Solenofágní hmyz

Stavba těla a bodavě-sacího ústrojí komára

Solenofágní hmyz, též solenofág, (termín vzniklý složením z latinského solenos – trubka, roura a fagos – pohlcující potravu) je krev sající (bodavý) hmyz, který má dlouhé a tenké bodavé ústrojí (dovoluje rychlé sání přímo z cévy), takže se netvoří hematom. Bodnutí není bolestivé a k sání dochází obvykle opakovaně v krátkých intervalech, a to i několikrát za den. Mezi solenofágy řadíme blechy, vši a komáry. Bodavý (krev sající) hmyz (někdy též hematofágní hmyz) můžeme tedy podle typu bodavě-sacího ústrojí zařadit do dvou kategorií: solenofágní a thelmofágní hmyz.

Bodnutí

Solenofágní hmyz, oproti thelmofágnímu hmyzu (mají robustnější bodavé ústrojí, agresivní enzymy slin, sají pomalu a vyvolávají hematomy, patří mezi ně ovádi, muchničky a koutule), obvykle nezpůsobí svým vpichem infekci, funguje však velmi často jako přenašeč různých onemocnění. Mnohdy může docházet k sekundární infekci.

Zástupci solenofágního hmyzu

Blecha

Blechy jsou vývojově pokročilý a sekundárně bezkřídlý hmyz s proměnou dokonalou, v dospělosti výlučně cizopasný. Dospělé blechy sají krev svých hostitelů – savců (94 % druhů blech), ptáků (6 %). Kromě samotného sání na hostitelích jsou blechy nebezpečné zejména jako přenašeči mnoha bakteriálních onemocnění – například moru (Yersinia pestis), endemické myší skvrnivky (Rickettsia typhi), bartonelozy koček (Bartonella clarridgeiae), ale i helmintů. Z prvoků přenášejí u hlodavců několik druhů trypanosom. Z virů jsou pak vektory např. myxomatozy králíků. Štípance od blech vytvářejí na pokožce postižených lidí často charakteristické řady (např. kolem švů oblečení, atd.) a u citlivých lidí dochází ke vzniku nápadných pupenců.

Veš

Vši jsou sekundárně bezkřídlým parazitickým hmyzem, jehož všechna vývojová stádia sají krev svých hostitelů. K sání dochází opakovaně, a to i několikrát za den. Ústní ústrojí mají značně modifikované (přeměněné) a přetvořené v bodavě-sací aparát s vysunovatelným styletem (štíhlé, ostré bodavě-sací ústrojí vší).

Alergické reakce hostitelů může způsobit trus vší, který je vetřen do drobných poranění vzniklých následkem sání (vstupní branou pro řadu sekundárních infekcí). Přenáší také různá onemocnění, a to jak u zvířat, tak u lidí. Pediculus humanus – veš šatní je přenašečem skvrnitého tyfu neboli "skvrnivky" (původcem bakterie Rickettsia prowazekii), dále přenášejí zákopovou horečku (bakterie R. quintana) nebo návratnou horečku (Borrelia recurrentis).

Komár

Komáři mohou svým sáním znepříjemňovat život lidem, ale i jiným živočichům. Nebezpeční jsou však zejména jako přenašeči mnoha závažných onemocnění. Původce onemocnění (bakterie, virus,...) přenášejí (z člověka na člověka, ze zvířete na zvíře, ale také ze zvířete na člověka a opačně) ve slinách v bodavě-sacím ústním ústrojí. Díky schopnosti létat mohou nakazit obrovské množství svých obětí. Z virů je to například žlutá zimnice, horečka dengue – Dengue virus (Aedes aegypti, A. albipictus), západonilská horečka (Culex pipiens, C. modestus), japonská B encefalitida, Chikungunya virus, (Aedes aegypti, A. albopictus). Z protozoárních onemocnění je pak nejnebezpečnější malárie (plasmodium). Z helmintoz přenášejí komáři lymfatické filariozy (onemocnění vyvolané cizopasnými červy filáriemi vlasovci, převážně v subtropických oblastech), které u lidí způsobují elefantiázu.

Odkazy

Literatura

• VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2007, 318 s. ISBN 978-807-3870-089.

Speciální

• KUBÍČKOVÁ, Lucie. Emergentní mikrobiální patogeny přenášené hematofágními členovci v Evropě. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita

Externí odkazy

• Podkmen Šestinozí

• Filarioza

Portály: Entomologie