Strážný
| Strážný | |
|---|---|
 Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Vimperk |
| Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°54′32″ s. š., 13°43′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 407 (2024)[1] |
| Rozloha | 49,64 km²[2] |
| Nadmořská výška | 834 m n. m. |
| PSČ | 384 43 |
| Počet domů | 94 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Strážný 23 384 43 Strážný ou.strazny@quick.cz |
| Starostka | Mgr. Jiřina Kraliková |
| Oficiální web: www | |
  Strážný | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550531 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strážný je městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, v národním parku Šumava. Žije v něm 407[1] obyvatel. Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreutu v německé spolkové zemi Bavorsko.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původně do roku 1955 neslo městečko jméno Kunžvart (německy Kuschwarda), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem padesátých let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný.[zdroj?!]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.
Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě).[zdroj?] Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.
V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.
Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla přes Strážný provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov–Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3 700 osob.[4] Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státních drah.
V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. V květnu 1945 zde proběhly boje mezi americkou a německou armádou, během kterých byl zasažen i kostel.[5] Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů byla zbourána. V srpnu 1965 byl zbourán i památkově chráněný kostel Nejsvětější Trojice z roku 1780.[6][5]
Osady Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky (část Stodůlek se nazývala Žďárek) zanikly.
S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.
Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.[7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Městys Strážný je obklopen vrcholky hor Strážný (1115 metrů), Chlustov (1094 metrů) a Radvanickým hřbetem, které chrání kotlinu před studenými severními a západními větry.[zdroj?!]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]K 16. únoru 1952 byly k obci Kunžvart připojeny obce Horní Světlá Hora a Silnice.[8]
- Strážný (k. ú. Strážný, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky u Strážného)
- Hliniště (k. ú. Hliniště)
- Kořenný (k. ú. Hliniště)
- Řasnice (k. ú. Řasnice)
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Po pádu železné opony se vyvinula ekonomika založená na blízkosti státní hranice. Ve vsi se nachází čerpací stanice, vznikla zde dvě kasina, noční klub a další zábavní zařízení.[zdroj?]
Podél Strážného vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova. Je zde silniční hraniční přechod Strážný–Phillippsreut a přeshraniční propojení:
- Pod Žďárkem – Langruck
- Žďárek – Hinterfirmiansreut
- Kunžvartské sedlo – Vorderfirmiansreut
- Dolní Cazov – Schnellenzipf[9]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]- Základní škola a mateřská škola
- Skiareál Strážný[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 metrů) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu.
- Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 metrů) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (1114 metrů), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. Dochovala se ruina hradní věže.
- Protržená hráz rybníka Kunžvartu z poloviny 16. století.
- Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským.
- Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka – rašeliniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy
- Přírodní památka Splavské rašeliniště – údolní rašeliniště s typickou květenou
- Přírodní památka Strážný – Pod Obecním lesem – louka s výskytem šafránu bělokvětého
- V obci, při ulici směrem na Kořenný, rostou dva památné stromy: javor klen a jasan ztepilý.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tržnice -
Noční klub -
Památný strom jasan ztepilý
_no%C4%8Dn%C3%AD_klub.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ STARÝ, Václav. První autobusy na Šumavě. Jihočeská pravda. 1986-02-14.
- ↑ a b Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Knihovna. depositum.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 74 předsedy Poslanecké sněmovny, 1. dubna 2010, Miloslav Vlček
- ↑ Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
- ↑ 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje.... www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Skiareál Strážný. www.skiareal-strazny.cz [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strážný na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Strážný
- Oficiální stránky
- Strážný v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
