Přeskočit na obsah

Spindelbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spindelbach
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVýsluní
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíVýsluní
Spindelbach
Spindelbach
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spindelbach je zaniklá vesnice, která ve středověku stávala v Krušných horáchkatastrálním území města Výsluníokrese Chomutov.

Název vesnice se v písemných pramenech objevuje ve tvarech: Spinnelbach (1356), Spinnebuch (1367), Sspindlpach (1449) a Spindlbach (1481).[1]

Podle archeologického výzkumu vesnice vznikla ve druhé polovině třináctého století.[2] První písemná zmínka o Spindelbachu je z roku 1356, kdy vesnice patřila k hasištejnskému panství, a nachází se v listině pánů z Alamsdorfu. Roku 1367 udělil král Václav IV. hrad Hasištejn a mimo jiné také polovinu Spindelbachu v léno panu Bernhardovi ze Šumburka.[3] Když si bratři Vilém a Aleš ze Šumburka v roce 1431 rozdělili perštejnské panství, získal polovinu vesnice Vilém.[4] Později byli jejími majiteli Vilém z Illburka a Fictumové, kteří ji roku 1481 prodali Hasištejnským z Lobkovic.[3] Zpráva o prodeji je poslední přímou zmínkou o vesnici. Později se jméno Spindelbach objevuje již jen jako pomístní název rybníka, luk a lesů.[3]

Na samotném okraji vesnice a v její blízkosti byly archeologicky doloženy tři zaniklé sklárny datované přibližně do poloviny třináctého století.[5]

Popis vesnice

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se nacházela v severním výběžku katastrálního území města Výsluní. Stála v nadmořské výšce 800–880 metrů na jižně orientovaném svahu údolí bezejmenného potoka. Místo porůstá les.[6] Její domy stály ve dvou řadách na obou březích potoka, který tvoří osu vesnice, v délce 1100 metrů a na ploše o velikosti 25 hektarů. Svým charakterem tedy patří mezi lesní lánové vsi. Terénní relikty dokládají existenci třiceti usedlostí. V plužině vsi se částečně dochovaly mezní pásy, které vymezovaly hranice jednotlivých usedlostí.[7]

  1. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Špindlbach, s. 281. 
  2. DERNER, Kryštof. Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k. ú. Přísečnice). Praha, 2017 [cit. 2024-09-15]. 175 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Petr Hrubý. s. 19–20. Dostupné online.
  3. a b c HYLMAROVÁ, Lucie. Hmotná kultura středověké usedlosti. Zaniklý Spindelbach v Krušných horách. Praha, 2012 [cit. 2016-12-04]. 88 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Tomáš Klír. s. 19–20. Dále jen Hylmarová 2012. Dostupné online.
  4. PACHNER, Jaroslav. Šumburk. Památky, příroda, život. 2008, roč. 40, čís. 1, s. 27. ISSN 0231-5076. 
  5. Hylmarová, s. 19
  6. Hylmarová, s. 10
  7. Hylmarová, s. 24

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYLMAROVÁ, Lucie; KLÍR, Tomáš; ČERNÁ, Eva. Železné předměty ze zaniklého Spindelbachu v Krušných horách. K výpovědi detektorového průzkumu. Archaeologia historica. 2013, roč. 38, čís. 1–2, s. 569–609. Dostupné online. ISSN 0231-5823.