Přeskočit na obsah

Seznam ulic ve Strašnicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam ulic ve Strašnicích zahrnuje jak ulice, které se nacházejí celé v pražské čtvrti Strašnice, tak ulice, které se nacházejí ve čtvrti jen částečně. Obsahuje fotografie ulic, odkaz na další svobodné fotografie do Wikimedia Commons, starší názvy, datum založení a stručný popis.

Název ulice Fotografie Starší názvy Založena Stručný popis Galerie Poznámky
U nákladového nádraží část
Zvěřinova Commons
K Červenému dvoru
Na Třebešíně
Za Třebešínem
Nad Kapličkou
Slunečná
Okrajní
Pod Viktorkou
Na Úseku
Pod Třebešínem
U Krbu
Útulná
Hostinská
Nad Vodovodem
Izrealská
Na Palouku
Počernická
Běchovická
Hřibská
Janýrova
Názovská
Na Vinici
Pod Strašnickou vinicí
Na Výsluní
Blatovská
Hostýnská
Ve Stínu
V Úžlabině
Vrbčanská
Jirenská
Vrátkovská
Tuklatská
Kounická
Rostoklatská
Tismická
Břežanská
Malínská
Vikáňská
Černická
Tejnická
Limuzská
Dřevčická
Černokostelecká Ulice tvoří pokračování Vinohradské za křižovatkou Na Palouku x Starostrašnická.[1] Jde na východ a ukončena je ve Štěrboholech na křižovatce s Ústřední. Jejím pokračováním je ulice Kutnohorská.[2] Obousměrně průjezdná. Od Vinohradské až po ulici U Vozovny je uprostřed vedena tramvaj.[3] Součástí Strašnic je od svého počátku až za křižovatku se Sazečskou.[4] Cesta zde existovala již v 19. století, jako spojnice Prahy s východem země.[5] Commons
Sazečská
Služeb
Karosářská
Úvalská
Třebohostická
Novostrašnická
Ondřejovská
Pelyňková
Škvorecká
U Kombinátu
Dvouletky
Brigádníků
Dobročovická
V Olšinách
Turnovského
Solidarity
Dětská
Pod Hotelem 1972[6] Krátká ulice spojující Bečvářovu s Dětskou. Uprostřed je zelený pás,[7] takže se dá ulicí pouze projít, nikoliv projet. Zajet a zaparkovat se dá několik metrů z obou stran.[8] Ulice vznikla v roce 1972,[6] do té doby zde byl pouze průchod mezi domy[9] a předtím pole[10]. Je pojmenována podle své blízkosti u hotelu Solidarita,[6] v současné době Comfort Hotel Prague City East.[11] Commons
Bečvářova Soudružská (1952–1991)[12] 1959[13] Bečvářova spojuje ulici V Olšinách s ulicí Černokostelecká. V úseku V Olšinách–Pod Hotelem je jednosměrně průjezdná z ulice V Olšinách a auta zde parkují nalevo.[14] Ulice vznikla v roce 1952 s výstavbou sídliště Solidarita a dostala název Soudružská, který odkazoval na soudružskou spolupráci členů komunistické strany a ROH.[12] Předtím se zde nacházela pole.[10] Commons
Saratovská
Za Poštou
Kralická 1931[15] Kralická je pokračováním Krátké za Starostrašnickou. Končí na křižovatce se Saratovskou. Je jednosměrně průjezdná ze Saratovské.[16] Vznikla v roce 1931 a je pojmenována po středočeské vsi Kralice.[15] Commons
Nad Primaskou Ruská (1905–1925)[17] Ulice začíná na křižovatce Ruská x Murmanská. Jde severovýchodním směrem a za křižovatkou s ulicí Pod Rapidem se stáčí více na východ. Kříží několik ulic, až je zaústěna do Saratovské. Od Ruské až po ulici Nad Olšinami je obousměrně průjezdná, dále pak jednosměrně z ulice Nad Olšinami. V tomto bodě vchází do Strašnic.[18] Část ulice zde existovala již na počátku 20. století.[19] Své jméno nese po pomístním názvu Na Primasce.[17] Lokalita se nacházela v místech dnešního Kulturního domu Barikádníků.[20][21] Commons
Věšínova
Mrštíkova
Vinohradská Říčanská silnice, Černokostelecká (kolem 1830), Junngmanova (1884–1920), Fochova (1920–1940), Schwerinova (1940–1945), Fochova (1945–1946), Stalinova (1946–1962)[22] Vinohradská je dlouhá ulice jdoucí z Václavského náměstí na Praze 1 přes Vinohrady a Žižkov až do Strašnic, kde končí na křižovatce ulic Na Palouku x Černokostelecká x Starostrašnická[23].[24] Jejím pokračováním ve stejném směru na východ je právě Černokostelecká.[23] Strašnicemi prochází částečně od Hollarova náměstí,[25] v celé šíři pak od křižovatky s ulicí Za Strašnickou vozovnou.[26] V celé délce ulice jezdí tramvaje.[27] Cesta zde existovala již v 19. století jdoucí z Prahy na východ ve směru Kostelce nad Černými lesy.[28] Commons
Krátká 1926 (pojmenována)[15] Ulice začíná na křižovatce Irkutské a Pod Rapidem na Vinohradech a jde východním směrem až k ulici Starostrašnická, kde končí. Stejným směrem pak pokračuje ulice Kralická.[29] Součástí Strašnic je od parku Františka Suchého.[30] Je jednosměrně průjezdná od Starostrašnické.[29] Označení Krátká dostala v roce 1926, díky tomu, že v té době byla velmi krátká.[15] Vycházela ze Starostrašnické a po několika metrech končila. V roce 1924, zde stál jenom jeden dům vlevo.[31] Commons
Vilová
U Nových vil
Nad Olšinami
Starostrašnická Vinohradská (1906–1940), Katteho (1940–1945), Vinohradská (1945–1947).[15] 1906 (pojmenována)[15] Starostrašnická začíná na křižovatce s ulicí V Olšinách u stanice metra Strašnická a pokračuje na severozápad až na křižovatku Vinohradská x Na Palouku x Černokostelecká.[32] Je pojmenována po Starých Strašnicích, které od severu spojovala se silnicí jdoucí z Prahy do Kostelce nad Černými Lesy[33].[15] Původně byla delší, začínala na dnešní křižovatce Průběžná x V Korytech a procházela přibližně dnešní ulicí Ke Strašnické, V Zatáčce, pak přes park Gutovka a dále v současném vedení.[34] V těchto kudy šla, se totiž rozkládala ves Staré Strašnice.[35] Commons
Pod Rapidem
V Předpolí
Na Hroudě
U Hráze
U Hranic
Malá Bylanská
Bylanská
Pod Altánem
Molitorovská
Nad Slávií
U Trati
Na Spádu
Železniční
Kruhová
Na Rozjezdu
Na Slatinách
Gutova
Újezdská
Petrovická
Strančická
Pitkovická
Benická
Čestlická
Průběžná
Srbínská
Svojetická
V Zátočce
Ke Strašnické
Nosická
Hvozdnická
K Rybníčkům
Dubečská
Kolovratská
Nučiská
Krupská
Voděradská
Kolodějská
Oravská
Foerstrova
Voděradská
V Rybníčkách
Flájská
Sečská
Stupitská
Žinkovská
Na Polníku
üní
Na Výhledech
Žermanická
Slapská
Kružberská
Šibřinská
Tomická
Květnická
Nedvězská
Mirošovická
Raffaelova
Michelangelova
Donatelova
Přetlucká
Pod Strání
Na Padesátém
Rabakovská
Dürerova
Jižní spojka
Mokřanská
Do Vršku
U Hřiště
Čelná
Bolinská
Běžná
Středová
K Háječku
Plošná
Rubensova
Rembrandtova
Goyova
Vyžlovská
Aldašínská
Křenická
Jevanská
Prusická
Královická
Olešská
Sluštická
Hájecká
Královická
Uhříněveská
Nedvězská
Tehovská
Žernovská
Doubravčická
Mukařovská
Štíhlická
Strašínská
Světlická
Nupacká
Korytná
Radošovická
V Korytech
Konojedská
Louňovická
Dolinecká
Klučovská
U Vesny 1958 (pojmenována)[36] Ulice začíná v ulici Na Hroudě a jde severozápadním směrem. Končí v ulici V Olšinách.[37] Své současné pojmenování nese od roku 1958 dle kina Vesna, které se zde nacházelo. Předtím neměla název.[36] Vznikla mezi lety 1914 a 1924.[35][38] Commons
  1. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  2. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  3. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  4. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  5. Hlavsa, s. 104.
  6. a b c Lašťovka, s. 78.
  7. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  8. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  9. 1966 Černobílé ortofoto.
  10. a b 1945 Černobílé ortofoto.
  11. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  12. a b Lašťovka, s. 64.
  13. Hlavsa, s. 354.
  14. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  15. a b c d e f g ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. [s.l.]: Orbis S. 177. 
  16. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. 
  17. a b Hlavsa, s. 265.
  18. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  19. Orientační plán královského hlavního města Prahy a obcí sousedních 1909-1914.
  20. Mapy stabilního katastru.
  21. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  22. Lašťovka, s. 405.
  23. a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  24. Hlavsa, s. 357.
  25. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  26. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  27. mapy.cz
  28. Stabilní katastr.
  29. a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  30. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  31. Dvě Prahy. app.iprpraha.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Výškopisný plán hlavního města Prahy s okolím 1920 – 1924. Dostupné online. 
  32. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. 
  33. Dvě Prahy. app.iprpraha.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Stabilní katastr. Dostupné online. 
  34. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. 
  35. a b Dvě Prahy. app.iprpraha.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Orientační plán královského hlavního města Prahy a obcí sousedních 1909-1914. Dostupné online. 
  36. a b LAŠŤOVKA, Marek; BÁRTA, Zbyšek; BASTL, Ondřej. Pražský uličník: Encyklopedie názevů pražských veřejných prostranství 2. díl (O-Ž). [s.l.]: Libri ISBN 978-80-85983-25-8. S. 336. 
  37. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. 
  38. Dvě Prahy. app.iprpraha.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Výškopisný plán hlavního města Prahy s okolím 1920 – 1924. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]