Přeskočit na obsah

Skočický hrad (hradiště)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočický hrad
Kamenný val
Kamenný val
Základní informace
Výstavbastarší doba bronzová
Poloha
Adresavrch Hrad, Skočice, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška660 metrů m n. m.
Souřadnice49°10′8,05″ s. š., 14°5′37,54″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky22163/3-4375 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skočický hrad je pravěké hradiště v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Nachází se na vrchu Hrad jihozápadně od Skočic. Hradiště bylo vybudováno ve starší době bronzové, obnoveno v pozdní době halštatské a využíváno bylo také v raném středověku. Terénní stopy opevnění jsou chráněny jako kulturní památka[1] a jsou součástí přírodní rezervace Skočický hrad.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Hradiště bylo bylo vybudováno na sklonku starší doby bronzové. Četné nálezy dokládají osídlení v době halštatské, kdy bylo opevnění obnoveno nebo nově vybudováno. Naposledy byla lokalita osídlena v devátém století, ale není jisté, zda Slované pouze využili pravěké valy nebo je opravili.[2] Datování ovšem vychází pouze z nálezů keramiky, které mají charakter povrchových sběrů, a neumožňují přesné určení doby vzniku opevnění. Některé nálezy ze starší doby bronzové naznačují, že na lokalitě probíhala metalurgická a textilní výroba. Doložena je také přítomnost člověka v paleolitu a mezolitu.[3]

Několik keramických artefaktů pochází pravděpodobně ze středního eneolitu a připomíná výrobky západočeské chamské kultury. Pochází z tzv. Šumavské vyhlídky, která svým charakterem odpovídá eneolitickým lokalitám v západních i jižních Čechách, ale povrchová úprava keramiky nalezených střepů se vyskytuje i ve starší době bronzové.[4]

Výzkum

[editovat | editovat zdroj]
Cesta ke hradišti
Průchod valem

Lokalitu objevil nejspíše roku 1878 Jan Nepomuk Woldřich, který ji popsal a načrtl první plán hradiště. Ve svém díle ji pod názvem Hrad na Vidici uvedl Josef Ladislav Píč. Podrobnější plán nakreslil Bedřich Dubský, který také rozpoznal dělení hradiště na předhradí a vyvýšenou akropoli.[5] Na základě keramiky nalezené při výzkumu zemnice hradiště datoval do mladší až pozdní doby bronzové a do doby halštatské. Další výzkumy prováděli v první polovině dvacátého století učitel František Sobotka a Josef Maličký. Teprve Jan Michálek a Jiří Fröhlich nejstarší artefakty datovali do starší doby bronzové. Rozsáhlý výzkum na hradišti vedl v letech 1963–1974 archeolog Lumír Poláček z Jihočeského muzea, ale většina dokumentace se nedochovala.[6] Na konci dvacátého století bylo hradiště narušeno nelegálními aktivitami detektorářů. V letech 2008–2009 proběhl odborný detektorový průzkum a zaměření lokality.[7]

Archeologické nálezy

[editovat | editovat zdroj]

Kromě velkého množství keramických střepů z hradiště pochází řada kovových artefaktů, převážně z raného středověku. K zajímavým nálezům patří litý bronzový kroužek zdobený jemným rýhováním a hrozníčkem tří kuliček. Patrně sloužil jako závěsek.[8] Nalezen byl také zlomek ramene železných pérových nůžek, železný hrot šípu s tulejí, železná ostruha s hrotem a rameny ve tvaru písmene U nebo fragmenty železného srpu.[9]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Jádrem hradiště byla akropole na skalní plošině s rozměry asi 50 × 20 metrů. Na většině obvodu jí poskytovaly ochranu strmé svahy, a umělé opevnění se proto nacházelo jen na východní straně. Tvořil je kamenný val, který na severu plynule přechází do valu předhradí. Předhradí má půdorys nepravidelného oválu s rozměry přibližně 80 × 100 metrů. Oproti akropoli leží asi o pět metrů níže. Původní hradbu tvořila zeď z nasucho kladených kamenů, v základu široká maximálně čtyři metry. Na vnitřní straně ji zpevňoval hlinitý násep. Původní vstup se ve hradbě dochoval pod akropolí na východní straně. Má podobu ulicovité brány o celkové délce 24 metrů a největší šířce 2,5 metru.[2] Severní průchod valem je pravděpodobně novodobý.[10] Součástí hradiště je menší skalnatá plošina (asi 500 m²) označovaná jako Šumavská vyhlídka. Celková rozloha hradiště je přibližně 1,1 hektaru.[11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-02-09]. Identifikátor záznamu 133097 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Hrad, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Skočice, s. 284. 
  3. ↑ CHVOJKA, Ondřej; JOHN, Jan; JANOVSKÝ, Martin. Pravěké osídlení hradiště u Skočic (okr. Strakonice). In: CHVOJKA, Ondřej. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2013. Dále jen Chvojka, John, Janovský, Michálek (2013). ISBN 978-80-87311-41-7. ISSN 0231-8237. Svazek 26. S. 62–63.
  4. ↑ Chvojka, John, Janovský, Michálek (2013), s. 51.
  5. ↑ Chvojka, John, Janovský, Michálek (2013), s. 25.
  6. ↑ Chvojka, John, Janovský, Michálek (2013), s. 26.
  7. ↑ Chvojka, John, Janovský, Michálek (2013), s. 28.
  8. ↑ PARKMAN, Marek; JOHN, Jan; HLÁSEK, Daniel. Nové nálezy raně středověkých kovových předmětů z hradiště Hrad u Skočic na Strakonicku. In: CHVOJKA, Ondřej. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2021. Dále jen Parkman, John, Hlásek (2021). ISBN 978-80-7646-019-5. ISSN 0231-8237. Svazek 34. S. 241.
  9. ↑ Parkman, John, Hlásek (2021), s. 243.
  10. ↑ Výšinné opevněné sídliště – hradiště Hrad, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ Chvojka, John, Janovský, Michálek (2013), s. 30.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Skočický_hrad_(hradiště)&oldid=24652294“