Tibetská autonomní oblast
| Tibetská autonomní oblast 西藏自治区 བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས། | |
|---|---|
_(%2Ball_claims_hatched).svg) | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Lhasa ལྷ་ས། |
| Status | autonomní oblast |
| Souřadnice | 31°42′20″ s. š., 86°56′25″ v. d. |
| Rozloha | 1 228 400 km² |
| Nejvyšší bod | Mount Everest (8849 m n. m.) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 145 000 (2014) |
| Hustota zalidnění | 2,6 obyv./km² |
| HDP/obyv. | 4 766 USD |
| Jazyk | tibetština, čínština |
| Národnostní složení | Tibeťané 90%, Chanové 8%, Mönpové, Chuejové |
| Náboženství | Tibetský buddhismus |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
| Podřízené celky | 4 městské prefektury, 3 prefektury |
| Vznik | 1965 |
| Měna | RMB |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CN-XZ |
| Telefonní předvolba | (+86) |
| Označení vozidel | 藏 |
| Oficiální web | xizang |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tibetská autonomní oblast (tradiční znaky: 西藏自治區; zjednodušené znaky: 西藏自治区; pinyin: Xīzàng Zìzhìqū; tibetsky བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས་ Wylie: Bod-rang-skyong-ljongs) je autonomní oblast tibetské národnosti v Čínské lidové republice. Leží v západní Číně na Tibetské náhorní plošině na historickém území Tibetu zvaném Ü-Cang. Svou rozlohou se jedná o druhou největší provincii ČLR, obývá ji však nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo dosaženo železničního spojení mezi Čínou a Tibetem.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Hlavní článek: Geografie Tibetu
Tibetská autonomní oblast se nachází na Tibetské náhorní plošině, průměrná nadmořská výška se zde pohybuje přes 4 000 metrů nad mořem. ČLR a Indie mají dodnes nevyřešené spory o tibetské pohraničí v oblasti Arunáčalpradéše a ohledně McMahonovy linie. V TAO pramení řeky Salwin, Jang-c’-ťiang, Brahmaputra, Indus a další.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Směrem od jihu na západ hraničí Tibetská autonomní oblast s Myanmarem, Indií, Bhútánem, a Nepálem; hranice je dlouhá 4 000 km. Směrem od severu na východ pak sousedí s čínskými provinciemi Sin-ťiang, Čching-chaj, S’-čchuan a Jün-nan.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území autonomní oblasti tvoří něco přes polovinu celkové rozlohy historického Tibetu, které se dostalo do závislosti na Číně poprvé ve 13. století, kdy byla Čína ovládána Mongolskou říší.[1] Během následujících století byl Tibet střídavě vazalským a nezávislým územím. Roku 1912, po pádu císařství Čching v Číně, se Tibet opětovně zcela osamostatnil a ustanovil novodobý tibetský stát, roku 1950 však byl násilně obsazen a anektován komunistickou Čínskou lidovou republikou. V jádrové oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Z celkového počtu 3 145 000 obyvatel provincie Tibeťané tvoří asi 90 % populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Chanové, kterých v poslední dekádě výrazně přibývá a dnes jich je asi 8% z celkového počtu obyvatel TAO (v roce 2008 6%). Ve zbylých 2 % jsou zastoupeny všechny ostatní národnostní menšiny, např. Monpové, Lhopové a Chuejové, aj. Ze sčítání lidu dále vyplývá, že etnické skupiny nejsou rozmístěny rovnoměrně, když např. obyvatelstvo ve Lhase je tvořeno ze 63 % Tibeťany, 34 % Chany a ostatní národnosti jsou zastoupeny 3 %.
Gramotnost dosahuje 59 % (1999) a míra urbanizace činí 27 %. Na jednoho lékaře připadá 478 obyvatel (2000). Je zde nejnižší příjem na hlavu ze všech čínských provincií a také se jedná o jediný region ČLR, kde průměrná délka života nepřekračuje 60 let (celostátní průměr je 69 let). Novorozenecká úmrtnost je zde dokonce jedenáctkrát vyšší než v Pekingu.[2]
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Tibetská autonomní oblast je rozdělena na tři prefektury a čtyři městské prefektury. Prefektury se dále člení na 73 okresů.
| Mapa autonomní oblasti | # | Název tibetsky | Název čínsky | Sídelní městský obvod nebo okres |
Sídelní město | Počet obyvatel (2010) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| český přepis | tibetsky | Wylie | znaky | pchin-jin | český přepis | |||||
| ||||||||||
| Městská prefektura | ||||||||||
| 3 | Čhamdo | ཆབ་མདོ་གྲོང་ཁྱེར་ | chab-mdo grong-khyer | 昌都市 | Chāngdū Shì | Čchang-tu Š' | městský obvod Kharo | Čhamdo | 657 505 | |
| 4 | Žikace | གཞིས་ཀ་རྩེ་གྲོང་ཁྱེར་ | gzhis-ka-rtse grong-khyer | 日喀则市 | Rìkāzé Shì | Ž'-kcha-ce Š' | městský obvod Samdrub-ce |
Žikace | 703 292 | |
| 5 | Lhasa | ལྷ་ས་གྲོང་ཁྱེར་ | lha-sa grong-khyer | 拉萨市 | Lāsà Shì | La-sa Š' | městský obvod Čcheng-kuan |
Lhasa | 559 423 | |
| 7 | Ňingthri | ཉིང་ཁྲི་གྲོང་ཁྱེར་ | nying-khri grong-khyer | 林芝市 | Línzhī Shì | Lin-č' Š' | městský obvod Pa-i | Pa-i | 195 109 | |
| Prefektura | ||||||||||
| 1 | Ngari | མངའ་རིས་ས་ཁུལ་ | mnga'-ris sa-khul | 阿里地区 | Ālǐ Dìqū | A-li Ti-čchü | okres Gar | Sengge khabab | 95 465 | |
| 2 | Nagčhu | ནག་ཆུ་ས་ཁུལ་ | nag-chu sa-khul | 那曲地区 | Nàqū Dìqū | Na-čchü Ti-čchü | okres Nagčhu | Nagčhu | 462 382 | |
| 6 | Lhokha | ལྷོ་ཁ་ས་ཁུལ་ | lho-kha sa-khul | 山南地区 | Shānnán Dìqū | Šan-nan Ti-čchü | okres Nedong | Cethang | 328 990 | |
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Čínská vláda investuje vysoké finanční částky na rozvoj Tibetské autonomní oblasti, pro rok 2015 činí víc než 35 miliard RMB[3].
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Za účelem rozvoje turistiky otevírá nová civilní letiště, která dnes fungují u Lhasy, Žikace, Ngari, Čhamda, Ňingthri a letiště v Nagčhu je ve výstavbě. Od roku 2012 vláda zpřísnila podmínky vstupu do TAO pro cizince, zatímco v roce 2014 navštívilo TAO 15 milionů Číňanů. Plán pro rok 2015 činí 17 milionů Číňanů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FRENCH, Patrick. Tibet, Tibet: Historie ztracené země. Praha: BB/Art, 2004. ISBN 80-7341-189-X. Kapitola Devátá, s. 114.
- ↑ Yu Xejun: Population Development and Family Planning: Prerequisites for Western Development. www.cpirc.org.cn [online]. [cit. 2006-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-01.
- ↑ [1] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. 西藏2014年国民经济和社会发展计划执行情况与2015计划草案报告
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tibetská autonomní oblast na Wikimedia Commons - Oficiální informační server pro Tibetskou autonomní oblast (anglicky, čínsky a tibetsky)
- Informační systém o Tibetu
- Zločiny Čínské komunistické strany v Tibetu dle serveru Svetbezkomunismu.cz
- Sedmnáctibodový plán mírového osvobození Tibetu (anglicky)
