Sibylle Ursula von Braunschweig-Lüneburg
| Sibylle Ursula | |
|---|---|
.jpg) Portrét Sibylle Ursuly von Braunschweig-Lüneburg od Friedricha Brentela | |
| Narození | 4. února 1629 Hitzacker, Brunšvicko-lüneburské vévodství |
| Úmrtí | 12. prosince 1671 (ve věku 42 let) Glücksburg,  Šlesvické vévodství |
| Pohřbena | Zámek Glücksburg |
| Manžel | Kristián, vévoda ze Šlesvicka-Holštýnska-Sonderburska-Glücksburska |
| Potomci | Fridrich August Šlesvicko-Golštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský a Žofie Amálie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský |
| Rod | Welfové |
| Otec | August Mladší, vévoda z Brunšviku-Lüneburku |
| Matka | Dorotea Anhaltsko-Zerbstská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sibylle Ursula von Braunschweig-Lüneburg, také známá jako Sibylle von Braunschweig-Lüneburg a Sibylle Brunšvicko-Lunebürská, (4. února 1629, Hitzacker – 12. prosince 1671, Glücksburg), členka rodu Welfů, byla dcera vévody Augusta II. Brunšvicko-Lüneburského a od sňatku v roce 1663 vévodkyně ze Šlesvicka-Holštýnska-Sondeburska-Glücksburku. Vynikala jako překladatelka a spisovatelka.[1]
Život a práce
[editovat | editovat zdroj]Sibylle Ursula se narodila v Hitzackeru jako třetí dítě vévody Augusta (1579–1666) a jeho druhé manželky, askánské princezny Dorotey Anhaltsko-Zerbstské (1607–1634). Její otec převzal vládu nad Brunšvicko-wolfenbüttelským knížectvím v roce 1634. Sibylle Ursula se stala nevlastní dcerou Alžběty Žofie Meklenburské (1613–1676),[2] třetí manželky vévody Augusta, která se vyznamenala jako básnířka a skladatelka. Stejně jako její sourozenci, brunšvičtí vévodové Rudolf August a Anton Ulrich, získala na wolfenbüttelském dvoře komplexní vzdělání od učenců jako Justus Georg Schottel a Sigmund von Birken.
Několik let udržovala korespondenci s Madeleine de Scudéry a Johannem Valentinem Andreae. Sibylle Ursula napsala část románu Die Durchlauchtige Syrerin Aramena (česky: Aramena, vznešená syrská dáma), který se po dokončení stal nejslavnějším dvorním románem v německé barokní literatuře; dokončil ho její bratr Anton Ulrich a upravil Sigmund von Birken.[2][3] Mezi další její spisy patří hra o pěti dějstvích a řada duchovních děl.[3] Mezi její překlady patří dva romány (Cassandre a Cléopâtre) od La Calprenèda, části Scudéryho Clélie a Introductio ad sapientiam, jeden z latinských spisů Juana Luise Vivese, španělského humanisty.[2][3]
Zpočátku byla odhodlaná zůstat neprovdaná, ale nakonec si v roce 1663 ve věku 34 let vzala vévodu Kristiána Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského (1627–1698). Její manžel, jediný žijící syn vévody Filipa Šlesvicko-Holštýnsko-Glücksburského, se rok předtím ujal vlády na zámku Glücksburg a s pomocí svých příbuzných z Wolfenbüttelu dokázal obnovit veřejné finance.
Sibylle Ursula těžce onemocněla již v roce 1664, pravděpodobně na syfilis, kterou jí nakazil její manžel, což znamenalo konec její umělecké tvorby. Trpěla stále více depresivními stavy a zemřela při porodu.[4] Žádné z jejích dětí nedosáhlo dospělosti.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sibylle Ursula von Braunschweig-Lüneburg na anglické Wikipedii.
- ↑ COMMIREOVÁ, Anne. Women in World History: A Biographical Encyclopedia. [s.l.]: [s.n.], 2002. (anglicky)
- ↑ a b c BROWN, Hilary. Luise Gottsched the Translator. [s.l.]: Camden House 258 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57113-510-0. S. 23, 27. (anglicky) Google-Books-ID: aVAMccAgim8C.
- ↑ a b c CATLING, Jo. A History of Women's Writing in Germany, Austria and Switzerland. [s.l.]: Cambridge University Press 420 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-65628-3. S. 42. (anglicky) Google-Books-ID: oaWlLtAwn3cC.
- ↑ YEARBOOK, Women in German. Women in German Yearbook. [s.l.]: U of Nebraska Press 194 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8032-4760-4. S. 51. (anglicky) Google-Books-ID: tHw9DFvc_XYC.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sibylle Ursula von Braunschweig-Lüneburg na Wikimedia Commons
