Skelná Huť (vojenský újezd Libavá)
Skelná Huť | |
---|---|
![]() Místo zaniklé Skelné huti | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklá osada |
Obec | vojenský újezd Libavá |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′35″ s. š., 17°35′27″ v. d. |
![]() ![]() Skelná Huť | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 10503 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Skelná Huť (německy Glasshüte) je zaniklá osada, bývalá sklárna u Olomouckého kopce, ve vojenském újezdu Libavá, která je veřejnosti (mimo vyhrazené dny) nepřístupná. Sklárnu dnes připomíná pouze blízký rybník na Plazském potoce.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osada Skelná Huť patřila k zaniklé vesnici Heřmánky a Boškovu. Důvodem k založení sklárny byl výskyt křemene a dostatek dřeva potřebného pro tavení skla.
Huť tedy začal v roce 1821 budovat Eugen Reich z Krásna u Valašského Meziříčí. Sklárna vyráběla různorodé spotřební sklo, např. různorodé lahve a lahvičky, sklenice, cylindry na petrolejové lampy a také obrázky malované na skle. Zajímavostí byla výroba skleněného pečetidla pro potštátské měšťany. V roce 1834 bylo v huti zaměstnáno 188 zaměstnanců (většinou z Boškova a Heřmánek).
Protože se nepodařilo v prosadit stavbu železnice v okolí, tak huť, z ekonomických důvodů, svou činnost ukončila v roce 1908.
Později ve Skelné Huti stály jen čtyři domy, z nichž jeden byla vila hraběnky Marie Desfours-Walderode.
V roce 1946 ve Skelné Huti bydlelo stále ještě šest rodin. Rodiny byly v r. 1947 vystěhovány do Německa. Muži, kteří se po válce vraceli domů ze zajetí (někdy až po sedmi letech), zde své rodiny nenašli, museli je hledat v Německu.
Dnes už na místě nestojí ani jeden dům. Jedinou památkou na Skelnou Huť už je jenom blízký rybník na Plazském potoce.
Další informace
[editovat | editovat zdroj]Poblíž se nachází také zaniklý Hermesův mlýn.
Severozápado-západním směrem od Skelné Huti, ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, se nachází bývalý pohotovostní muniční sklad (tajná sovětská raketová základna) Točka západ.[1]
Obvykle jedenkrát ročně může být místo a jeho okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-260-2270-1.
- ↑ GLONEK, Jiří. Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. 1. vyd. [s.l.]: Společnost přátel Poodří, 2007.
- ↑ https://hranicky.denik.cz/zpravy_region/rodice-slouzili-hrabence-ale-doma-svitili-petrolej.html
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Skelná Huť na Wikimedia Commons
- http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=10503
- Rodiče sloužili hraběnce, ale doma svítili petrolejkou - Hranický deník (denik.cz)