Strážov
| Strážov | |
|---|---|
 Městský úřad ve Strážově | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Klatovy |
| Obec s rozšířenou působností | Klatovy (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′12″ s. š., 13°14′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 368 (2024)[1] |
| Rozloha | 35,70 km²[2] |
| Nadmořská výška | 482 m n. m. |
| PSČ | 339 01, 340 21 |
| Počet domů | 594 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 16 |
| Počet k. ú. | 13 |
| Počet ZSJ | 14 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Strážov 71 340 21 Janovice nad Úhlavou mesto@strazov.cz |
| Starosta | Ing. Josef Rousek |
| Oficiální web: mesto | |
  Strážov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557137 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Strážov (německy Drosau) se nachází v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Název města je odvozen z jeho původního účelu, kdy obyvatelé udržovali obchodní stezku a strážili placení cla. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Historické jádro města si zachovalo památkový charakter a od roku 2003 je městskou památkovou zónou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Strážov byl pravděpodobně založen v době panování krále Přemysla Otakara II. jako součást obranného pásu hraničních tvrzí již ve 13. století, avšak první písemná zmínka o městě pochází až z roku 1352, kdy patřil k opáleckému panství. Strážov měl za úkol chránit a udržovat Světelskou stezku, která vedla z Zwieselu, přes Železnou Rudu, Strážov a Klatovy dále do českého vnitrozemí. Králováci byli poddaní pouze králi. Roku 1372 byli majiteli vladyckých dvorů Strážov, Viteň, Božtěšice a Brtí vladykové Bohuslav, Otík, Bušek a farář Sluka. Později je Strážov připomínán jako městečko. Již v této době je zde zmiňován kostel. Z počátku 15. století pochází první zmínka o přítomnosti Židů.[4] Po husitských válkách byly pod Strážovem objeveny žíly s vysokým obsahem stříbra a olova. Dnes se již ve Strážově netěží, jsou zde však dodnes patrné pozůstatky důlní činnosti. V témže čase vymřel rod strážovských vladyků, čímž se Strážov až do roku 1848 stal poddanským městečkem opálecké vrchnosti.
Šestnácté století
[editovat | editovat zdroj]Dne 24. června 1524 (v den sv. Jana Křtitele) udělil Ludvík Jagellonský Strážovu městská práva (právo vyšší a nižší popravy, právo týdenního trhu každou sobotu, právo dvou výročních čtrnáctidenních trhů, právo samosprávy), o rok později bylo Strážovu na prosbu Viléma V. Švihovského z Rýzmberka uděleno právo opevnění a městský znak. Vilém a jeho dědici měli právo vybírat ve Strážově clo, za což museli udržovat průjezdné cesty a mosty.[5]
V roce 1954 Strážov dočasně ztratil městská práva nabytá v 16. století, avšak od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[6]
Sedmnácté století
[editovat | editovat zdroj]Jiří Adam I. Bořita z Martinic uspěl u Ferdinanda II. se žádostí o potvrzení privilegií Ludvíka Jagellonského (právo trhu, právo popravy) a privilegií Rudolfa II. (výše cla).[7] Po vyčerpání stříbrných ložisek však došlo k zavírání dolů, což ovlivnilo život celého města. Třicetiletá válka znamenala pro město další ránu: zejména rok 1641, kdy Strážov vyplenila a vypálila švédská vojska. Přesto pak císař Ferdinand III. potvrdil privilegia udělená jeho otcem Ferdinandem II., přeložil týdenní trh ze soboty na čtvrtek a povolil sklad soli.[8] Roku 1680 je poprvé zmiňována dřevěná synagoga.[4]
Osmnácté století
[editovat | editovat zdroj]Oživení přinesla výroba krajek, která je poprvé zmiňována roku 1725.[9] Karel VI.[10] a následně i Marie Terezie[11] potvrdili privilegia svých předchůdců v plném znění. Marie Terezie pak ještě povolila čtvrteční trhy na len a přízi.[12] Josef II. rozšiřuje stávající tržní práva o trh po sv. Jakubovi a podrobuje strážovské týdenní trhy a soudní záležitosti zemským ustanovením.[13] Roku 1770 je poprvé užit německý název Drosau, avšak v roce 1880 se vrátí užívání českého názvu Strážov. Při sčítání roku 1771 zjištěno 117 popisných čísel křesťanských a 16 židovských, z toho 48 selských gruntů, 9 chalup a 5 veřejných budov.
Devatenácté století
[editovat | editovat zdroj]Ferdinand I. Dobrotivý potvrdil privilegium tří výročních trhů a jednoho týdenního trhu s možností posunu na předchozí či následující den.[14] Příležitostí pro nový rozvoj bylo založení továrny na kůže (1842),[15] sboru dobrovolných hasičů (1875), krajkářské školy (1896) či Tělovýchovné jednoty Sokol (1897)[16]. Další ránu pro město však znamenalo otevření železničních tratí Plzeň – Železná Ruda (Plzeňsko-březenská dráha) a Horažďovice–Domažlice, které obě vedly poměrně daleko od Strážova. V 19. století byl též přesunut hřbitov od kostela k cestě směrem na Lehom, došlo k zavedení telefonní linky, zřízení poštovního úřadu a četnické stanice.[17] Roku 1871 se staví radnice s věží a hodinami a o osmnáct let později též budova obecné školy.[17]
Židovská obec zbudovala v první polovině 19. století pozdně barokní zděnou synagogu,[4] jejíž střecha byla ovšem na sklonku téhož století pohlcena požárem.[18] Z roku 1827 pochází záznam o prvním ranhojiči a do roku 1874, kdy byl zřízen zdravotní obvod, zde působilo již pět ranhojičů židovského původu. Rok 1880 znamenal přečíslování židovských domů z římských číslic na arabské, ale zároveň počátek emigrace židovského obyvatelstva.[4]
Moderní dějiny
[editovat | editovat zdroj]Ve dvacátém století došlo ke stavbě budovy měšťanské školy,[17] dočasné ztrátě městských práv (mezi lety 1954 a 2007) a uzavření krajkářské školy (1953). V šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století se značně rozšířilo správní území města. Ve 20. letech 20. století byl založen fotbalový klub. Ve stejné době místní tělovýchovná jednota Sokol staví sokolovnu,[17] aby byla záhy činnost TJ Sokol přerušena a obnovena až v roce 2001.
Židovská obec zanikla v roce 1905, kdy se konaly poslední bohoslužby v místní synagoze,[19] načež bylo v roce 1913 vybavení synagogy převezeno do Kraslic.[19] Ale ještě v roce 1917 byla založena lipová alej k místnímu židovskému hřbitovu, na kterém se poslední pohřeb konal v roce 1925,[4] aby byl o tři roky později hřbitov zrušen. V padesátých letech došlo ke zboření místní synagogy.[19] V roce 2006 byla provedena rekonstrukce místního židovského hřbitova.[20]
Střed města na začátku 21. století vyhlášen městskou památkovou zónou a Strážov získal titul Vesnice roku Plzeňského kraje.[21] 21. století se obecně nese v duchu návratu k původním hodnotám: rekonstrukce historického centra a židovského hřbitova, navrácení statusu města, obnovení činnosti TJ Sokol, pořádání masopustních průvodů, dožínkových slavností a dalších akcí k připomenutí hodnot, zvyků a obyčejů předků.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak
[editovat | editovat zdroj]Dvě věže se střílnami, oknem, cimbuřím, cihlovou střechou a makovicí v modrém pozdněgotickém (španělském) štítě. Na pravé věži písmeno W (patrně po otci Ludvíka Jagellonského Vladislavovi), na levé věži písmeno A (patrně po matce Ludvíka Jagellonského Anně). Mezi věžemi zubatá hradba s otevřenou branou a vyzdviženou mříží. Na hradbě střelec, pod ním na římse liška nesoucí bažanta prostřelená černým šípem.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Dva vodorovné pruhy, nahoře modrý a dole zubatý bílý v poměru 3:7 na listu v poměru 2 (výška) ku 3 (šířka). V bílém pruhu červená běžící liška prostřelená červeným šípem.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Strážov leží jedenáct kilometrů jižně od Klatov v nadmořské výšce 482 metrů v údolí Strážovského potoka, jehož vody pokračují přes Jelenku, Úhlavu, Berounku, Vltavu a Labe do Severního moře. Je centrem Strážovské vrchoviny, která je součástí geomorfologického celku Šumavské podhůří. Severně leží Vinný vrch (535 metrů) a Rovenská hora (571 metrů), severovýchodně Chvojová hora (631 metrů) a Úliště (690 metrů), východně Smrková hora (628 metrů), jižně Na Vápenci / Vápenec (532 metrů) a Plošina (972 metrů), jihozápadně Želivský vrch (770 metrů), západně vrcholy hřebene Želivského vrchu (732 a 723 metrů), severozápadně Na Porovnání (639 metrů).
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Po celou historii inklinovalo Strážovsko k vnitrozemským regionálním centrům, kterými pro něj byly Klatovy a Plzeň:
- Od pol. 13. století do 1751: Plzeňský kraj
- 1751–1855: Klatovský kraj
- Nezrealizované krajské zřízení z roku 1850: Plzeňský kraj
- 1855–1862: Plzeňský kraj, soudní okres Klatovy, politický okres Klatovy
- 1862–1939: Soudní okres Klatovy, politický okres Klatovy
- Nezrealizované župní zřízení z roku 1920: Plzeňská župa
- 1939–1942: Oberlandrat Klatovy, soudní okres Klatovy, politický okres Klatovy
- 1942–1945: Oberlandrat Plzeň, soudní okres Klatovy, politický okres Klatovy
- 1945–1948: Soudní okres Klatovy, politický okres Klatovy
- 1948–1960: Plzeňský kraj
- 1960–2000: Západočeský kraj, okres Klatovy
- Od roku 2000: Plzeňský kraj, obec s rozšířenou působností Klatovy, pověřený obecní úřad Klatovy
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Administrativně se Město Strážov se dělí na 16 částí, které tvoří 14 základních sídelních jednotek a rozkládají se na 13 katastrálních územích.
| Část obce | Německý název | Starší název | Katastrální území | Datum přičlenění ke Strážovu |
|---|---|---|---|---|
| Božtěšice | Boschtieschitz | Bořetitz, Božetice, Bozetitz | Božtěšice na Šumavě (1,37 km2) | 1976 |
| Brtí | Bienwald | Brty | Brtí (3,96 km2) | 1976 |
| České Hamry | Böhmisch Hammer | Hammern | České Hamry (1,22 km2) | 1961 |
| Horní Němčice | Nemschitz | Nemtschitz | Horní Němčice u Čachrova (2,05 km2) | 1976 |
| Javoříčko | Gaberl | Jawoři | Brtí | 1976 |
| Kněžice | Knieschitz | – | Lukavice u Strážova | 1961 |
| Krotějov | Krotiw | Krotiv | Krotějov (5,48 km2) | 1961 |
| Lehom | – | – | Lehom (1,53 km2) | 1961 |
| Lukavice | Lukawitz | Lukawetz | Lukavice u Strážova (3,20 km2) | 1961 |
| Mladotice | Mladotitz | – | Mladotice u Čachrova (2,11 km2) | 1976 |
| Opálka | Opalka | – | Opálka (2,96 km2) | 1961 |
| Rovná | Ruwna | – | Rovná (1,69 km2) | 1961 |
| Splž | Spiels | – | Krotějov | 1961 |
| Strážov | Drosau | – | Strážov na Šumavě (5,26 km2) | – |
| Viteň | Witten | Víteň | Viteň (2,16 km2) | 1976 |
| Zahorčice | Bingarten | Zahorčitz, Zahortschitz, Záhorčice | Zahorčice na Šumavě (2,72 km2) | 1961 |
Ke Strážovu náleží dále vesnice Hájek (Hajka) a Patraska (Potraska, Podraska); samoty Brtský Mlýn, Červený Mlýn, Dvorecký Mlýn, Malá Rovná, Na Stráni, Na Strašidle, Pastouška, Plázky, U Soušků, U Stojzů, U Traxlů, V Americe, V Loužku a zaniklá osada Hynkovice (Hinkowitz).
Služby
[editovat | editovat zdroj]- Mateřská škola
- Základní škola
- Zdravotní středisko (provoz ukončen na konci roku 2019)
- Česká pošta
- Čerpací stanice
- Koupaliště s přilehlým kempem
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Kulturní památky
[editovat | editovat zdroj]- Raně gotický, farní kostel svatého Jiří, který je poprvé zmiňován v polovině 14. století, stojí v nejstarší části města zvané Hradčany. Kostelní věž byla přistavěna počátkem 19. století a zastřešena bání roku 1855. Poslední velkou stavební změnou bylo prodloužení kostelní lodi v roce 1936. Uvnitř kostela se nacházejí tři oltáře – hlavní zasvěcený sv. Jiří a dva vedlejší zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a čtrnácti Pomocníkům.[22] V 15. nebo 16. století byl ulit zvon Jakub neboli Kuba (307 kg), který byl do Strážova převezen v roce 1783 z některého ze zrušených klášterů a zrekvírován v době první světové války. V roce 1654 byl ulit zvon Bartoloměj neboli Bárta (202 kg, výška 57 cm, průměr 68 cm), který byl zrekvírován v době druhé světové války, ale později zachráněn.
- Socha Jana Nepomuckého na náměstí před radnicí z roku 1732.[17]
- Pomník padlým v první a druhé světové válce na náměstí, který vznikl přebudováním původní kašny. Pomník obsahuje jména padlých rodáků a nápis „Zborov – Terronne – Dosso Alto – Sibiř“ odkazuje na bitvy první světové války.
- Pomník na hrobu rudoarmějce M. Vojvody na místním hřbitově
- Domy čp. 21 a 185
Ostatní pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Centrum města, které bylo roku 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou
- Šumavská vyhlídka na Vinném vrchu zbudovaná v roce 2009
- Židovský hřbitov na svahu Smrkové hory
- Mikve
- Místo, kde stávala synagoga
- Bývalá židovská škola
- Budova obecné školy
- Budova měšťanské školy
- Čtverhranná kašna u základní školy nesoucí letopočet 1863
- Kámen doteku
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Abraham Benisch (1811–1878), hebreista a žurnalista
- Václav Křížek (1833–1881), ředitel reálného gymnázia v Táboře
- František Haas (1857–1924), zemský školní inspektor
- Wilhelm Löwith (1861–1932), malíř, otec filosofa Karla Löwitha
- Emil Kasík (1875–1933), poslanec Národního shromáždění, správce okresní nemocenské pokladny v Klatovech
- Josef Toman (1894, Lukavice – 1972), nevidomý klavírista, varhaník a hudební skladatel
- František Toušek (1897–1944), přednosta okresního trestního soudu v Brně
- Václav Soušek (1899, Javoříčko – 1982), akademický malíř
- Josef Jan Kalivoda (1905–1945), spisovatel a dramatik
- Jiří Presl (1926–2003), gynekolog, ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí
- Miroslav Toman (* 1935, Viteň), komunistický ministr zemědělství a místopředseda vlády
- František Fremuth (* 1941, Mladotice), profesor biofyziky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e Dějiny Židů ve Strážově [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Listina Ludvíka Jagellonského z 22. září 1525
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Listina Ferdinanda II. z 22. května 1630
- ↑ Listina Ferdinanda III. z 25. dubna 1647
- ↑ Paličkovaná krajka jako společenský, sociální a ekonomický fenomén Dostupné online
- ↑ Listina Karla VI. z 19. května 1740
- ↑ Listina Marie Terezie z 26. ledna 1747
- ↑ Listina Marie Terezie z 6. února 1770
- ↑ Listina Josefa II. z roku 1787
- ↑ Listina Ferdinanda I. z 6. října 1836
- ↑ Kozak Klatovy [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Začátky Sokola ve Strážově [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kronika města 1921-1959 [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Strážov - synagoga [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Strážov na Šumavě [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Židovský hřbitov - Strážov [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Vesnice roku Plzeňského kraje Dostupné online Archivováno 15. 2. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Strážov – Kostel sv. Jiří, Soupis památek, 07. Politický okres klatovský (1899), str. 146–148 Dostupné online
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strážov na Wikimedia Commons - Strážov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
