Sociosexualita
Sociosexualita, někdy též sociosexuální orientace, vyjadřuje individuální odlišnosti v míře ochoty, vůle či touhy po účasti na nezávazném sexuálním styku uskutečňovaném mimo partnerský vztah. Lidé s nízkou sociosexualitou tíhnou k navazování dlouhodobých vztahů, mají vysokou potřebu oddanosti a emoční blízkosti. Oproti tomu lidé s vyšší sociosexualitou nepotřebují emoce k uskutečnění sexuálního styku, tíhnou ke krátkodobým vztahům a jsou náchylní k nevěrám či paralelním vztahům.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- INGROVÁ, Pavlína; KRÁLÍK, Miroslav; PAVLÍKOVÁ, Věra; JANDOVÁ, Marie; DAŇKO, Marek; SKALICKÁ, Eva. Sociosexualita mladých dospělých: Změny v 21. století, vliv pohlaví a sexuální orientace. Česká antropologie. 2018, roč. 68, čís. 1–2, s. 18–34. Dostupné online [cit. 2022-08-13]. Dostupné také na: [1]. ISSN 1804-1876.
- INGROVÁ, Pavlína. Lidská sociosexualita: sociosexuální chování, postoje a touhy z širší antropologické perspektivy. Brno, 2021 [cit. 2022-08-13]. 355 s. Disertační práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miroslav Králík. Dostupné online.
- KRUNKA, Michael. Souvislosti sexuální orientace a sociosexuální orientace. Brno, 2020 [cit. 2022-08-13]. 92 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miroslav Králík. Dostupné online.
