Spica
Spica | |
---|---|
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
Souhvězdí | Panna (Virgo) |
Rektascenze | 13h25m11,60s |
Deklinace | −11° 09′ 40,759″ |
Paralaxa | 0,01244" |
Vzdálenost | 250±10 ly (77±3 pc) |
Barevný index (U-B) | −0,94 |
Barevný index (B-V) | −0,24 |
Barevný index (V-R) | −0,09 |
Barevný index (R-I) | −0,24 |
Zdánlivá hvězdná velikost | +0,97 |
Absolutní hvězdná velikost | −3,55 |
Vlastní pohyb v rektascenzi | −42,35 mas/rok |
Vlastní pohyb v deklinaci | −30,67 mas/rok |
Fyzikální charakteristiky | |
Hmotnost | 117 M🜨 |
Poloměr | 7,4 R☉ |
Povrchová teplota | 3 K |
Další označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 116658 |
Bonner Durchmusterung | BD -10°3672 |
Bright Star katalog | HR 5056 |
2MASS | 2MASS J13251158-1109404 |
SAO katalog | SAO 157923 |
Katalog Hipparcos | HIP 65474 |
Tychův katalog | TYC 5547-1518-1 |
General Catalogue | GC 18144 |
Bayerovo označení | α Vir |
Flamsteedovo označení | 67 Vir |
Synonyma | Azimech, Spica Virginis, Alaraph, Dana, CCDM J13252-1109A, FK5 498, IDS 13200-1038 A, PPM 227262 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spica (α Virginis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Panny a patří mezi nejjasnější hvězdy na noční obloze. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 250 světelných let (77 parseků) od Země.[1] Spolu s hvězdami Arcturus a Regulus tvoří výrazný asterismus Jarní trojúhelník. S hodnotami zdánlivé jasnosti mezi +0,97 a +1,04 je snadno viditelná pouhým okem a podle některých zdrojů se jedná o zhruba 16. nejjasnější hvězdu na pozemské obloze.[2]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Spica je těsná dvojhvězda a zároveň spektroskopická dvojhvězda,[3] která vykazuje vlastnosti proměnné hvězdy typu Beta Cephei i rotující elipsoidální proměnné. Obě složky obíhají kolem společného těžiště s periodou přibližně 4,014 dne. Celková jasnost kolísá mezi zhruba +0,97 a +1,04 magnitudy.[4]
Primární složka
[editovat | editovat zdroj]Primární složkou je horká modrobílá hvězda spektrálního typu zhruba B1.5 IV–V, ležící na pomezí hlavní posloupnosti a podobra. Dosahuje vysoké svítivosti, přes 10 000násobek svítivosti Slunce. Povrchová teplota dosahuje přibližně 22 000 K a hvězda rotuje vysokou rychlostí.
Sekundární složka
[editovat | editovat zdroj]Sekundární složka je o něco méně hmotná a chladnější hvězda spektrální třídy B2 V. Nachází se tedy na hlavní posloupnosti. Díky těsné oběžné dráze (cca 0,12 AU) dochází k vzájemné deformaci obou složek působením jejich gravitačních sil.
Poloha a pozorování
[editovat | editovat zdroj]Spica leží blízko ekliptiky a může tak být příležitostně zakrývána Měsícem nebo planetami. Bývá rovněž snadno vyhledatelná pomocí pomůcky „obloukem k Arcturu a přímo dál ke Spice“.[5][6] Ze středních zeměpisných šířek severní polokoule je viditelná hlavně na jaře a v první polovině léta.[6]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Vysoká hmotnost a teplota primární složky naznačují relativně krátkou životnost na hlavní posloupnosti (řádově desítky milionů let). Po vyčerpání vodíku v jádře se z hvězdy stává obr a v konečné fázi se promění v bílého trpaslíka. Sekundární složka projde týmž procesem, avšak pomaleji, neboť je méně hmotná.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Název „Spica“ pochází z latinského spica virginis („obilný klas Panny“), přičemž hvězda v mytickém ztvárnění představuje klas, který bájná Panna drží v ruce.
Tabulka základních parametrů
[editovat | editovat zdroj]Parametr | Hodnota |
---|---|
Zdánlivá hvězdná velikost | +0,97 až +1,04 |
Absolutní hvězdná velikost | −3,55 |
Rektascenze | 13h25m11,60s |
Deklinace | −11° 09′ 40,759″ |
Spektrální klasifikace (primární složka) | B1.5 IV–V |
Spektrální klasifikace (sekundární složka) | B2 V |
Vzdálenost | ~250 ly (77 pc) |
Svítivost (primární složka) | >10 000 L_☉ |
Povrchová teplota (primární složka) | ~22 000 K |
Oběžná doba | ~4,014 dne |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VAN LEEUWEN, F. Validation of the new Hipparcos reduction. Astronomy and Astrophysics. 2007, s. 653–664. Dostupné online. doi:10.1051/0004-6361:20078357. Bibcode 2007A&A...474..653V.
- ↑ KALER, James B. Spica (Detailed Introduction) [online]. University of Illinois [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harrington, David; KOENIGSBERGER, GLORIA. Line-profile Variability from Tidal Flows in Alpha Virginis (Spica). The Astrophysical Journal. 2009, s. 813–830. doi:10.1088/0004-637X/704/1/813. Bibcode 2009ApJ...704..813H.
- ↑ KALER, James B. Spica [online]. University of Illinois [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ RAO, Joe. Arc to Arcturus, Speed on to Spica [online]. 2007-06-15 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Follow the arc to Arcturus, and speed on to Spica [online]. 2023-04-08 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spica na Wikimedia Commons
- Spica v databázi SIMBAD