Siegfried z Clary-Aldringenu
Siegfried kníže z Clary-Aldringenu | |
---|---|
Hrabě Siegfried Clary-Aldringen jako vyslanec v Sasku | |
6. kníže z Clary-Aldringenu | |
Ve funkci: 25. března 1920 – 11. února 1929 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává) | |
Předchůdce | Richard z Clary-Aldringenu |
Nástupce | Alphons Clary-Aldringen |
Rakousko-uherský vyslanec v Belgii | |
Ve funkci: 1902 – 1914 | |
Panovník | František Josef I. |
Rakousko-uherský vyslanec v Sasku | |
Ve funkci: 1899 – 1902 | |
Panovník | František Josef I. |
Rakousko-uherský vyslanec v Württembersku | |
Ve funkci: 1897 – 1899 | |
Panovník | František Josef I. |
Tajný rada | |
C. k. komoří | |
Narození | 14. října 1848 Teplice Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. února 1929 (ve věku 80 let) Teplice Československo |
Titul | kníže |
Choť | (1885) Tereza Marie Kinská z Vchynic a Tetova (1867–1943) |
Rodiče | Edmund Mořic z Clary-Aldringenu (1813–1894) a Alžběta Alexanda z Ficquelmontu (1825–1878) |
Děti | Alfons z Clary-Aldringenu Alžběta Alexandra z Clary-Aldringenu Žofie Marie z Clary-Aldringenu |
Profese | diplomat |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Siegfried František Jan Karel kníže z Clary-Aldringenu (německySiegfried Franz Johann Karl Fürst von Clary-Aldringen; 14. října 1848 Teplice[1] – 11. února 1929 Teplice) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Clary-Aldringenů usazeného v Čechách a rakousko-uherský diplomat.
Od mládí sloužil v diplomacii, byl vyslancem v německých zemích a nakonec před první světovou válkou dlouholetým rakousko-uherským vyslancem v Belgii (1902–1914). Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1920 knížecí titul, správu rodového majetku (Teplice) ale přenechal synu Alfonsovi. Siegfriedův mladší bratr Manfred působil také ve státních službách a v roce 1899 byl krátce rakouským předsedou vlády.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na zámku v Teplicích jako druhorozený syn knížete Edmunda Mořice z Clary-Aldringenu (1813–1894) a jeho manželky Alžběty Alexandry z Ficquelmontu (1825–1878), dcery rakouského generála a diplomata Karla Ludvíka z Ficquelmontu.
Siegfried od roku 1873 působil v diplomatických službách ve Francii a Rusku, v letech 1897–1899 byl rakousko-uherským vyslancem ve Würtembersku, poté v Sasku (1899–1902). Z hlediska mezinárodní diplomacie neměl post vyslance v Sasku příliš velký význam, za vlády císaře Františka Josefa ale platilo, že funkce vyslance v Drážďanech byla přidělována císařovým oblíbencům.
V letech 1902–1914 byl rakousko-uherským vyslancem v Belgii, stal se též c. k. komořím a tajným radou. Z Bruselu musel odejít na počátku první světové války.
Poté žil v soukromí v Čechách, v roce 1920 po starším bratru Karlovi zdědil titul knížete, správu majetku (Teplice) ale předal svému nejstaršímu synovi Alfonsovi. V Teplicích nicméně pobýval až do své smrti. Mezitím koncem 19. století krátce vlastnil velkostatek Zborov v Horních Uhrách (nynější Slovensko).
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Ve Vídni se 12. února 1885 oženil s hraběnkou Terezií Kinskou (1867–1943) z kostelecké větve Kinských, tímto sňatkem se stal mimo jiné švagrem knížete Karla IV. ze Schwarzenbergu a knížete Aloise z Löwensteinu. Z manželství s Terezií Kinskou se narodily tři děti:
- 1. Alžběta Alexandra (4. prosince 1885 – 3. srpna 1955 Brusel)
- ⚭ (1904) hrabě Henri de Baillet-Latour (1. března 1876 Brusel – 6. ledna 1942 Ixelles), 3. předseda Mezinárodního olympijského výboru (1925–1942)
- 2. Alfons (12. března 1887 Drážďany – 6. října 1978 Benátky), 7. kníže z Clary-Aldringenu
- 3. Žofie (2. září 1891 Kostelec nad Orlicí – 31. prosince 1961 Londýn), svobodná a bezdětná
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Teplice
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997) s. 438 ISBN 80-7185-102-7
- CLARY-ALDRINGEN, Alfons: Vůně vzpomínek; Praha, 2002 ISBN 80-7243-158-7
- Kolektiv: Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české; Praha, 2001 ISBN 80-86493-00-8