Slézovec
 Slézovec | |
|---|---|
 Slézovec tříměsíční | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | slézotvaré (Malvales) |
| Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
| Rod | slézovec (Lavatera) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slézovec (Lavatera) je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 10 druhů, rostoucích zejména ve Středomoří. Slézovce jsou přímé byliny až keře s dlanitě laločnatými jednoduchými listy a růžovými, purpurovými či žlutými květy. Často jsou chlupaté. V České republice roste slézovec durynský. Některé další druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Celá řada druhů rodu Lavatera byla přeřazena do rodu Malva (sléz).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Slézovce jsou jednoleté až vytrvalé byliny s přímou a na bázi často dřevnatějící lodyhou, nebo i keře. Rostliny jsou často pokryté hvězdovitými chlupy. Listy jsou střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté a s dlanitou žilnatinou. Palisty jsou vytrvalé. Květy jsou jednotlivé nebo po několika v paždí listů, na vrcholu lodyhy přecházejí do hroznovitého květenství. Kalich se skládá z 5 lístků které jsou asi do poloviny srostlé. Kalíšek je tvořen 3 do poloviny srostlými lístky. Koruna je růžová či purpurová, výjimečně žlutá, někdy i bílá. Korunní lístky se k bázi klínovitě zužují. Prašníky jsou nahloučeny na vrcholu trubičky ze srostlých tyčinek. Semeník obsahuje 7 až 25 komůrek a nese čnělku s počtem ramen odpovídajícím počtu komůrek. V každé komůrce semeníku je jediné vajíčko. blizny jsou nitkovité, sbíhavé. Plody jsou poltivé, rozpadající se na 7 až 25 jednosemenných ledvinovitých dílů. Semena jsou ledvinovitá, lysá.[1][2][3]
-
Květ slézovce L. punctata -
Detail kalichu a kalíšku slézovce L. triloba -
Plody slézovce tříměsíčního
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod slézovec zahrnuje (v současném pojetí) 10 nebo 11 druhů. Je rozšířen zejména ve Středomoří.[1][2][3] Druhy udávané ze Severní Ameriky, Austrálie či Etiopie byly vesměs přeřazeny do rodu sléz (Malva).[4][5][6] Mimo Středomoří (včetně Kanárských ostrovů) se vyskytují pouze 2 druhy. Slézovec durynský zasahuje až do Střední Asie, slézovec kašmírský je rozšířen od Tádžikistánu po Nepál a východočínskou oblast Sin-ťiang.[1][2]
V České republice je původní pouze slézovec durynský, který je rozšířen v teplejších oblastech Čech a Moravy. Přechodně zplaňuje i pěstovaný slézovec tříměsíční.[1] Z celé Evropy je uváděno 7 druhů slézovců. Největší areál rozšíření má v Evropě slézovec durynský. Ve Středomoří je též rozšířen slézovec tříměsíční a dále druhy Lavatera punctata, L. olbia, v západní polovině i L. triloba. Ve východním Středomoří se vyskytuje L. bryoniifolia. Druh L. oblongifolia je endemit oblasti Alpujarras a přilehlých hor v jihovýchodním Španělsku.[7][4][8]
Slézovec Lavatera phoenicea je endemit Kanárských ostrovů, Lavatera stenopetala je alžírský endemit.[5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Lavatera je blízce příbuzný s rodem Malva, sléz. V minulosti byly oba rody rozlišovány zejména na základě srůstu lístků kalíšku. Fylogenetické studie ukázaly, že tento znak není opěrným bodem a že část druhů takto řazených do rodu Lavatera ve skutečnosti náleží do rodu Malva. V současnosti jsou oba rody morfologicky vymezeny na základě znaků na plodech.[6][5] Do rodu Malva tak byly přeřazeny některé jihoevropské druhy podobně jako většina zástupců rostoucích mimo Středomoří a počet druhů rodu se z původních asi 25 snížil na 10.[4][9][5]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)
- slézovec kašmírský (Lavatera cachemiriana)
- slézovec tříměsíční (Lavatera trimestris)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Slézovec tříměsíční je pěstován v různých kultivarech jako okrasná letnička. Ze stonků slézovce durynského lze získávat vlákna vhodná k výrobě provazů.[1] Jako okrasná rostlina je pěstován i slézovec kašmírský.[2]
Přehled druhů
[editovat | editovat zdroj](podle současné taxonomie)[5]
- Lavatera bryonifolia
- Lavatera cachemiriana
- Lavatera oblongifolia
- Lavatera olbia
- Lavatera phoenicea
- Lavatera punctata
- Lavatera stenopetala
- Lavatera thuringiaca
- Lavatera triloba
- Lavatera trimestris
- nepotvrzený taxon Lavatera valdesii
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4.
- ↑ a b c d TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Lavatera [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
- ↑ a b c d e HINSLEY, Stewart R. Malvaceae info: The Malva Alliance [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Malva [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lavatera oblongifolia (Alpujarras mallow, malva de las Alpujarras) [online]. Natural History Museum [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAVIS, Christopher J.S. Malva aethiopica, a new name for Lavatera abyssinica (Malvaceae): an endemic species of the Ethiopian Highlands. Phytotaxa. 2010, čís. 13, s. 56–58. Dostupné online. ISSN 1179-3163.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu slézovec na Wikimedia Commons
