Silo Blovice
| Silo Blovice | |
|---|---|
 Silo Blovice směrem od železničního přejezdu s tratí č. 191 | |
| Základní informace | |
| Architekti | Projektový ústav zemědělského zásobování a nákupu Praha |
| Výstavba | 1. 4. 1987 – 1. 2. 1991 |
| Materiál | železobeton |
| Stavitel | Vodní stavby, n. p. |
| Další majitelé | Správa státních hmotných rezerv (zastupuje stát) ZETEN (provozovatel) |
| Současný majitel |  Česko |
| Poloha | |
| Adresa | Blovice, Česko |
| Ulice | Poplužní |
| Souřadnice | 49°34′26,24″ s. š., 13°32′8,6″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Silo Blovice se nachází v Blovicích (místní části Hradiště) v okrese Plzeň-jih. Jedná se o největší silo v Čechách a druhé největší v České republice; také je největším silem Správy státních hmotných rezerv.[1]
Kapacita 60 metrů vysokého sila je 69 000 tun obilí. V letech 2018–2020 prošel celý areál rekonstrukcí. Provozovatelem je společnost ZETEN spol s r. o.[2] Skladuje se zde především potravinářská pšenice.[3]
Výstavba
[editovat | editovat zdroj]První myšlenky na postavení blovického sila padly již v roce 1975[4] a v roce 1980 byl proveden hydrogeologický průzkum oblasti.[5] Celý areál byl vystavěn až mezi lety 1987 a 1991, tedy ve stejné době jako dalších sedm velkokapacitních sil po celém tehdejším Československu.[6][7] Slavností zahájení stavby proběhlo 25. dubna 1987 dopoledne. Hlína vytěžená během stavby (až devět metrů hlubokých) základů se vozila do nedalekých Struhař, potřebné stavební suroviny se naopak dovážely z Mítova.[8] 8. ledna 1990 zde při vykládce stavebního materiálu zahynul dělník Josef Toman z Domažlic. Zkušební provoz započal v únoru 1991.[9]
Na silo měl navazovat výrobní areál krmných směsí a obilný mlýn, k jejich výstavbě však vlivem politických změn nedošlo.[8]
Napojení areálu na železniční infrastrukturu
[editovat | editovat zdroj]
Celý areál je napojen pomocí vlečky na trať č. 191 (Plzeň – České Budějovice), která byla vybudována již v rané fázi výstavby v roce 1988 (s počátkem výstavby v roce 1986)[4]. Stará vlečka je prodloužením koleje č. 4 z nádraží Blovice a odpojuje se v km 325,088. V kilometráži 0,039 se nachází zabezpečený železniční přejezd ulice Husova. Nová vlečka byla odpojením na výhybce S1 z koleje č. 1 blovického nádraží a k odpojení docházelo v km 324,855. Výhybka S1 byla kolem roku 2010 snesena a nová vlečka zrušena. Areál zůstal napojen jen prostřednictvím staré vlečky. V areálu sila se pak vlečka rozděluje na tři navzájem propojené nakládkové koleje o délce okolo 320 metrů. Součástí vlečky je malá remíza pro 1 posunovací lokomotivu.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Obří strategické silo má nové útroby. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ KORELUS, Pavel. Největší silo v Plzeňském kraji se mění. Plzeňský deník. 2018-05-06. Dostupné online [cit. 2020-03-27].
- ↑ Stát modernizuje obří strategické silo | Metrostav. www.metrostav.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-27.
- ↑ a b Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
- ↑ ASGI aplikace. www.geology.cz [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Euro.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Blovické silo je po rekonstrukci. Pojme 200 tun obilí za hodinu. Plzeň [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ http://iwan.eu07.pl/jw/john_woods2008/special/PPR/PP%D8%20Zeten%20Blovice.pdf
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu silo Blovice na Wikimedia Commons
