Smiřice
| Smiřice | |
|---|---|
 Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Smiřice |
| Obec s rozšířenou působností | Hradec Králové (správní obvod) |
| Okres | Hradec Králové |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′59″ s. š., 15°51′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 121 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,68 km²[2] |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| PSČ | 503 03 |
| Počet domů | 654 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Palackého 106 503 03 Smiřice podatelna@smirice.cz |
| Starosta | Bc. Luboš Tuzar |
| Oficiální web: www | |
  Smiřice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 570877 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smiřice (německy Smierschitz) jsou město v okrese Hradec Králové. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Labe.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název města je odvozen ze jména Smíra ve významu obec lidí Smírových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Smyrzicz (1380), Smirzicz (1392), „Janem Smiřickým ze Smiřic“ (1462), Hašek Smiřický (1491), Smiřice a „v Smiřiciech“ (1495), na Smiřicích (1525), Smirzicze (1533) a Smiržicze (1654).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území bylo osídleno od mladší doby kamenné. K významným archeologickým nálezům patří monoxyl z 11. až 12. století,[5] vystavený v muzeu v Josefově.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy je uváděna Eliška ze Smiřic. Ze zdejší tvrze pochází šlechtický rod Smiřických ze Smiřic, který vymřel v první polovině 17. století smrtí Jana Albrechta ze Smiřic. V roce 1659 byly Smiřice povýšeny na město. Po první světové válce byl u města na Labi postaven smiřický jez.
Lihovar
[editovat | editovat zdroj]Již před rokem 1755 si M. Mautner pronajal místnosti zámku a pivovaru a založil závod Malburg a syn. Závod se neustále rozrůstal až na velikost 60 000 m². Po městě byla vystavěna vlečka, hlavně kvůli problémům s dovozem melasy po silnicích – neustále kapala ze sudů a byly jí plné ulice. Za druhé světové války byl závod zkonfiskován Němci a částečně předělán na výrobu výbušnin. Po druhé světové válce se několik firem pokoušelo obnovit tradici, ale všechny pokusy se setkaly s nezdarem. Dnes v prostorech lihovaru sídlí chemička.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]Znak
[editovat | editovat zdroj]Tři jetelové lístky na stříbrném pozadí v horní polovině symbolizují úrodnost, bohatost a pastviny. Zlatý most na modrém pozadí pak symbolizuje mokřady kolem města a občasné velké záplavy, kdy byly ulice pod vodou a lidé chodili po lávkách.
Doprava a služby
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází základní škola, mateřská škola, Kulturní dům Dvorana, Dům dětí a mládeže, pobočka České pošty, chemička, pila a sklárny. Dále se zde nachází vlakové nádraží na trati Hradec Králové – Jaroměř (– Liberec). Odbočná lokální trať do Hněvčevsi je už pouze sporadicky užívána pro nákladní dopravu.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kaple Zjevení Páně
[editovat | editovat zdroj]Barokní kaple Zjevení Páně byla postavena mezi lety 1699 a 1711. Autorem většiny maleb je Petr Brandl. Na hlavním oltáři je jedna z jeho nejvýznamnějších olejomaleb, Klanění tří králů. V roce 1971 byla kaple odsvěcena. Konají se zde koncerty (např. Smiřické svátky hudby), či jiné akce. Kaple je národní kulturní památkou.
Zámek Smiřice
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Předchůdcem smiřického zámku byla vodní tvrz ze 14. století. V 16. století byla přestavěna na renesanční zámek a ten byl okolo roku 1700 upraven v barokním slohu. Na zámeckém dvoře byl provozován pivovar.
Ostatní pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]K památkově chráněným objektům ve městě patří také budova spořitelny v Palackého ulici (čp. 106), pamětní deska Anežky Malé na domě čp. 284 v ulici A. Malé a pomník odboje a obětem druhé světové války u zámku v Palackého ulici.
Nádraží
[editovat | editovat zdroj]Liberecký podnikatel Johann Liebieg nesouhlasil s původním návrhem budovy místního nádraží na Pardubicko-liberecké dráze a nabídl, že postaví budovu podle svých představ a na svůj náklad. Díky tomu je smiřické nádraží jediné v Česku, které je postaveno ve stylu loveckého zámečku včetně tzv. „zvířecího příkopu“. Dostalo zvláštní ocenění v anketě Nejkrásnější nádraží ČR roku 2007.
Smiřická Obora
[editovat | editovat zdroj]Smiřická Obora je registrovaným lokálním významným krajinným prvkem (VKP), který je součástí územního systému ekologické stability (ÚSES), vlastníkem je město Smiřice. Jedná se o rekultivovaný těžební prostor štěrkopískovny , která zde byla provozována v letech 1995–1999. Cílem ne zcela povedené rekultivace bylo vybudovani biotopu, který nahrazuje původní říční krajinu meandrujici řeky Labe. Při povodní v roce 2002 zde došlo k částečnému zatopení celého areálu, následnému smytí části povrchové ornice a lokalita tak získala zajímavější charakter a potenciál budoucích uprav, než jak bylo původně při rekultivacích míněno. Obora je rozdělena na dvě části, ekologickou a rekreační zónu, oddělené dřevěnou lávkou. Nejdůležitějším prvkem ekologické části je strmý severovýchodní břeh určený pro hnízdění břehulí. Ten je a byl v průběhu let 2017-2023 pravidelně obnovován, tak tomu je i v případě celého pobřeží piskovny. Pozorování dokazují, že má tato aktivita smysl. V uplynulých hnízdních sezónách lokalitu pravidelně obsazuje ledňáček říční, břehule říční a v roce 2024 zde prokazatelně úspěšně vyhnizdil pár hus velkých. Jedná se také o významnou lokalitu v období jarního a podzimního tahu ptáků. Obora je také významným lokálním biotopem skokana skřehotavého , slepýše křehkého a užovky obojkové. Kolísající vodní hladina vytváří vzácný biotop obnažených den, které obývá celá řada rostlinných druhů uvedených v červeném seznamu. Zejména šáchor, hnědý nebo zeměžluč spanilá. Z vzácnějších vodních makrofyt zde roste řezan pilolistý či plavín štítnatý. K Oboře přiléhají i další zajímavé lokality, zejména naučná stezka Na Plivatkách, mokřad v nivách Smržovského potoka a liniové krajinné prvky, které tvoří ovocné aleje a polní cesty.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Smiřický ze Smiřic († 7. září 1453 Staré Město pražské), byl jedním z husitských hejtmanů pražského svazu a patřil ke konzervativním kališníkům).
- Adolf Ignaz Mautner von Markhof (1801 Smiřice – 1889 Vídeň) byl významný rakouský průmyslník a filantrop židovského původu. Zakládal pivovary, zlepšil technologie pivovarnictví. Kapitál vložil mj. do přestavby rodného domu ve Smiřicích na opatrovnu pro chudé a sirotky a do stavby dětské nemocnice ve Vídni. Jeho dědicové rozšířili podnikání v potravinářství na společnosti Mautner Markhof AG.
- Eduard Karel (1861 Smiřice – 1950 Turnov), byl český rytec, grafik, malíř a pedagog na UMPRUM v Praze.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Smiřice, s. 115.
- ↑ http://www.smirice.eu/historie/archeolog/vykopavky.htm
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Smiřice na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Smiřice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Smiřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Smiřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
