Sgula
| Sgula סגולה | |
|---|---|
 Letecký snímek vesnice Sgula | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 31°40′13″ s. š., 34°46′47″ v. d. |
| Nadmořská výška | 100 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Jižní |
| oblastní rada | Jo'av |
  Sgula | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 711 (2014[1]) |
| Správa | |
| Vznik | 1953 |
| Zakladatel | stoupenci hnutí me-ha-Ir le-kfar |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sgula (hebrejsky סְגֻלָּה, v oficiálním přepisu do angličtiny Segulla[2], přepisováno též Segula) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Jižním distriktu, v Oblastní radě Jo'av.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Leží v nadmořské výšce 100 metrů v pobřežní nížině, v regionu Šefela. Západně od obce probíhá vádí Nachal Guvrin.
Obec se nachází 19 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 45 kilometrů jižně od centra Tel Avivu, cca 45 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 6 kilometrů severně od města Kirjat Gat. Sgulu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.
Sgula je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 3553, jež západně od vesnice ústí do dálnice číslo 40. Východně od vesnice probíhá též železniční trať z Tel Avivu do Beerševy, která zde ale nemá stanici.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Sgula byla založena v roce 1953.[2] Novověké židovské osidlování tohoto regionu začalo po válce za nezávislost tedy po roce 1948, kdy oblast ovládla izraelská armáda. Tehdy také zanikla arabská vesnice Summil, jež stávala východně od nynější židovské vesnice.
Zakladatelem mošavu byli stoupenci hnutí me-ha-Ir le-kfar (מהעיר לכפר) - „Z města na vesnici“, kteří se zde usadili 19. května 1953. Většina obyvatel za prací dojíždí mimo obec, část se zabývá zemědělstvím (pěstování květin, ovoce, polních plodin a révy), dále tu fungují některé firmy. Vesnice prochází stavebním rozšířením. V obci funguje plavecký bazén, mateřská škola, společenské centrum, synagoga, obchod, restaurace a knihovna.[3]
Název odkazuje na biblický citát z Knihy Exodus 19,5: „Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země“[4]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Sgule Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 711 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 8,5 %.[1]
| Rok | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 248 | 236 | 263 | 320 | 299 | 314 | 342 | 383 | 391 | 428 | 471 | 577 | 606 | 626 | 652 | 655 | 711 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ סגולה [online]. yoav.org.il [cit. 2010-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-14. (hebrejsky)
- ↑ Ex 19, 5 (Kral, ČEP)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sgula na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální stránky Oblastní rady Jo'av Archivováno 4. 9. 2010 na Wayback Machine.
