Přeskočit na obsah

Silniční mostek (Kájov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
kamenný mostek u Kájova
Poutní mostek v roce 2017
Poutní mostek v roce 2017
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
PřesPolečnice
Souřadnice
Mapa
Map
Další data
Kód památky36548/3-1325 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silniční mostek je velmi hodnotný kamenný klenutý mostek přes Polečnici na staré poutní pěší cestě z Českého Krumlova do Kájova, který je ve zděné podobě prokazatelně doložený v 19. století.[1] Mostek je chráněnou kulturní památkou s rejstříkovým číslem v ÚSKP 36548/3-1325.[2]

Mostek se nachází na východním okraji obce a přemosťuje potok Polečnici v bezprostřední blízkosti novodobého mostu č. 39-015 na silnici Český Krumlov – Hořice na Šumavě. Svou osou je situován ve směru východ–západ. Je konstruován jako masívní, kamenný, jednoobloukový, kolmý, s křídly. V současné době je bez zídek a omítek. Délka mostu je 13,4 m, šířka 2,7 m a výška 3,4 m. Mostek nemá pravidelný tvar, na koncích se mírně rozšiřuje.

Mostní otvor je tvořen polokruhovou klenbou, jejíž paty sahají až k terénu bočních svahů koryta potoka. Vrcholnice klenby je vodorovná, zhruba 2,95 m nad dnem koryta a 0,48 m pod současnou horní plochou mostku. Klenba je vyzděna z plochého lomového kamene výšek 37 až 48 cm. Vnější část spár je většinou vyplněna betonem. Koryto potoka pod mostem je neupravené, kamenitopísčité. Voda protéká pod mostem od jihu k severu.

Mostek v průběhu dob procházel četnými změnami. Dle kolorované rytiny z roku 1660 zde bývala jen prostá dřevěná lávka, dle mapy z doby kolem 1700 zde byla dřevěná krytá lávka. Ikonograficky doložený ve zděné podobě je v 19. století.[3] Podle fotografie Josefa Seidla z počátku 20. století zde byl kamenný obloukový most se zídkami a dvěma kapličkami proti sobě v ose mostu. Tento stav je zachycen také na fotografii Josefa Wolfa z první republiky, na níž je vyobrazena i původní poutní cesta s dochovaným Růžencovým sloupkem. Z původní poutní cesty vedoucí z Kájova do Českého Krumlova se dochoval pouze tento úsek, který byl v roce 2004 prohlášen za kulturní památku.[4] Jeho velmi potřebná rekonstrukce se již delší dobu plánuje.[1]

  1. a b PROKOPOVÁ, Zdeňka; PALOUŠOVÁ. Zdenka. Mozaika, toulky časem a krajinou Kájovska. 2019-03-31, roč. 1, čís. 1, s. 4–8. 
  2. Most. www.pamatkovykatalog.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  3. PAVELEC, Petr. Poutní místo Kájov. České Budějovice: [s.n.], 2005. 
  4. Úsek bývalé poutní cesty do Kájova [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2006. 316 s. ISBN 80-86829-19-7. 
  • PAVELEC, Petr. Poutní místo Kájov. České Budějovice: Petr Pavelec, 2005. 32 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]