Přeskočit na obsah

Sixt Palma Močidlanský

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sixt Palma Močidlanský
Narození6. srpna 1569
Praha
ÚmrtíDesetiletí od 1620 nebo 1622 (ve věku 52–53 let)
Povolánítiskař a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sixt Palma Močidlanský (6. srpen 1569, Praha – po 1620) byl pražský měšťan, český knihtiskař a náboženský spisovatel, autor mnoha protikatolických písní a traktátů.[1][2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn pražského měšťana a byl určen k duchovnímu stavu; proto se mu dostalo vyššího vzdělání, studoval teologii. Nevstoupil ale do stavu kněžského, věnoval se spisovatelství a zřídil si na Novém městě pražském tiskárnu.[3][p 1][2]

V roce 1602 byl zatčen, mučen a uvězněn za to,[4] že nově přeložil a zveřejnil polemiku Nikolause Hermana Mandát Ježíše Krista krále nebeského a spasitele lidského (česky vyšlo poprvé 1542); tímto činem reagoval na Rudolfův mandát z července 1602 proti Jednotě bratrské.[2] U soudního procesu čelil obvinění i jeho blízký přítel Tobiáš Mouřenín z Litomyšle.[5] Po uvěznění inicioval Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic konfiskaci Palmovy dílny. V březnu 1603 císař změnil Palmeho trest na doživotní vyhnanství. Od roku 1606 pobýval Palme tajně v různých českých městech. Po vydání Rudolfova majestátu (1609) byla přijata jeho stížnost a dne 16. února 1610 bylo mu povoleno vrátit se do Prahy a obnovit živnost..[6] Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 musel jako protestant znovu vlast opustit. Tento exulant zemřel během třicetileté války, pravděpodobně v Německu;[7] jako místo úmrtí uvádí starší zdroj Bavorsko.[4] Informace o Sixtu Palmovi mizí v předbělohorské době.[8]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Vydával satirické a politické skladby,[9] ale také písně, traktáty, výklady teologické, modlitby, většinou drobné formátem i objemem.[6] Podporoval přitom protestanty. V roce 1595 vydal Písně na historie staro a novozákonní a žalmy kající, v roce 1598 Píseň o sv. Jánu apoštolu. Sám složil Píseň horlivou o M. Janovi z Husince. Tato Palmova píseň útočila již roku 1602 proti jezuitům a připomínala současníkům husitskou revoluční minulost.[10]

Největší rozruch vyvolalo vydání Písně o dobývání pevnosti Kanýže roku 1602. Text, jenž je samostatným zpracováním německého originálu, vypadá, jako by popisoval historickou událost, neúspěch Habsburků při pokusu o dobytí pevnosti Kaniže z turecké moci. Tuto porážku interpretuje jako důkaz nezdaru katolické politiky a jako potvrzení pravosti protestantské víry. Sixt Palma si byl ošemetnosti textu vědom, a proto jej vytiskl bez označení místa, jména tiskárny a roku. Překladatelem tohoto díla byl výše zmíněný spoluobviněný Tobiáš Mouřenín z Litomyšle.[2]

Jako literáta charakterizuje Palmu záliba v skládání veršovaném. Vycvičil se na žalmech, ač formou často podléhá písničkám lidovým. V roce 1617 vydal Kancionál. Profesor Vlček uvádí, že „celkem spisů Palmových počítá se do třiceti", což potvrzuje i Lexikon české literatury.[11][8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Novější Lexikon české literatury uvádí, že pocházel z nuzného prostředí, a proto nemohl bohosloví vystudovat. Z nutnosti se živil krejčovstvím.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Příruční slovník naučný. 3. díl. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. 959 s. cnb000279018. S. 503.
  2. ↑ a b c d Sixt Palma Močidlanský – Encyklopedie knihy. encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury. I, [Od nejstarších dob k století XVIII.]. 3. vyd. V Praze: L. Mazáč, 1940. 763 s. cnb000809657. S. 638.
  4. ↑ a b Komenského slovník naučný. Svazek VIII.. vyd. Praha II., Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938. S. 489. 
  5. ↑ REDAKCE. Seriál Svitavského deníku Literární toulky. Svitavský deník. 2013-05-05. Dostupné online [cit. 2024-03-09]. 
  6. ↑ a b Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: 19. díl. J. Otto, 1902. 1051 s. cnb000277218. S. 116.
  7. ↑ http://portaro.eu/huav/authorities/158072#?id=TUvzb8H0SmqvlEwT4JISNw&pageSize=30&sorting=default[nedostupný zdroj]
  8. ↑ a b OPELÍK, jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Sixt Palma Močidlanský, s. 772–773. 
  9. ↑ kol.: Panorama české literatury, Olomouc, Rubico 1994.
  10. ↑ HRABÁK, Josef, ed. a MUKAŘOVSKÝ, Jan, ed. Dějiny české literatury. [Díl] 1, Starší česká literatura. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1959. 531 s. cnb000188336. S. 353, 355 a 357.
  11. ↑ VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury. I, [Od nejstarších dob k století XVIII.]. 3. vyd. V Praze: L. Mazáč, 1940. 763 s. cnb000809657. S. 641.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: 19. díl. J. Otto, 1902. 1051 s. cnb000277218. S. 116. Dostupné online
  • ŠKARKA, Antonín. Ze zápasů nekatolického tisku s protireformací: (literární a tiskařská aféra z r. 1602). Zvláštní otisk z Českého časopisu historického, XLII, seš. 1-4. V Praze: [A. Škarka, 1936]. 130 s. cnb000797907.
  • VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury. I, [Od nejstarších dob k století XVIII.]. 3. vyd. V Praze: L. Mazáč, 1940. 763 s. cnb000809657. S. 638–641.
  • OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Sixt Palma Močidlanský, s. 772–773. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sixt_Palma_Močidlanský&oldid=23726549“