Skákavka zední
 Skákavka zední | |
|---|---|
 Skákavka zední (Pseudeuophrys lanigera), samice | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | pavouci (Araneae) |
| Čeleď | skákavkovití (Salticidae) |
| Rod | skákavka (Pseudeuophrys) |
| Binomické jméno | |
| Pseudeuophrys lanigera (Simon, 1871) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skákavka zední (Pseudeuophrys lanigera) je druh skákavkovitého pavouka, který se původně vyskytoval v západní Evropě, ale díky schopnosti adaptace na lidská sídla byl zavlečen i do dalších částí světa, např. do Severní Ameriky.[1] V městském prostředí je jedním z poměrně běžných druhů skákavek.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Skákavka zední je malý pavouk; samci měří 3–4 mm, samice 4–5 mm.[2] Zbarvení je obvykle hnědé až šedohnědé s výraznými světlými chloupky, které mohou vytvářet sametový vzhled. Oči jsou uspořádány typicky pro skákavky: přední střední oči (AM – anteromediální) jsou zvětšené a poskytují vysoké rozlišení, zatímco ostatní oči pomáhají zachytit pohyb i z bočních úhlů. Samci mívají tmavší a o něco robustnější hlavu, zatímco samice mají světlejší prosomu i zadeček.[2]
Rozšíření a stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Původem se vyskytuje v západní a střední Evropě,[1] nicméně jeho výskyt byl zaznamenán i v Severní Americe či dalších oblastech. V České republice je znám především z městských zástaveb (zdi, parapety, fasády), ale může se objevit i v blízkosti lidských obydlí v menších sídlech.[3] Preferuje sušší, slunné mikrolokality, kde dokáže aktivně lovit drobný hmyz.[3]
Ekologie a chování
[editovat | editovat zdroj]Skákavka zední je aktivní denní lovec. Stejně jako jiné skákavky využívá přesné skoky k dopadení kořisti, přičemž se spoléhá na vynikající zrak a schopnost odhadovat vzdálenost. Dokáže zaznamenat pohyb kořisti ve vzdálenosti několika centimetrů,[4] avšak některé studie naznačují, že výraznější pohyby rozezná i na větší vzdálenost. Pohyb pavouka je poháněn hydraulickým tlakem hemolymfy v nohách, což mu umožňuje skoky několikanásobně delší, než je jeho vlastní tělo.[5]
Dospělci se vyskytují nejčastěji během teplých měsíců, kdy je dostatek drobného hmyzu (např. mušek nebo molic). Samice po páření vytvářejí malý kokon s vajíčky, který umísťují do štěrbin či pod různé překážky, kde je chráněn před vyschnutím.[6]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Na jaře a v létě lákají samci samice prostřednictvím zrakových signálů – čelně se k ní přibližují a pohybují předními nohami. Po úspěšném páření samice klade vajíčka do kokonu. Z vajíček se líhnou drobní pavoučci, kteří se po krátké době osamostatňují.[2]
Ohrožení a ochrana
[editovat | editovat zdroj]Skákavka zední není zranitelná ani chráněná podle platných legislativ. V urbanizovaných biotopech ji lze nalézt velmi často, díky čemuž patří mezi běžné a někdy až invazivní druhy (mimo svůj původní areál).[7]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Skákavky jsou jedněmi z mála pavouků, které dokážou otáčet hlavohruď a sledovat dění kolem sebe.[8]
- Mají osm očí, z nichž přední střední pár je zvětšený pro detailní vidění. Studie dokládají i schopnost barevného vidění u některých rodů skákavek.[9]
- Některé druhy skákavek dokážou rozpoznat tvary a struktury na několik desítek centimetrů, avšak drobné pohyby pozorují hlavně na kratší vzdálenost.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Pseudeuophrys lanigera – GBIF [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pseudeuophrys lanigera – Araneae NMBe [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Pseudeuophrys lanigera – Natura Bohemica [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSKOVÁ, Markéta. Predační strategie pavouků čeledi skákavkovití. Praha, 2019 [cit. 2025-01-16]. Bakalářská práce. Katedra agroekologie a rostlinné produkce, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze. Vedoucí práce Stanislav Korenko. Dostupné online.
- ↑ PARRY, D. A.; BROWN, R. H. J. The Hydraulic Mechanism of the Spider Leg. Journal of Experimental Biology. 1959-06-01, roč. 36, čís. 2, s. 423–433. Dostupné online [cit. 2025-01-26]. ISSN 0022-0949. doi:10.1242/jeb.36.2.423.
- ↑ Pseudeuophrys lanigera / Wollige Mauerspringspinne / Familie: Salticidae - Springspinnen. www.naturspaziergang.de [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Pseudeuophrys lanigera – ArachnoLogy.cz [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ JACKSON, R. R.; POLLARD, S. D. Predatory Behavior of Jumping Spiders. Annual Review of Entomology. 1996-01-01, roč. 41, čís. Volume 41, 1996, s. 287–308. Dostupné online [cit. 2025-01-26]. ISSN 0066-4170. doi:10.1146/annurev.en.41.010196.001443. (anglicky)
- ↑ PEASLEE, A. G.; WILSON, G. Spectral sensitivity in jumping spiders (Araneae, Salticidae). Journal of Comparative Physiology. A, Sensory, Neural, and Behavioral Physiology. 1989-01, roč. 164, čís. 3, s. 359–363. PMID: 2709341. Dostupné online [cit. 2025-01-26]. doi:10.1007/BF00612995. PMID 2709341.
- ↑ ZUREK, Daniel B.; NELSON, Ximena J. Hyperacute motion detection by the lateral eyes of jumping spiders. Vision Research. 2012-08-01, roč. 66, s. 26–30. PMID: 22750020. Dostupné online [cit. 2025-01-26]. ISSN 1878-5646. doi:10.1016/j.visres.2012.06.011. PMID 22750020.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skákavka zední na Wikimedia Commons - Příroda Vysočiny – Pavouci
- NatureSpot – Pseudeuophrys lanigera
