Stárkov
Souřadnice: 50°32′2″ s. š., 16°9′30″ v. d.
| Stárkov | |
|---|---|
 centrum Stárkova | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Hronov |
| Obec s rozšířenou působností | Náchod (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°32′2″ s. š., 16°9′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 627 (2024)[1] |
| Rozloha | 16,53 km²[2] |
| Nadmořská výška | 441 m n. m. |
| PSČ | 549 31, 549 36 |
| Počet domů | 378 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Stárkov 82 549 36 Stárkov starosta@starkov.cz |
| Starosta | Petr Urban |
| Oficiální web: www | |
  Stárkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574465 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stárkov (německy Starkstadt) je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Součástí města jsou vesnice Bystré, Horní Dřevíč, Chlívce a Vápenka a celkem ve městě žije 627[1] obyvatel. Stárkov leží v údolí říčky Dřevíče, nad jejím soutokem s potokem Jívkou, v Broumovském výběžku východních Čech. Do města jezdí autobusové linky z Hronova.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Stárkovu pochází z roku 1321[4][5] a roku 1528 byl zmíněn jako město. Do roku 1625 patřil ke skalskému panství.[4] Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[6]
Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Stárkov
- Bystré
- Horní Dřevíč
- Chlívce
- Vápenka
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Spolky
[editovat | editovat zdroj]- TJ Sokol Stárkov
- SDH Stárkov (hasiči)
- SDH Bystré (hasiči)
- ČRS, z.s., MO Stárkov (rybáři)
- MS Háj (myslivci)
- OSS (Ostrostřelecký spolek)
- DS Medvěd Stárkov (divadelní soubor)
Kulturní akce
[editovat | editovat zdroj]- Sportovní maškarní karneval
- Čarodějnice (nejvyšší výška hranice byla 6,2 m)
- Katovská třicítka (turistický pochod)
- Stárkovská pouť
- Rybářské závody
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Stárkov[7]
- Terénní pozůstatky hradu Bystrý ze třináctého století na Zámeckém kopci[8]
- Kostel svatého Josefa[9]
- Kaplička svatého Jana Nepomuckého
- Křížová cesta
- Sousoší Kalvárie
- Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
- Roubená barokní fara (17. století), údajně se jedná o nejstarší světskou stavbu ve východních Čechách.[10]
- Radnice (z roku 1854)[11]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Josefa Pěstouna -
Panoramatický pohled na jižní část města -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Pohled z Vysokého kamene -
Skalní rozsedlina u Vysokého kamene (tzv. Trpasličí rokle) -
-
-
-
Stárkovská radnice -
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola 465–466.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Stárkov, Starkstadt, s. 162.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi [PDF online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2007-01-23 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Stárkov : Zámek, s. 290–292. Dále jen Cechner (1930).
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Bystrý, s. 94.
- ↑ Cechner (1930), s. 286–289.
- ↑ Fara [online]. Město Stárkov [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Cechner (1930), s. 285–286.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Stárkov, s. 285–294.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stárkov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Starkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Stárkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Stárkov
