Sterické efekty
Sterické efekty jsou jevy, které se objevují při přiblížení atomů v molekulách, kdy se zvyšují energie těchto molekul. Jedná se o nevazebné interakce, které ovlivňují tvar (konformace) a reaktivitu iontů a molekul. Sterické efekty se podobají elektronovým efektům, které také určují tvar a reaktivitu molekul. Sterické odpudivé síly mezi překrývajícími se atomovými orbitaly stabilizují molekuly odpuzováním souhlasných a přitahováním opačných nábojů.
Sterické stínění
[editovat | editovat zdroj]Sterické stínění spočívá ve zpomalení chemických reakcí v důsledku sterických efektů. Obvykle se tento pojem objevuje v mezimolekulárních reakcích, zatímco o sterických efektech se často mluví u vnitromolekulárních reakcí. Sterické stínění se často používá k řízení selektivity, například na zpomalení vedlejších reakcí. Sterické odpuzování sousedních skupin může mít vliv na vazebné úhly.
Jako příklady mohou sloužit pozorovaný tvar molekuly rotaxanů a pomalý průběh racemizací 2,2'-disubstituovaných bifenylů a binaftylů.
Měření sterických vlastností
[editovat | editovat zdroj]Protože sterické efekty pozměňují vlastnosti sloučenin, tak lze, několika různými způsoby, kvantitativně měřit sterické vlastnosti substituentů.
Rychlosti reakcí
[editovat | editovat zdroj]Relativní rychlosti chemických reakcí jsou dobrým způsobem zkoumání sterických účinků substituentů. Brommethan se za běžných podmínek solvolyzuje 107krát rychleji než 1-brom-2,2-dimethylpropan. Rozdíl je způsoben znesnadněním ataku druhé sloučeniny v důsledku sterického stínění terc-butylovou skupinou.[3]
Teplota depolymerizace
[editovat | editovat zdroj]Teplota depolymerizace () popisuje sterické vlastnosti monomeru vytvářejícího polymer. Jedná se o teplotu, při které jsou rychlosti polymerizační a depolymerizační reakce stejné. Stericky stíněné monomery vytvářejí polymery s nízkými , které obvykle nejsou prakticky využitelné.
Monomer | Teplota depolymerizace (°C)[4] | ! Struktura |
---|---|---|
ethen | 610 | CH2=CH2 |
isobuten | 175 | CH2=CMe2 |
buta-1,3-dien | 585 | CH2=CHCH=CH2 |
isopren | 466 | CH2=C(Me)CH=CH2 |
styren | 395 | PhCH=CH2 |
α-methylstyren | 66 | PhC(Me)=CH2 |
Tolmanův úhel
[editovat | editovat zdroj]Tolmanův úhel udává velikost daného ligandu. Definován je jako úhel vymezený atomem kovu a krajními body van der Waalsových sfér atomů ligandu na průměru kuželu (viz obrázek).[5]
Ligand | Úhel (°) |
---|---|
PH3 | 87 |
P(OCH3)3 | 107 |
P(CH3)3 | 118 |
P(CH2CH3)3 | 132 |
P(C6H5)3 | 145 |
P(cyklo-C6H11)3 | 179 |
P(t-Bu)3 | 182 |
P(2,4,6-Me3C6H2)3 | 212 |
Význam a využití
[editovat | editovat zdroj]Sterické efekty významně ovlivňují chemické, biochemické a farmakologické vlastnosti sloučenin, jako jsou rychlosti a aktivační energie reakcí.
V biochemii se sterické efekty vyskytují například u enzymů, kde může být katalytické místo zakryto rozměrnější strukturou bílkoviny. Ve farmakologii určují sterické efekty, jak a s jakou rychlostí léčiva interagují s cílovými biomolekulami.
-
Tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit, sloučenina používaná jako stabilizátor polymerů
-
Tricyklohexylfosfin, fosfinový ligand používaný v homogenní katalýze a s tris(pentafluorofenyl)boranem vytvářející frustrovaný Lewisův pár.[6]
-
2,6-di-terc-butylfenol se používá v průmyslu ke stabilizování materiálů vůči ultrafialovému záření a jako antioxidant pro uhlovodíkové výrobky od ropných produktů po plasty.<ref>{{Citace monografie
-
Stericky stíněné aminové světelné stabilizátory jsou častými přísadami v polymerech.<ref>{{Citace monografie
-
Selenenová kyselina, kterou lze díky sterické ochraně izolovat<ref>{{Citace periodika
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steric effects na anglické Wikipedii.
- ↑ Günther Maier; Stephan Pfriem; Ulrich Schäfer; Rudolf Matusch. Tetra-tert-butyltetrahedrane. Angewandte Chemie International Edition in English. 1978, s. 520–521. doi:10.1002/anie.197805201.
- ↑ Michael Gait. Oligonucleotide synthesis: a practical approach. Oxford: IRL Press, 1984. ISBN 0-904147-74-6.
- ↑ SMITH, Michael, October 17-. March's advanced organic chemistry : reactions, mechanisms, and structure.. 6th ed.. vyd. Hoboken, N.J.: Wiley-Interscience, 2007. xx, 2357 pages s. Dostupné online. ISBN 0-471-72091-7, ISBN 978-0-471-72091-1.
- ↑ Malcolm P. Stevens. Polymer Chemistry an Introduction. New York: Oxford University Press, 1999. Dostupné online. Kapitola 6, s. 193–194.
- ↑ Chadwick A. Tolman. Phosphorus ligand exchange equilibriums on zerovalent nickel. Dominant role for steric effects. Journal of the American Chemical Society. 1970, s. 2956–2965. doi:10.1021/ja00713a007.
- ↑ Stephan, Douglas W. „Frustrated Lewis pairs“: a concept for new reactivity and catalysis. Organic and Biomolecular Chemistry 2008, 6, 1535–1539 doi:10.1039/b802575b
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sterické efekty na Wikimedia Commons
- 25, 2008/https://web.archive.org/web/20080725021620/http://www.chem.swin.edu.au/modules/mod4/qsarwebp4.html Steric Effects (chem.swin.edu.au) na Internet Archive. (archivováno 25. 7. 2008)
- 22, 2017/https://web.archive.org/web/20171222052426/http://www.gh.wits.ac.za/craig/steric/ Steric: A Program to Calculate the Steric Size of Molecules (gh.wits.ac.za) na Internet Archive. (archivováno 22. 12. 2017)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Srážková teorie
- Thorpeův–Ingoldův efekt - urychlení reakce v důsledku sterického stínění
- Stericky indukovaná redukce
- Molekulové interakce
- Van der Waalsovo napětí, také označované jako sterické napětí