Soňa Čechová
| Soňa Čechová | |
|---|---|
| Narození | 9. září 1930 Bratislava  Československo |
| Úmrtí | 4. března 2007 (ve věku 76 let) Bratislava  Slovensko |
| Povolání | spisovatelka, překladatelka, publicistka, redaktorka a knihovnice |
| Témata | překladatelská činnost, překlady z ruštiny, editace, publicistika a knihovní věda |
| Ocenění | Cena Ferdinanda Peroutky medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} II. stupeň (2002) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Soňa Čechová (9. září 1930, Bratislava – 4. března 2007, tamt.) byla slovenská překladatelka, novinářka a aktivistka česko-slovenské vzájemnosti, zakladatelka a dlouholetá redaktorka časopisu Mosty.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]Narodila se ve vzdělané evangelické rodině, studovala na Karlově univerzitě jazyky a literaturu, na Univerzitě Komenského v Bratislavě ruštinu a překladatelství. Pracovala jako překladatelka a redaktorka v nakladatelství Tatran, kde redigovala například romány L. N. Tolstého, Franze Kafky, Vladimira Nabokova a v 70. letech také překlad Pasternakova románu "Doktor Živago". Za to byla propuštěna a sledována, nakonec našla práci jako knihovnice v nemocnici. Po roce 1989 byla redaktorkou časopisu Kultúrny život. Roku 1991, když začalo hrozit rozdělení Československa, přišel její syn Vlado Čech s myšlenkou vydávat česko-slovenský časopis a Soňa Čechová se stala jeho redaktorkou. Díky mimořádné energii a houževnatosti se jí dařilo získávat autory i prostředky a časopis vydávala 15 let. Po rozdělení Československa organizovala pravidelná setkání „Duchovního parlamentu“ na česko-slovenském pomezí i jiné kulturní akce.[1]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Roku 1968 získala Cenu Jana Hollého za překlad románu Alexeje Remizova „Sestry v kříži“, roku 2000 dostal časopis Mosty Cenu Michala Kováče a Václava Havla za podporu česko-slovenské vzájemnosti. V roce 2002 jí prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy a roku 2004 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vzpomínka J. Šiklové. www.listy.cz [online]. [cit. 2014-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-20.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Nekrolog v časopise Listy (J. Šiklová) Archivováno 20. 7. 2022 na Wayback Machine.
