Jedle kavkazská: Porovnání verzí
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy |
m Pročištění citačních šablon a jejich úpraba. |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
| druh popsal = [[Édouard Spach|Spach]], 1841 |
| druh popsal = [[Édouard Spach|Spach]], 1841 |
||
}} |
}} |
||
'''Jedle kavkazská''' (''Abies nordmanniana'') je vždyzelený [[Jehličnany|jehličnatý]] [[strom]] z čeledi [[Borovicovité|borovicovitých]], pocházející z Malé Asie a [[Kavkaz]]u. Byla pojmenována podle svého objevitele finského [[botanika]] [[Alexander von Nordmann|Alexandera Nordmanna]]; její vědecké jméno bývá někdy mylně překládáno jako "jedle normandská".<ref>{{Citace |
'''Jedle kavkazská''' (''Abies nordmanniana'') je vždyzelený [[Jehličnany|jehličnatý]] [[strom]] z čeledi [[Borovicovité|borovicovitých]], pocházející z Malé Asie a [[Kavkaz]]u. Byla pojmenována podle svého objevitele finského [[botanika]] [[Alexander von Nordmann|Alexandera Nordmanna]]; její vědecké jméno bývá někdy mylně překládáno jako "jedle normandská".<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = Košťál |
||
| jméno = |
| jméno = Daniel |
||
| titul = |
| titul = Vánoční stromek: Jaké druhy jsou vhodné |
||
| |
| url = https://www.receptyprimanapadu.cz/zahrada/jak-si-spravne-vybrat-stromek/ |
||
⚫ | |||
| url = http://www.receptyprimanapadu.cz/interier/1274-jak-si-spravne-vybrat-stromek.htm |
|||
| datum přístupu = |
| datum přístupu = 2019-12-24 |
||
| vydavatel = Jaga media |
|||
| místo = Praha |
|||
| kapitola = Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) |
|||
}}</ref> Do západní Evropy se dostala v polovině [[19. století]], brzy po svém objevení. V současnosti je zde místy využívána v [[lesnictví]] a jako okrasná dřevina. |
}}</ref> Do západní Evropy se dostala v polovině [[19. století]], brzy po svém objevení. V současnosti je zde místy využívána v [[lesnictví]] a jako okrasná dřevina. |
||
Řádek 28: | Řádek 31: | ||
Ve své domovině vyrůstá do výšek až 60 m; introdukována v [[Evropa|Evropě]] vyroste maximálně do 30 m výšky. [[koruna stromu|Koruna]] je kuželovitá, pravidelného tvaru a zavětvění (u solitérních stromů až k zemi), vrchol je v mládí výrazně zašpičatělý, u dospělých jedinců oblý. [[Kořen|Kořenový systém]] je srdčitý a na kvalitních půdách může sahat do značné hloubky.<ref name=":1">Musil, Hamerníkː ''Jehličnaté dřeviny 1''. Prahaː ČZU, 2003, s. 89-90</ref> |
Ve své domovině vyrůstá do výšek až 60 m; introdukována v [[Evropa|Evropě]] vyroste maximálně do 30 m výšky. [[koruna stromu|Koruna]] je kuželovitá, pravidelného tvaru a zavětvění (u solitérních stromů až k zemi), vrchol je v mládí výrazně zašpičatělý, u dospělých jedinců oblý. [[Kořen|Kořenový systém]] je srdčitý a na kvalitních půdách může sahat do značné hloubky.<ref name=":1">Musil, Hamerníkː ''Jehličnaté dřeviny 1''. Prahaː ČZU, 2003, s. 89-90</ref> |
||
Mladé stromy mají matně šedou hladkou [[borka|borku]], staré stromy pak borku rozpraskanou, podélně rozbrázděnou. [[Letorost]]y jsou žlutozelené nebo žlutohnědé, krátce chlupaté, [[pupen]]y nesmolnaté.<ref name=":0">{{Citace |
Mladé stromy mají matně šedou hladkou [[borka|borku]], staré stromy pak borku rozpraskanou, podélně rozbrázděnou. [[Letorost]]y jsou žlutozelené nebo žlutohnědé, krátce chlupaté, [[pupen]]y nesmolnaté.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Leugnerová |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
| periodikum = botany.cz |
|||
⚫ | |||
| url = https://botany.cz/cs/abies-nordmanniana/ |
| url = https://botany.cz/cs/abies-nordmanniana/ |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
| datum přístupu = 2019-12-24 |
|||
| vydavatel = Botany.cz |
|||
⚫ | |||
}}</ref><ref name=":1" /> |
}}</ref><ref name=":1" /> |
||
Řádek 48: | Řádek 55: | ||
Dřevo jedle kavkazské je méně kvalitní než u jiných jehličnanů, využívá se hlavně jako zdroj [[Celulóza|celulózy]]. Často je vysazována v [[park|parcích]] jako atraktivní okrasná dřevina, ceněná pro svůj ladný, pravidelný růst a husté, lesklé jehličí. V [[aglomerace|městských aglomeracích]] trpí suchem, částečně však zvládá i [[znečištění ovzduší|znečištěné ovzduší]]. |
Dřevo jedle kavkazské je méně kvalitní než u jiných jehličnanů, využívá se hlavně jako zdroj [[Celulóza|celulózy]]. Často je vysazována v [[park|parcích]] jako atraktivní okrasná dřevina, ceněná pro svůj ladný, pravidelný růst a husté, lesklé jehličí. V [[aglomerace|městských aglomeracích]] trpí suchem, částečně však zvládá i [[znečištění ovzduší|znečištěné ovzduší]]. |
||
Mimořádně oblíbená je jedle kavkazská jako [[vánoční stromek|vánoční stromeček]]. [[Popularita]] tohoto využití stále roste; v zemích západní Evropy i v ČR tvoří kolem 60-80 % všech prodaných stromků.<ref>{{Citace periodika |
Mimořádně oblíbená je jedle kavkazská jako [[vánoční stromek|vánoční stromeček]]. [[Popularita]] tohoto využití stále roste; v zemích západní Evropy i v ČR tvoří kolem 60-80 % všech prodaných stromků.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| |
| autor = ČTK |
||
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář |
|||
⚫ | |||
| titul = Ceny vánočních stromků se letos nezmění. Nejprodávanější jedle bude do 900 |
| titul = Ceny vánočních stromků se letos nezmění. Nejprodávanější jedle bude do 900 korun |
||
| periodikum = Aktuálně.cz |
|||
| periodikum = Aktuálně.cz |
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz |
||
| datum = 2017-11-29 |
| datum vydání = 2017-11-29 |
||
| datum přístupu = 2019-12-24 |
|||
| ročník = |
|||
⚫ | |||
| číslo = |
|||
| strany = |
|||
| jazyk = |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
}}</ref> Stromky pro tyto účely se pěstují na plantážích, pro Evropu převážně v Dánsku.<ref>{{Citace elektronického periodika |
}}</ref> Stromky pro tyto účely se pěstují na plantážích, pro Evropu převážně v Dánsku.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Jedle kavkazská je vánočním stromkem budoucnosti |
| titul = Jedle kavkazská je vánočním stromkem budoucnosti |
||
| periodikum = zahradaweb.cz |
| periodikum = zahradaweb.cz |
||
| url = https://zahradaweb.cz/jedle-kavkazska-je-vanocnim-stromkem-budoucnosti/ |
| url = https://zahradaweb.cz/jedle-kavkazska-je-vanocnim-stromkem-budoucnosti/ |
||
| jazyk = cs-CZ |
|||
| datum přístupu = 2018-06-21 |
| datum přístupu = 2018-06-21 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Řádek 80: | Řádek 83: | ||
| rok = [[1995]] |
| rok = [[1995]] |
||
| isbn = 80-85830-92-2 |
| isbn = 80-85830-92-2 |
||
⚫ | |||
| strany = |
|||
| jazyk = |
|||
}} |
}} |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
Řádek 91: | Řádek 91: | ||
| rok = [[1997]] |
| rok = [[1997]] |
||
| isbn = 80-7209-007-0 |
| isbn = 80-7209-007-0 |
||
| edice = |
|||
| strany = |
|||
| jazyk = |
|||
}} |
}} |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
Řádek 102: | Řádek 99: | ||
| rok = [[1994]] |
| rok = [[1994]] |
||
| isbn = 80-85871-35-1 |
| isbn = 80-85871-35-1 |
||
| edice = |
|||
| strany = |
|||
| jazyk = |
|||
}} |
}} |
||
Řádek 112: | Řádek 106: | ||
{{Jedle}} |
{{Jedle}} |
||
⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Jedle]] |
[[Kategorie:Jedle]] |
Verze z 24. 12. 2019, 13:03
Jedle kavkazská | |
---|---|
Jedle kavkazská v zimě | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | jedle (Abies) |
Binomické jméno | |
Abies nordmanniana Spach, 1841 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) je vždyzelený jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, pocházející z Malé Asie a Kavkazu. Byla pojmenována podle svého objevitele finského botanika Alexandera Nordmanna; její vědecké jméno bývá někdy mylně překládáno jako "jedle normandská".[2] Do západní Evropy se dostala v polovině 19. století, brzy po svém objevení. V současnosti je zde místy využívána v lesnictví a jako okrasná dřevina.
Vzhled
Ve své domovině vyrůstá do výšek až 60 m; introdukována v Evropě vyroste maximálně do 30 m výšky. Koruna je kuželovitá, pravidelného tvaru a zavětvění (u solitérních stromů až k zemi), vrchol je v mládí výrazně zašpičatělý, u dospělých jedinců oblý. Kořenový systém je srdčitý a na kvalitních půdách může sahat do značné hloubky.[3]
Mladé stromy mají matně šedou hladkou borku, staré stromy pak borku rozpraskanou, podélně rozbrázděnou. Letorosty jsou žlutozelené nebo žlutohnědé, krátce chlupaté, pupeny nesmolnaté.[4][3]
Velmi husté, čárkovité, zřetelně rýhované jehlice jsou 2-3 cm dlouhé a na rozdíl od jedle bělokoré obrůstají větvičku i z horní strany, kde jsou nasměrovány šikmo dopředu. Svrchní strana jehlic je tmavozelená a lesklá, spodní se pak vyznačuje dvěma bílými řadami průduchů. Při rozmělnění v dlani vykazují poměrně výrazné aroma.
Zelenožluté či načervenalé samičí šištice rostou v oblasti vrcholu stromu, samčí šištice jsou červené; dobou "kvetení" je duben až květen. Nezralé šišky jsou světle zelené, v době zralosti hnědé, s vyčnívajícími podpůrnými šupinami a hojně smolnaté. Jsou válcovitého tvaru a dosahují délky až 15 cm a průměru 3-4 cm. Jako u jiných jedlí na větvičkách stojí vzpřímeně. Dozrávají během října, a posléze se rozpadají se přímo na stromě.[4][3]
Ekologie a rozšíření
Vyžaduje hluboké, úživné, dostatečně vlhké půdy i vyšší vlhkost vzduchu, je citlivá na sluneční úpal i silné mrazy. Roste převážně v horských údolích s oceanickým klimatem. V mládí jako jiné jedle toleruje i značný zástin, naopak na otevřených plochách a holinách se neobnovuje.[4]
Jedle kavkazská je typickým stromem Kavkazu. Vyskytuje se však i na některých místech v Malé Asii, v nadmořských polohách od 400 do 2200 m n. m.[4] Tvoří rozsáhlé lesy společně se smrkem východním (Picea orientalis) a bukem východním (Fagus orientalis), popřípadě i čisté, nesmíšené porosty.[3]
Využití
Dřevo jedle kavkazské je méně kvalitní než u jiných jehličnanů, využívá se hlavně jako zdroj celulózy. Často je vysazována v parcích jako atraktivní okrasná dřevina, ceněná pro svůj ladný, pravidelný růst a husté, lesklé jehličí. V městských aglomeracích trpí suchem, částečně však zvládá i znečištěné ovzduší.
Mimořádně oblíbená je jedle kavkazská jako vánoční stromeček. Popularita tohoto využití stále roste; v zemích západní Evropy i v ČR tvoří kolem 60-80 % všech prodaných stromků.[5] Stromky pro tyto účely se pěstují na plantážích, pro Evropu převážně v Dánsku.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ KOŠŤÁL, Daniel. Vánoční stromek: Jaké druhy jsou vhodné [online]. Praha: Jaga media, 2019-11-30 [cit. 2019-12-24]. Kapitola Jedle kavkazská (Abies nordmanniana). Dostupné online.
- ↑ a b c d Musil, Hamerníkː Jehličnaté dřeviny 1. Prahaː ČZU, 2003, s. 89-90
- ↑ a b c d LEUGNEROVÁ, Gabriela. Abies Nordmanniana (Steven) Spach – jedle kavkazská / jedľa Nordmannova [online]. Botany.cz, 2007-07-04 [cit. 2019-12-24]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ceny vánočních stromků se letos nezmění. Nejprodávanější jedle bude do 900 korun. Aktuálně.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2019-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Jedle kavkazská je vánočním stromkem budoucnosti. zahradaweb.cz [online]. [cit. 2018-06-21]. Dostupné online.
Literatura
- kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume). Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- kolektiv autorů (hl. Gregor Aas). Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
- Pavol Vreštiak a Zdeněk Osvald. Všechno o jehličnanech. Praha: Slovart, 1994. ISBN 80-85871-35-1.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu jedle kavkazská na Wikimedia Commons
- Jedle kavkazská na jehlicnany.cz