Studenec (zámek)
| Zámek Studenec | |
|---|---|
 zámek z jihu | |
| Účel stavby | |
v současné době opuštěn | |
| Základní informace | |
| Sloh | novoromantismus |
| Výstavba | přelom 16. a 17. století |
| Přestavba | 1883 |
| Další majitelé | Jan Straník z Kopidlna, Albrecht z Valdštejna, Johana Grodecká, Bergerové z Bergentalu, Jan Hakl, Jana Hiltlová, IMADOS Praha, Chemické závody Litvínov |
| Současný majitel | Sellar s.r.o |
| Poloha | |
| Adresa | Studenec (okres Semily),  Česko |
| Souřadnice | 50°32′49,3″ s. š., 15°33′35,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Studenec je pseudorenesanční zámek v obci Studenec na Jilemnicku. Od počátku 21. století je opuštěný a chátrá.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tvrz
[editovat | editovat zdroj]Tvrz v renesančním slohu byla postavena na přelomu 15. až 16. století Janem Stráníkem starším z Kopidlna (není však jisté, zda tvrz nenechal postavit spíše jeho syn). První zmínky o tvrzi ve Studenci jsou datovány do roku 1623, kdy byl majetek majitele studeneckého panství, Jana Stráníka mladšího, konfiskován kvůli účasti na stavovském povstání.[1] Tvrz poté levně odkoupil Albrecht z Valdštejna a roku 1630 ji podstoupil Johaně Uršule Grodecké. V roce 1637 jej získal Jiří Jetřich Grodecký, který v roce 1641 zrušil manský charakter tvrze a tvrz se změnila v obydlí správce.[2] Budova byla později přestavěna na kanceláře a byty správců.
Přestavba zámku
[editovat | editovat zdroj]Roku 1879 prodal Karel Berger z Bergentalu velkostatek Fořt a začal opět bydlet ve Studenci. Tvrz mu však nevyhovovala, a tak nechal roku 1883 objekt přestavět a rozšířit. Bylo vybudováno nové jihozápadní křídlo v pseudorenesančním stylu a výrazně přestavěn interiér.[3] Od Karla Bergera z Bergentalu tvrz odkoupil roku 1891 jilemnický podnikatel Jan Hakl. Po jeho smrti roku 1917 zámek zdědila jeho dcera Jana Hiltlová a zůstal jí až do smrti roku 1965. Později, roku 1974 byl objekt dědici prodán Institutu manipulačních, dopravních, obalových a skladových systémů (IMADOS) Praha. Ta jej v polovině 70. let 20. století postoupila Chemickým závodům Litvínov, které zámek výrazně rozšířily a přestavěly na rekreační středisko.[4] Po sametové revoluci byl zámek privatizován, upraven pro hotelové účely a kolem roku 2000 krátce provozován jako hotel.
21. století
[editovat | editovat zdroj]Roku 2006 koupila již opuštěný zámek izraelská společnost Sellar, která chtěla zámek zrekonstruovat a provozovat v něm wellness centrum. Plány však zmařila hospodářská krize z roku 2007.[5] V současnosti (leden 2025) je budova opuštěná a chátrá.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zámek je dvoukřídlá pseudorenesanční třípatrová budova. V interiéru se nachází 28 pokojů se sociálním zařízením, jídelna, velká společenská místnost, bazén, sauny i bar. Jihovýchodně od budovy se rozkládá zámecký park s dvěma patrovými rekreačními chatami.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Zámek Studenec, Studenec. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Studenec. eldar.cz [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Krkonose.eu ~ Hrady, zámky, zříceniny. www.krkonose.eu [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08.
- ↑ VELKOSTATEK STUDENEC - FOŘT 1642-1948 - inventář
- ↑ Sny o zámeckém hotelu ve Studenci zmařila krize, teď je na prodej. iDNES.cz [online]. 2017-07-01 [cit. 2020-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Studenec na Wikimedia Commons - Zámek Studenec na portálu hrady.cz
- Zámek Studenec na portálu Prázdné Domy
- Obraz studeneckého zámku Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine. ve Studeneckém zpravodaji
