Sobíňov
| Sobíňov | |
|---|---|
 kostel v Sopotech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Chotěboř |
| Obec s rozšířenou působností | Chotěboř (správní obvod) |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′4″ s. š., 15°46′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 726 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,06 km²[2] |
| Katastrální území | Sobíňov |
| Nadmořská výška | 555 m n. m. |
| PSČ | 582 62, 582 63 |
| Počet domů | 277 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Sobíňov 200 582 62 Sobíňov ou@obecsobinov.cz |
| Starosta | Miloš Starý |
| Oficiální web: obecsobinov | |
| Úřední web: www | |
  Sobíňov | |
| Další údaje | |
| Ocenění | Vesnice roku Kraje Vysočina 2019 |
| Kód obce | 569518 |
| Kód části obce | 152005 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sobíňov (německy Sobinau) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží přibližně sedm kilometrů východně od Chotěboře, dvanáct kilometrů jihozápadně od Hlinska a sedmnáct kilometrů severovýchodně od Havlíčkova Brodu. Žije zde 726[1] obyvatel.
V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2015, konkrétně obdržela diplom za podporu využívání volného času.[4] V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2016, konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu.[5] V roce 2017 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2017, konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[6] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Zlatou stuhu a stala se vesnicí Kraje Vysočina.[7]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy je připomínán Ješek zvaný Kokot ze Sobíňova (Jesconis dicti Kokot de Sobyenow), který byl patronem kostela v Sopotech, dnešní součásti Sobíňova.[8]
V roce 1373 je zmiňován Ondřej ze Sobíňova jako patron kostela v Běstvině. Po smrti jeho syna Jana byl statek převeden na Stoška z Dolan, který byl majitelem minimálně do roku 1405. Dále se předpokládá, že ves patřila pánům z Kunštátu, kteří v roce 1515 prodali celé panství Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. V roce 1538 prodali jeho dědicové ves Karlu z Valdštejna a na Skále. Jeho dcera Kateřina se provdala za Zachariáše z Hradce, který postavil renesanční část zámku v nedaleké Přibyslavi. V roce 1597 Jáchym Oldřich z Hradce prodal panství Zejdlicům ze Schönfeldu.
V roce 1623 byl majetek Rudolfa Zejdlice zabaven královskou komorou pro účast v protihabsburském povstání. Majetek pak koupil kardinál František z Ditrichštejna. Jeho potomci spravovali panství až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenských správ.
Za druhé světové války v okolí operovaly partyzánské skupiny doplněné o místní dobrovolníky. Počátkem května 1945 došlo k nerovnému boji s Němci a na silnici mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou zemřelo přes 30 dobrovolníků.
Sopoty[editovat | editovat zdroj]
Součástí Sobíňova jsou Sopoty, dříve osada německých horníků z Moravy, kteří zde dolovali stříbro. Název prý vznikl od soboty, během které horníci nesměli pracovat, aby se připravili na nedělní bohoslužbu. Jiné prameny uvádějí, že bohoslužba byla sloužena v sobotu. Kostel je poprvé připomínán roku 1358 a to je také první zmínka o Sopotech.
Sopoty byly poutním místem, zejména díky obrazu blahoslavené Panny Marie, který sem při sňatku darovala Johana Teresie Kustošová ze Studence, která si brala Viktora z Wollsteinů v roce 1652.
Kvůli velkému počtu poutníků byly Sopoty v roce 1697 převedeny z farnosti Přibyslav na dostupnější farnost Krucemburk. V sedmnáctém století za správy Ferdinanda z Ditrichštejna zde o poutích vypomáhali i bosí augustiniáni z Německého Brodu. Karel z Ditrichštejna nechal v letech 1749–1752 kostel nákladně přestavět v barokním stylu.
Vikář Josef Varhánek zjistil, že jsou v Sopotech přechovávány a čteny protestantské knihy, které sem putovaly ze Saska a ze Žitavy od příbuzných místních lidí a obchodníků. I díky tomu zde vzniklo v roce 1761 kaplanství a v roce 1860 farnost. V roce 1843 byla ke kostelu přistavěna věž.
Markvartice[editovat | editovat zdroj]
Osada Markvartice patřící k Sobíňovu, je poprvé připomínána roku 1242 jako o strážním místě na Libické stezce. Listina Smila z Lichtenburka zde uvádí v roce 1257 jméno Benda z Markvartic, což by ukazovalo na existenci šlechtického sídla. To ale nebylo nikdy potvrzeno. V roce 1314 je v dochovaných dokumentech zmiňováno jméno Ulrika z Markvartic a roku 1415 Jana z Markvartic. Název osady byl odvozen od slova markvart (stráž na pomezí).
Nová Ves[editovat | editovat zdroj]
Má dvě části a to starší část Huť a mladší část se jmenuje Stráň. V osadě Nová Ves – Huť, dnešní součásti Sobíňova, se tavilo železo a koncem 16. století zde byl zřízen železářský podnik s dýmačkou a hamrem. V sedmnáctém století zde pak vznikla vysoká pec na dřevěné uhlí. Nedostatek dřeva v okolí vedl však k postupnému útlumu, k prodeji biskupovi Janu Vratislavovi a časem k úplnému zastavení výroby.
Mezi Novou Vsí a Sopotami se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy podél řeky Doubravy.
Hlína[editovat | editovat zdroj]
Tato osada dostala své jméno po cihlářské hlíně, která se v těchto místech kdysi dávno získávala.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 216 | 1 105 | 1 138 | 1 095 | 1 125 | 1 057 | 1 069 | 820 | 789 | 757 | 704 | 611 | 600 | 684 | 710 |
| Počet domů | 138 | 141 | 137 | 137 | 157 | 164 | 197 | 227 | 214 | 212 | 194 | 230 | 233 | 264 | 277 |
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006-2010 působil jako starosta Václav Ležák, od roku 2010 tuto funkci zastával Jaromír Moravec, od roku 2014 je starostou Miloš Starý.
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.[11]
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Základní škola a Mateřská škola Sobíňov
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Sobíňovem prochází silnice II. třídy č. 345 a železniční trať Pardubice - Havlíčkův Brod. V zastávce Sobíňov (umístěné v Sopotech) zastavují pouze osobní vlaky.
Pomníky padlým v druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]
- Pomník padlých 5. května 1945 u Dočekalovy vody mezi Ždírcem a Sobíňovem
- Pomník padlým z 5. května 1945 u evangelického hřbitova
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Předposlední funkční výstražníky typu SSSR na železničním přejezdu v ČR (v 2012 byly zrušeny)
Slavní rodáci a občané[editovat | editovat zdroj]
- František Vyšata
- Josef Ležák
- Josef Janáček – generál
- Bedřich Starý – letec
- Jan Zvolánek – reverend
- Dr. Gustav Janáček – profesor
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hlína č. 149 -
Hlína čp. 125 -
Hlína čp. 153 -
Železniční zastávka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27, rev. 2015-05-27 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je LÍPA [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Titul Vesnice roku Kraje Vysočina zdobí Heřmanov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-08-03 [cit. 2017-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-06.
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04].
- ↑ MACEK, Ladislav in ŠTROSSOVÁ, Ivana a kol.: Chotěbořsko, Sursum, Tišnov 2002. ISBN 80-7323-000-3
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Sobíňov [online]. 2002-01-31 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sobíňov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Soběnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Sobíňov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
