Stanislav Rolínek

Stanislav Rolínek
Narození	9. února 1902; Bořitov; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. července 1931 (ve věku 29 let) nebo 31. července 1931 (ve věku 29 let); Bořitov; Československo
Povolání	sochař
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Rolínek (9. února 1902, Bořitov^[1] – 11. července 1931, tamtéž^[2]) byl český sochař – samouk. Proslul především tvorbou přírodního národního monumentu nedaleko Kunštátu.

Dětství

Stanislav Rolínek se narodil jako čtvrté dítě v rodině zemědělské dělnice a pivovarského dělníka. Když mu byl jeden rok, jeho otec zemřel, a tak se sociální poměry rodiny zhoršily. Stanislav se vyučil čalouníkem, poté byl zaměstnán v Černé Hoře jako dělník v nábytkářské firmě. Ve dvaadvaceti letech trpěl souchotinami. Po léčení nastoupil do brněnské továrny na nábytek, avšak ze zdravotních důvodů musel opět zaměstnání opustit.

Vztah k umění

Již od malička se Stanislav Rolínek zajímal o umění. Rád maloval a později se začal zajímat o sochařství. U kopce Velký Chlum vytesal v pískovcovém lomu hasičskou sekerkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí plastiku dívčí tváře. Zdejší lidé se mu posmívali, Rolínek se uzavřel do sebe a v lesích u Bořitova vytvořil sousoší husitských osobností v nadživotní velikosti. Dílo vzbudilo v okolí velký zájem, o sousoší se v roce 1927 dokonce psalo v celorepublikovém tisku. Starostu Kunštátu Františka Buriana, původně uzenáře, to přivedlo na myšlenku vytvoření několika soch nedaleko obce, pro zvýšení turistické atraktivity. Stanislav Rolínek, tehdy 25letý, komunikoval jen s několika málo lidmi. Starosta Burian si však jeho důvěru získal.

Socha TGM

Burian koupil za tímto účelem kus lesa na skále u Rudky. Dílo mělo představovat poprsí prezidenta republiky T. G. Masaryka společně s postavami legionářů. Ke změně došlo ve chvíli, kdy přišla zpráva, že jinde na Moravě vzniká asi pětimetrová socha prezidenta Masaryka^[3]. Plán byl změněn pouze na samotnou sochu prezidenta vysokou čtrnáct a půl metru. Burian chtěl, aby byla socha odhalena na desáté výročí vzniku republiky 28. října 1928. To znamenalo dokončení sochy v termínu pouhých osmi měsíců, což se podařilo splnit. Rolínkovou předlohou podoby TGM byla poštovní známka. Tehdy to byla největší socha ve střední Evropě.^[4] Na oslavu odhalení sochy se sjelo na třicet tisíc lidí. Avšak T. G. Masaryk, který se v té době pohyboval v okolí, nedorazil.

O sochařské práci Rolínkově přináší svědectví Jan Jelínek, činovník ČsOL, v červenci 1928:

„	Rolínek pracuje na díle měsíc a obyvatelé Kunštátu, rolníci, řemeslníci, obchodníci, učitelé, dělníci a předníci i ženy pomáhají mu po celou tu dobu odklízeti skálu.	“
— ^[5]

„	Ukáže-li se skalní masiv ještě hlubším, bude pod postavou presidenta vytesán podstavec tři metry vysoký.	“
— ^[5]

Jeskyně

Starosta Kunštátu spřádal i další plány k oživení turistického ruchu. Chtěl, aby Rolínek nedaleko prezidentovy sochy vyrazil ve skále umělou jeskyni, kterou by vyplňovaly postavy blanických rytířů. Před vchodem měl stát v nadživotní velikosti lev, symbol české státnosti. Zajímavostí je i Sněhurka a trpaslíkové, kterou nechal do jeskyně Burian umístit pravděpodobně z obchodních důvodů jako atrakci pro děti. Po roce 1989 se někteří návštěvníci jeskyně domnívali, že se jedná o nevhodné doplnění „národní“ jeskyně o amerikanismus a kýč. Dopis jednoho rozzlobeného návštěvníka byl umístěn ještě v roce 1999 na nástěnce při vchodu do jeskyně.

Po Rolínkově smrti

V létě roku 1929 se Rolínek vrátil léčit do sanatoria. Od září začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho učitelem se stal Otakar Španiel. I když Rolínkovi chybělo požadované vzdělání, bylo mu uděleno stipendium pro mimořádné nadání, po roce však musel ze zdravotních důvodů odejít. Rolínek se tehdy vrátil do Kunštátu, kde navštívil jeskyni s rytíři, které vytvořil sám Burian a souhlasil s jejich poupravením. Původními Rolínkovými díly v jeskyni tak zůstala jen třiapůlmetrová socha sv. Václava na koni a socha lva před vchodem.

K soše sv. Václava se váže slavná Rolínkova věta: „Já dodělám svatého Václava a on dodělá mě.“

Počátkem třicátých let se nemoc Stanislava Rolínka zhoršila; v červenci roku 1931 zemřel v rodném domě v Bořitově, kde je pochován na místním hřbitově. Při pohřbu byla pronesena řada projevů.

„	Po církevních obřadech rozloučil se se zesnulým za rodnou obec bořitovskou řídící učitel Vincenc Fučík, za Kunštát Josef Zejda, učitel z Černé Hory. Jménem legionářů Boskovska Jan Jelínek, předseda okr. Československé obce legionářské. Dále promluvil vládní rada Fendrych a Burian.	“
— E. H. Meziříčský ^[6]

Dílo bylo za 2. světové války ukryto. Na místě sochy T. G. Masaryka byla jako kamufláž vystavěna lesní bouda. Nakonec bylo ale sousoší prozrazeno a nacisty zničeno. V současné době je ze sochy pouze torzo (Masarykovy boty).

Posmrtná ocenění

V rodném Bořitově po něm byla v roce 2004 pojmenována ulice Rolínkova.

Fotogalerie

Rytíř v jeskyni
Rytíři v jeskyni
Rytíři v jeskyni
Rytíři v jeskyni
Rytíř u vchodu do jeskyně
Lev před jeskyní
Socha T. G. Masaryka pod rozhlednou

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ Iva Šebková: Jeskyni v Rudce střeží lvi a blaničtí rytíři, MF Dnes 22. 3. 2001
↑ Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002
↑ ^a ^b Jelínek, Jan: Velké dílo velkému člověku, Národní osvobození V, 19. 8. 1928
↑ E. H. Meziříčský (Emil Hejla), Nejvyšší socha T. G. Masaryka a jeskyně blanických rytířů v Kunštátě na Moravě, Březová nad Svitavou, 1938

Literatura

Jelínek, Jan: Velké dílo velkému člověku, Národní osvobození V, 1928, 19.8.
Andrea Svitáková: STANISLAV ROLÍNEK A SOCHAŘSTVÍ V PŘÍRODĚ, Bakalářská diplomová práce, p. 55, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění
E. H. Meziříčský (Emil Hejla), Nejvyšší socha T. G. Masaryka a jeskyně blanických rytířů v Kunštátě na Moravě, Březová nad Svitavou, 1938

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Rolínek na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Rolínek
Stanislav Rolínek v informačním systému abART

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

[3] Iva Šebková: Jeskyni v Rudce střeží lvi a blaničtí rytíři, MF Dnes 22. 3. 2001

[4] Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002

[rfr1-5] Jelínek, Jan: Velké dílo velkému člověku, Národní osvobození V, 19. 8. 1928

[6] E. H. Meziříčský (Emil Hejla), Nejvyšší socha T. G. Masaryka a jeskyně blanických rytířů v Kunštátě na Moravě, Březová nad Svitavou, 1938

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]