Stijn Streuvels
| Stijn Streuvels | |
|---|---|
 Stijn Streuvels na obrazu Modesta Huyse z roku 1915 | |
| Rodné jméno | Frank Petrus Maria (Frank) Lateur |
| Narození | 3. říjen 1871 Heule, dnes Kortrijk,  Belgie |
| Úmrtí | 15. srpna 1969 (ve věku 97 let) Ingooigem, Západní Flandry, Belgie |
| Místo pohřbení | Ingooigem |
| Bydliště | Ingooigem |
| Povolání | spisovatel, pekař, scenárista, překladatel a fotograf |
| Ocenění | Cena Nieuwe Gids (1911) Cena nizozemského písemnictví (1962) honorary doctor of the University of Pretoria (1964) čestný doktor Münsterské univerzity Literature Prize of the Flemish Provinces |
| Děti | Paul Lateur |
| Rodiče | Camille Lateur[1] a Marie-Louise Gezelleová[1] |
| Příbuzní | Karel Lateur[1], Marie Elise Amandine Lateurová[1], Maria Philomena Lateurová[1], Maria Louisa Lateurová a Camille Henri Joseph Lateur (sourozenci) Pieter Jan Gezelle (děd)[1] Monica De Vrieseová (babička)[1] Guido Gezelle (strýc)[1] Romaan Gislijn Gezelle (strýc)[1] Philomena De Smetová (teta)[1] Joseph Gezelle (strýc)[1] Florence Gezelleová (teta)[1] Caesar Gezelle (bratranec)[1] Dymphna Gezelleová (sestřenice)[1] Hortense Gezelleová (sestřenice)[1] Amadine Lateur (teta) Charles Lateur (strýc)[1] Victor Lateur (strýc)[1] Amelia van Meenen (babička)[1] Pierre Lateur (děd)[1] Jo Gisekin (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stijn Streuvels (3. října 1871 Heule, dnes část města Kortrijk, Belgie – 15. srpna 1969 Ingooigem, Západní Flandry, Belgie), původním jménem Franciscus (Frank) Petrus Maria Lateur, byl vlámský spisovatel a překladatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původním povoláním byl pekař. Jeho koníčkem byly jazyky, naučil se německy, anglicky, dánsky. Začal psát v mládí, ovlivněn svým strýcem Guido Gezelle. V roce 1905 se oženil s Alidou Staelens a usadil se v domku ve vesnici Ingooigem. Měli čtyři děti: Paulu (*1906), Paula (*1909), Dinu (*1916) a Isu (*1922). Od roku 1980 je tento dům v přeměněn na Streuvelsovo museum.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Začal publikovat v časopisu De jonge Vlaming. První sbírku povídek Lenteleven (Cesta života, česky pod názvem Jaro) vydal v roce 1899. Od roku 1905 se věnoval jen literatuře. Jeho časná tvorba je ovlivněna severskou a ruskou literaturou. Ve svém díle popisoval venkovský život a krajinu Západního Vlámska. Dále překládal z francouzštiny, němčiny, dánštiny a norštiny. Některá jeho díla byla zfilmována.
Spisy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Lenteleven (1899, Cesta života, česky vyšlo pod názvem Jaro) - povídky
- Zomerland (1900, Letní země) - povídky
- Langs de wegen (1902, Cesta vede k domovu) - Streuvelsova nejmilejší kniha
- Minnehandel (1903, Milování ve Flandřích)
- De vlaschaard (1907, Lniště)
- zpracováno i jako divadelní hra, česky pod názvem Modré pole
- Morgenstond (1912, Jitro)
- In oorlogstijd (1915-1916, Za války)
- Prutske (1922)
- Werkmenschen (1926, Pracující) - povídky
- Grootmoedertje (1922, Babička)
- De teleurgang van den Waterhoek (1927, Velký most)
- Alma met de vlassen haren (1931, Plavovlasá Alma)
- Beroering over het dorp (1948, Poprask na vesnici)
- Kroniek van de familie Gezelle (1960, Kronika rodiny Gezellů)
- In levenden lijve (1966, Na vlastní kůži)
- Volledig Werk (1971-73, Úplné spisy)
České překlady
[editovat | editovat zdroj]- Jaro, překlad Robert Hořan (= Arnošt Procházka), KDA, svazek 55, Praha, Kamilla Neumannová, 1909
- Lniště, překlad Lída Faltová, Praha, Družstevní práce, 1942
- Milování ve Flandřích, překlad Lída Faltová, Praha, Evropský literární klub, 1939
- Plavovlasá Alma, překlad dr. František Kopečný, Olomouc, Lidové knihkupectví a nakladatelství, 1939
- Velký most, přelklad Milada Šimsová, Praha, Světový literární klub, 1943 - román
- Cesta vede k domovu, překlad Jaroslav Plass, Blatná, Bratří Řimsové, 1946 - román
Ocenění díla
[editovat | editovat zdroj]- Cena za nizozemskou literaturu 1906 za práce z období 1900-1904
- Cena za nizozemskou literaturu 1911 za práce z období 1905-1909
- Státní cena za literaturu 1935
- Cena Scriptores Catholici 1950
- Cena za nizozemskou literaturu 1962 za celoživotní dílo
Byl nositelem čestných doktorátů universit v Lovani, Münsteru a Pretorii.
V letech 1937 a 1938 byl kandidátem na Nobelovu cenu za literaturu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stijn Streuvels na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Olga Krijtová: heslo Stijn Streuvels in: Slovník severských spisovatelů, Libri 2004, ISBN 80-7277-260-0
- heslo Streuvels, Stijn. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stijn Streuvels na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stijn Streuvels
- Plné texty děl autora Stijn Streuvels na projektu Gutenberg (anglicky)
- (nizozemsky) biografie, bibliografie ve vlámštině
- Stijn Streuvels v Internet Movie Database (anglicky)
