Dusičnan cíničitý
Dusičnan cíničitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan cíničitý |
Anglický název | Tin(IV) nitrate |
Sumární vzorec | Sn(NO3)4 |
Vzhled | hedvábné krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13826-70-5 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 694-339-7 |
PubChem | 23278539 |
SMILES | [N+](=O)([O-])O[Sn](O[N+](=O)[O-])(O[N+](=O)[O-])O[N+](=O)[O-] |
InChI | InChI=1S/4NO3.Sn/c4*2-1(3)4;/q4*-1;+4 Key: YQMWDQQWGKVOSQ-UHFFFAOYSA-N |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 366,73 g/mol |
Teplota tání | 91 °C (196 °F; 364 K) |
Teplota varu | 98 °C (208 °F; 371 K) (rozkládá se) |
Hustota | 2,65 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | S vodou reaguje |
Struktura | |
Krystalová struktura | Jednoklonná |
Bezpečnost | |
H-věty | H272, H314 |
P-věty | P210, P220, P221, P260, P264, P280, P301+330+331, P303+361+353, P304+340, P305+351+338, P310, P321, P363, P370+378, P405, P501 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan cíničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Sn(NO3)4. Je to těkavá bílá pevná látka, která sublimuje při 40 °C ve vakuu. Na rozdíl od jiných dusičnanů reaguje s vodou za vzniku oxidu dusičitého.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Dusičnan cíničitý byl poprvé připraven v 60. letech 20. století reakcí chloridu cíničitého s oxidem dusičným při teplotě −78 °C:[1]
- SnCl4 + 4 N2O5 → Sn(NO3)4 + 4 NO2Cl
Pokusy o přípravu dusičnanu cíničitého z oxidu cínatého s kyselinou dusičnou vedly k tvorbě dusičnanu cínatého.[2]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Dusičnan cíničitý tvoří jednoklonné krystaly, které se ve vodě rozkládají, ale jsou stabilní v kyselých roztocích. Je rozpustný v chloridu uhličitém. S dusičnany alkalických kovů tvoří komplexy o složení: Cs2[Sn(NO3)6].[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tin(IV) nitrate na anglické Wikipedii a Нитрат олова(IV) na ruské Wikipedii.
- ↑ C. C. Addison; W. B. SIMPSON. Tin(IV) nitrate: the relation between structure and reactivity of metal nitrates. Journal of the Chemical Society. 1965, s. 598–602. DOI 10.1039/JR9650000598. (anglicky)
- ↑ J. D. Donaldson; W. MOSER. Basic tin(II) nitrate. Journal of the Chemical Society (Resumed). 1961, s. 1996–2000. DOI 10.1039/JR9610001996. (anglicky)
- ↑ HARRISON, Philip G.; KHALIL, Mutassim I.; LOGAN, Norman. A contribution to the chemistry of tin(IV) nitrate. Inorganica Chimica Acta. January 1978, s. 165–170. DOI 10.1016/S0020-1693(00)89031-3.