Srnojedy
| Srnojedy | |
|---|---|
 Nová restaurace v Srnojedech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Pardubice |
| Obec s rozšířenou působností | Pardubice (správní obvod) |
| Okres | Pardubice |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′21″ s. š., 15°42′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 787 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,48 km²[2] |
| Katastrální území | Srnojedy |
| Nadmořská výška | 217 m n. m. |
| PSČ | 530 02 |
| Počet domů | 280 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Ke Hřišti 8 Srnojedy 530 02 Pardubice 2 obec@srnojedy.cz |
| Starosta | Pavel Králíček |
| Oficiální web: www | |
  Srnojedy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553719 |
| Kód části obce | 79090 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Srnojedy (německy Sernojed, Srnojed) jsou obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Žije zde 787[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec Srnojedy se v dochovaných historických pramenech poprvé vzpomíná v době zemana Jana ze Srnojed, zvaného Tluch, který se v roce 1410 soudil o místní dědictví u dvorského soudu v Praze. Celý spor měl rozhodnout král Václav IV. Počátky obce lze ale hledat již v období konce 12. století (resp. začátku 13. století). Další zmínka se objevuje teprve roku 1462, a to v souvislosti s prodejem Krchlebské tvrze spolu s majetkem, do něhož patřila i obec Srnojedy, bratřím Janu a Jiřímu z Ohnišťan tehdejším majitelem Janem Žákem. Jan mladší z Ohnišťan později rozrostlý statek prodal v roce 1502 městu Chrudim. Po prodeji se stali srnojedští na dalších 45 let poddanými vrchnosti města Chrudimi. Když v roce 1547 vypukly protihabsburské stavovské nepokoje, kterých se účastnily i delegace královských měst, byl jim po potlačení těchto nepokojů Ferdinandem I. zkonfiskován majetek - tak se stalo i chrudimským.
Konfiskovanou tvrz Krchleby spolu se Srnojedy koupil od krále Jan z Pernštejna a připojil nový majetek k pardubickému panství. Obec se stala i s ostatním majetkem součástí rozlehlého velkostatku, který spolu s centrem Pardubic budoval od roku 1491 Vilém z Pernštejna. S pardubickým panstvím potom vesnice sdílela své osudy již natrvalo. Na panství vznikly rozsáhlé soustavy rybníků, tehdy jedny z nejvýznamnějších v Čechách. Srnojedy byly začleněny do rychty Jezbořické. V polovině 16. století bylo v Srnojedech sedm selských gruntů a jedna výsadní hospoda. V roce 1560 byl nucen Jaroslav z Pernštejna prodat zadlužené pardubické panství králi Ferdinandovi I. To se tak napříště stalo královským komorním panstvím. Do třicetileté války se velikost a rozsah Srnojed příliš nezměnil, Srnojedy na panství patřily k malým vesnicím. V průběhu třicetileté války pak většina statků zpustla, ale poté sem přišli noví obyvatelé a vrátili se i někteří starousedlíci.
Největší změny ve vývoji obce nastaly ve 20. století. Rozrostl se počet obyvatel obce, ve třicátých letech sem byla zavedena elektřina. Největší zemědělská usedlost - Srnojedský dvůr, který stojí osamocen v polích na příjezdu směrem od Pardubic - v průběhu let změnil několik majitelů a dnes je z této usedlosti průmyslový areál. V roce 1933 vznikl v obci hasičský sbor a začala se stavět hasičská zbrojnice. Do obce byl zaveden telefon. Postavilo se zdymadlo na Labi s odpadním kanálem. Ve 40. letech se začala budovat vodní elektrárna. V padesátých letech si občané začali stavět nové rodinné domky na pozemcích, které patřily k Srnojedskému dvoru. Vznikla tak nová zástavba. V této době také Jednota postavila v centru obce nový obchod se smíšeným zbožím. Začátkem 70. let si občané svépomocně postavili pohostinství v obci a následně (po prodeji Jednotě), dokončili velký kulturní dům.
Koncem 80. let a začátkem 90. let začala obec psát svou novodobou historii. Od roku 1994 je obec samostatná, se svým vlastním zastupitelstvem, a o rok později začala výstavba nových inženýrských sítí. Obci se nevyhnula ani povodeň v roce 1997, která zatopila několik pozemků v okolí Zdymadla a ve staré části obce.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
K nárůstu obyvatel významně přispěla výstavba 92 rodinných domků s nájemním bydlením, kterou obec zahájila v roce 1999 a uzavřela ji v průběhu roku 2002. Obci se na ni podařilo získat rozsáhlé státní dotace. Mimo této ucelené výstavby přibylo v obci ještě asi 30 rodinných domů, které si zde stavěli občané individuálně.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 120 | 137 | 154 | 170 | 176 | 187 | 226 | 206 | 271 | 260 | 244 | 229 | 278 | 646 | 827 |
| Počet domů | 18 | 18 | 20 | 23 | 25 | 28 | 43 | 55 | 64 | 65 | 69 | 83 | 99 | 227 | 280 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1869–1963 Srnojedy byly obcí v okrese Pardubice (1869–1930) a později v okrese Pardubice-okolí. V letech 1964–1985 patřily jako část obce k Lánům na Důlku. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1993 patřily jako část statutárního města k Pardubicím a od 1. ledna 1994 jsou opět samostatnou obcí.[6]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 6. června 2017.[7]
Zajímavosti a fakta[editovat | editovat zdroj]
- Místní jméno "Srnojedy" vzniklo podle jazykovědců proto, že první usedlíci vznikající obce v okolních lesích lovili hojně srny - "sronojedy" = "srny jedli", "tam co srny jedí".
- Obcí projíždí spoj Pardubické MHD, a to linka č. 15.
- Okrajem katastru probíhá železniční koridor směrem na Prahu.
- Hranici katastru tvoří z jedné strany řeka Labe, po které od podzimu roku 2000 jezdí parník Arnošt z Pardubic se zastávkou i v Srnojedech.
- V blízkosti obce se nachází významná paleontologická lokalita křídového stáří. Přírodovědec Antonín Frič odtud před více než stoletím (1905) popsal pravěkého tvora, o kterém předpokládal, že patří mezi dinosaury (pod již neplatným jménem Albisaurus scutifer). To se však nejdřív nepotvrdilo, předpokládalo se, že šlo spíše o kosti pravěkého aligátora. V červnu 2011 však pracovníci Národního muzea ohlásili, že histologický rozbor kostí opravdu ukazuje na možnost, že jde o fosílie neptačího dinosaura.[8][9]
- V obci se nachází prodejna potravin, kterou má v pronájmu pan Huyen Thu.
- Místní hostinec provozuje pan Michal Svoboda, který mimo jiné pořádá i grilování nebo kulinářské akce, kulturní dům je pronajímán k zábavám, plesům, schůzím, svatbám atd.
- V roce 2004 bylo za přispění sponzorů vybudováno dětské hřiště pro nejmenší a starším slouží multifunkční sportoviště.
- Zdejší psí hotel Mastibe je jedním z největších v České republice[zdroj?] a jeho majitelkou je paní Iva Járová.
- Okolí je možné využít ke krásným procházkám. Cyklistům se kromě toho nabízí příjemné cyklovýlety kolem řeky Labe a jejich vyšší bezpečnost zajišťuje od r. 2004 i nově vybudovaná cyklostezka ze Srnojed do Svítkova.
- Sídlí zde firmy: Energoland s.r.o., Rykobito s.r.o., Kipp s.r.o. (vodní elektrárna, která byla v uplynulých třech letech modernizována), jez patřící povodí Labe a další drobné provozovny, které sídlí v Srnojedském dvoře.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Pardubická ulice -
Nová výstavba -
Zdymadlo Srnojedy -
Hotel Mastibe
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 527.
- ↑ Udělené symboly – Srnojedy [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328
- ↑ V. Socha (2017). Dinosauři v Čechách, nakl. Vyšehrad, str. 132-137.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Srnojedy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Srnojedy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Srnojedy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
