Steinach (Švýcarsko)
| Steinach | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°30′0″ s. š., 9°26′ v. d. |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
| Volební obvod | Rorschach |
  Steinach Steinach, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,50 km² |
| Počet obyvatel | 3 604 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 800,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 9323 |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Steinach je obec na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Sídelní oblast Steinachu se nachází v převážně rovinatém terénu u Bodamského jezera, centrum obce poblíž ústí řeky Steinach. Jižněji od centra leží čtvrť Obersteinach, dále na jih směrem ke St. Gallenu se terén zvedá. Vede k hradu Steinerburg, který stojí poblíž nejvyššího bodu obce (487 m n. m.). Vedle Steinerburgu se terén prudce svažuje k hluboce zaříznutému korytu řeky Steinach. K Obersteinachu patří také vesnice Engensberg, Karrersholz a Haslen jižně od Rorschacherstrasse.
Steinach je součástí spádové oblasti města St. Gallen, které tvoří hospodářské a kulturní centrum regionu.
Sousedními obcemi jsou Arbon na západě, Berg a Mörschwil na jihu a Tübach a Horn, exkláva kantonu Thurgau, na východě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Steinachu pochází z roku 769 v souvislosti s repatriací těla Otmara ze St. Gallenu z ostrova Werd u Eschenzu. Otmar byl v roce 759 odsouzen k smrti hladem, poté omilostněn a odsouzen k doživotnímu vězení na ostrově Werd, kde téhož roku zemřel. O deset let později převezli mniši z kláštera v St. Gallenu jeho tělo přes Bodamské jezero a po řece Steinach zpět do svého kláštera. V této době je v oblasti dnešního Steinachu zaznamenán statek zvaný Villa Steinaha a přístaviště lodí.[2]
V listině z roku 782 je zmíněno darování pozemků klášteru St. Gallen. V roce 1459 bylo panství Steinach postoupeno městu St. Gallen, které nechalo v roce 1473 postavit Gredhaus. Budova, která existuje dosud, sloužila jako sýpka. V roce 1490 postoupilo město St. Gallen panství Steinach opatství St. Gallen. V roce 1529 proběhla ve Steinachu reformace, která skončila v roce 1532 návratem ke staré víře. Do roku 1742 patřil k farnosti Steinach také Tübach.
Během helvétského období v letech 1798–1803 patřil Steinach ke kantonu Säntis, poté k nově založenému kantonu St. Gallen. V letech 1803 až 1832 byly součástí politické obce Steinach také sousední obce Tübach a Berg.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1840 | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2019 |
| Počet obyvatel | 464 | 757 | 1276 | 1752 | 2513 | 2899 | 3299 | 3292 | 3519 | 3608 |
Mezi lety 1850 a 2000 se počet obyvatel Steinachu zčtyřnásobil z přibližně 750 na 3000 a od té doby mírně stoupá. Koncem 19. a ve 20. století vzniklo mnoho pracovních míst v sousedním silně industrializovaném městě Arbon, což vedlo k odpovídajícímu přílivu nových obyvatel.
Na konci roku 2019 tvořili cizinci s trvalým pobytem 24 % obyvatel. Obyvatelé Steinachu uvedli následující údaje o své náboženské příslušnosti: katolíci 42 %, evangelíci 22 %, jiné vyznání nebo bez vyznání 36 %.[3]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Před industrializací bylo dominantním průmyslovým odvětvím zemědělství a rybolov a od 17. století také výroba plátna. Jeho význam opět poklesl s vítězstvím bavlny na konci 19. století, ale byl nahrazen zavedením vyšívacího průmyslu kolem roku 1900. Ten byl zase těžce zasažen hospodářskou krizí ve 20. a 30. letech 20. století.[2]
Po druhé světové válce vznikla ve Steinachu řada průmyslových podniků. Tento rozvoj pokračuje dosud a v obci sídlí řada průmyslových společností. V bývalé hale společnosti Arboner Saurer-Werke, která se nachází na půdě Steinachu, sídlí výrobní závody výrobce oken se sídlem v Mörschwilu. Raiffeisenbank Steinach, která dnes patří Raiffeisenbank Regio Arbon, byla založena v roce 1923.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Steinach má od 9. prosince 2007 zastávku na trati Romanshorn–Rorschach. Trať je obsluhována linkami S7 a S8 systému příměstských vlakových linek S-Bahn St. Gallen, které se střídají každou půlhodinu. K napojení na železniční síť došlo až s velkým zpožděním; Steinach o výstavbu železniční trati, která byla otevřena v roce 1869, přišel, protože ve sporu o železniční spojení dostal stanici pouze sousední Horn.[2]
Spojení Steinachu se sousedními obcemi a St. Gallenem zajišťuje autobusová síť PostBus Switzerland. S-Bahn a autobusová doprava jsou integrovány do tarifní sítě Ostwind.
Dálnice A1 je snadno dostupná prostřednictvím dálničního přivaděče A23. Doba jízdy do St. Gallenu je přibližně 10 minut a do Curychu přibližně hodinu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steinach SG na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e MÜLLER, Peter. Steinach [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-02-13 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ STADA2 [online]. Kanton St. Gallen [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Steinach na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
