Spálené
Spálené | |
---|---|
Dům | |
Lokalita | |
Charakter | část obce |
Obec | Holčovice |
Okres | Bruntál |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′32″ s. š., 17°27′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 89 (2021)[1] |
Katastrální území | Spálené (18,62 km²) |
PSČ | 793 71 |
Počet domů | 146 (2011)[2] |
Spálené | |
Další údaje | |
Kód části obce | 40894 |
Kód k. ú. | 640891 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spálené (dříve Kutlberk, německy Kuttelberg[3]) je část obce Holčovice v okrese Bruntál. Nachází se na severozápadě Holčovic. Prochází zde silnice II/453.
Spálené je také název katastrálního území o rozloze 18,62 km2.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1607.[5]
Evangelický sbor ve Spáleném
[editovat | editovat zdroj]Místní němečtí evangelíci patřili pod luteránský sbor v Holčovicích, v roce 1884 se ale odtrhli a přešli na reformované vyznání. První tři roky spadali jako filiální sbor pod český reformovaný sbor v Horní Čermné, v roce 1888 byl sbor kvůli velké vzdálenosti od Horní Čermné prohlášen farním sborem, i když čítal jen asi 160 členů. Byl tak jediným reformovaným sborem v rakouském Slezsku. Po první světové válce sbor přešel pod Německou evangelickou církev a po druhé světové válce byl zrušen. Prostý kostel z roku 1896 (posvěcený 24. října 1897) byl zbořen v osmdesátých letech 20. století.[6]
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Spáleného podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1574 | 1562 | 1359 | 1287 | 1176 | 1044 | 965[p 1] | 233 | 226 | 184 | 135 | 91 | 106 |
- ↑ z toho: 1 Čechoslovák, 954 Němců; 245 řím. kat., 719 evang.
Ve Spáleném je evidováno 196 adres : 149 čísel popisných (trvalé objekty) a 47 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 142 domů, z toho 37 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Venkovská usedlost – Sokolí důl 112
- Venkovská usedlost – Sokolí důl 116
- Venkovská usedlost – Sokolí důl 105
- Venkovský dům čp. 106
- Venkovský dům čp. 87
- Venkovský dům čp. 79
- Venkovská usedlost čp. 115
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hospůdka u Jana
-
Dům
-
Autobusová zastávka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 788.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-10.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 57. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076–1077.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 433–434.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Katastrální mapa katastru Spálené na webu ČÚZK
- Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2009-07-02 [cit. 2009-07-02]. Dostupné online.
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spálené na Wikimedia Commons