Přeskočit na obsah

Sjednocená maďarská strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sjednocená maďarská strana (maďarsky Egyesült Magyar Párt, plným názvem Sjednocená zemská křesťansko-socialistická a maďarská národní strana, Egyesült Országos Keresztényiszocialista és Magyar Nemzeti Párt) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, respektive Slovenska a Podkarpatské Rusi, která reprezentovala maďarskou národnostní menšinu.

Vznikla 6. června 1936 na sjezdu v Nových Zámcích. Její vznik byl výsledkem sloučení dvou největších politických formací maďarské menšiny v ČSR, Maďarské národní strany a Zemské křesťansko-socialistické strany. Obě strany již předtím v parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935 kandidovaly na společné kandidátní listině. Nyní se tato technická předvolební koalice proměnila v trvalou.[1]

Na jaře 1938 strana zesílila svou opozici vůči Československu a posilovala své kontakty na jiné etnické politické strany. Sudetoněmecká strana a Sjednocená maďarská strana uzavřely v Budapešti dohodu, která se proti stávající podobě a rozsahu ČSR vyslovovala již na mezinárodní úrovni.[2]

Nová strana byla vydávána za výlučného reprezentanta menšinových maďarských zájmů. Požadovala autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi. Měla dva předsedy, reprezentující dvě původní formace, z nichž vznikla (Andor Jaross za národní stranu a János Esterházy za křesťanské socialisty). Po zániku První republiky a provedení první vídeňské arbitráže, v jejímž důsledku přišlo Československo o podstatnou část etnicky maďarských oblastí, byla strana slovenskými autonomními úřady rozpuštěna a pokračovala dál v existenci jako umenšená Maďarská strana na Slovensku i během Slovenského státu.[3]

  1. Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 937–938. Dále jen: Politické strany. 
  2. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 3. O přežití a o život (1936-1938). Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-119-1. S. 503–504. 
  3. Politické strany. 937-938