Sinornis

Sinornis; Stratigrafický výskyt: Spodní křída, před 120 miliony let
	Rekonstrukce přibližného vzezření sinornise
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	Enantiornithes;
Rod	Sinornis; Sereno a Rao, 1992
Binomické jméno
	Sinornis santensis; Sereno a Rao, 1992
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sinornis („čínský pták“) byl rod pravěkého ptáka ze skupiny Enantiornithes. Formálně byl popsán roku 1992, jedním z autorů popisu byl i americký paleontolog Paul Sereno.^[1] Podobným rodem byl například Noguerornis, popsaný v roce 1989 z území Španělska.^[2]

Popis

Tito pravěcí ptáci žili v období spodní křídy (geologický věk apt, asi před 120 miliony let) na území dnešní severovýchodní Číny (provincie Liao-ning). Podle anatomických adaptací na kostře byl tento opeřenec zdatným letcem, uměl ale také šplhat a držet se na větvích stromů (hřadovat). Jedná se o prvního enantiornita, známého podle téměř kompletní kostry. Délka jeho těla činila přibližně jen 14 centimetrů, patřil tedy k malým opeřencům.^[3] Jeho hmotnost pravděpodobně činila jen kolem 35 gramů^[4], podle jiných odhadů asi 15 až 20 gramů^[5].

Odkazy

Reference

↑ Sereno, P. C.; Rao, C. (1992). Early evolution of avian flight and perching: New evidence from the lower Cretaceous of China. Science. 255 (5046), 845.
↑ Lacasa-Ruiz, A. (1989). New genus of fossil bird from the Neocomian locality of Montsec (Lerida province, Spain). Estudios geológicos. 45 (5-6): 417-425.
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 21). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
↑ Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.

Literatura

O'Connor, J. and Dyke, G. (2010). A reassessment of Sinornis santensis and Cathayornis yandica (Aves: Enantiornithes). Records of the Australian Museum. 62: 7–20.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sinornis na Wikimedia Commons
Informace na webu DinoData (německy)
Profil na webu Fossilworks Archivováno 26. 3. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)

[1] Sereno, P. C.; Rao, C. (1992). Early evolution of avian flight and perching: New evidence from the lower Cretaceous of China. Science. 255 (5046), 845.

[2] Lacasa-Ruiz, A. (1989). New genus of fossil bird from the Neocomian locality of Montsec (Lerida province, Spain). Estudios geológicos. 45 (5-6): 417-425.

[3] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 21). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[4] Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638

[5] Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]