Přeskočit na obsah

Seznam pražských sídlišť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sídliště Jižní Město

Seznam pražských sídlišť představuje chronologický přehled výstavby sídlišť v Praze v období po druhé světové válce do počátku 90. let 20. století, kdy se dokončovaly projekty z období totality. Od 60. let se jednalo vesměs o panelové domy.

Přehled sídlišť v hlavním městě

[editovat | editovat zdroj]
Chronologických přehled výstavby pražských sídlišť[1][2]
Pořadí Datum realizace Název Architekti Projekt Vybavení Poznámky
1. 1947–1949 Jeremenkova 1. etapa
2. 1947–1948 Kobylisy 1. etapa rodinné domky a řadové objekty
3. 1947–1949 Solidarita František Jech, Hanuš Mayer, Karel Štorch 1946–1947 dvanáctipodlažní hotel Solidarita (čp. 2081/14) byl dostavěn teprve v roce 1962 podle projektu A. a L. Machoňových
4. 1947–1948 Vršovice I. etapa
5. 1952–1954 Vršovice II. etapa
6. 1954–1957 Herálecká
7. 1957–1960 Antala Staška Jaroslav Pelc 1953–1954 1248 bytových jednotek pro 3700 obyvatel pro výstavbu byly poprvé v Praze použity typy panelové konstrukce domů G 40
8. 1957–1960 Průběžná J. Růžička 1400 bytových jednotek pro 4500 obyvatel
9. 1958–1960 Rybníčky I, II Miloslav Hudec 1051 bytových jednotek pro 3000 obyvatel
10. 1959–1962 Chmelnice
11. 1959–1963 Jarov
12. 1959–1960 Jeremenkova 2. etapa
13. 1959–1965 Petřiny V. Mixa, E. Benda 6170 bytových jednotek pro 13200 obyvatel; budova Výzkumného ústavu makromolekulární chemie AV ČR (tehdy ČSAV, čp. 1888); obchodní dům (čp. 1945); hotel (čp. 392)
14 1959–1964 Vršovice 5. etapa
15. 1960–1972 Červený vrch Milan Jarolím 2697 bytových jednotek pro 9800 obyvatel; restaurace Drancy; obchodní dům
16. 1960–1965 Invalidovna Josef Polák, Vojtěch Šalda 1958–1960 1274 bytových jednotek pro 4200 obyvatel, hotel (čp. 577)
17. 1961–1965 Hloubětín Miloslav Hudec, Josef Polák a Karel Štefec rozloha 22,9 hektarů; 33 objektů; 1724 bytových jednotek pro 5400 obyvatel
18. 1961–1966 Malešice J. Růžička 4635 bytových jednotek pro 15100 obyvatel
19. 1961–1965 Michelská A. Véle 1680 bytových jednotek pro 5300 obyvatel
20. 1961–1967 Spořilov II J. Holeček, J. Krákora 3667 bytových jednotek pro 15 tisíc obyvatel; budova polikliniky (čp. 2967), internát (čp. 2930) navázalo na starší vilovou zástavbu; v letech 1976–1981 dostavěno 288 bytových jednotek pro 880 obyvatel
21. 1962–1967 Pankrác I J. Lasovský všechna 3 sídliště mají celkem 3628 bytových jednotek pro 12100 obyvatel
22. 1962–1967 Pankrác II J. Lasovský všechna 3 sídliště mají celkem 36228 bytových jednotek pro 12100 obyvatel
23. 1962–1968 Zahradní Město - východ J. Hromas 3251 bytových jednotek pro 10800 obyvatel
24. 1963–1968 Zahradní Město - západ J. Hromas 1682 bytových jednotek pro 6400 obyvatel
25. 1964–1971 Krč J. Kalous 3809 bytových jednotek pro 12800 obyvatel
26. 1964–1969 Novodvorská Aleš Bořkovec, Vladimír Ježek 3691 bytových jednotek pro 12500 obyvatel
27. 1964–1971 Prosek J. Růžička, Jiří Novotný, Z. Kotas, Z. Turzická, B. Kocián 9500 bytových jednotek pro 32 tisíc obyvatel; uprostřed sídliště devítihektarový Park přátelství, původně Park československo-sovětského přátelství podle projektu O. Kučy součást Severního Města
28. 1965–1972 Na Úlehli
29. 1965–1968 Pankrác III J. Lasovský všechna 3 sídliště mají celkem 36228 bytových jednotek pro 12100 obyvatel
30. 1967–1974 Skalka P. Jícha 1779 bytových jednotek pro 5700 obyvatel
31. 1969–1975 Ďáblice Viktor Tuček 9500 bytových jednotek pro 27 tisíc obyvatel
32. 1969–1974 Hornoměcholupská (Měcholupská) J. Prek 2077 bytových jednotek pro 6200 obyvatel
33. 1969–1973 Kobylisy 2. etapa J. Krákora 2100 bytových jednotek pro 7500 obyvatel součást Severního Města
34. 1971–1981 Baba J. Holeček forma rodinného bydlení, 320 bytových jednotek pro 1500 obyvatel
35. 1971–1977 Homolka V. Hladík 877 bytových jednotek pro 2200 obyvatel
36. 1972–1980 Bohnice Václav Havránek 9567 bytových jednotek a 146 rodinných domků pro 33 tisíc obyvatel; hotel, obchodní dům; domov důchodců součást Severního Města
37. 1972–1975 Lehovec (původně Kyje-Lehovec) Vladimír Machonin 818 bytových jednotek pro 2600 obyvatel jako sídliště Lehovec je označováno i sousední sídliště Poděbradská z 2. poloviny 80. let
38. 1973–1983 Jižní Město I (Jižní Město-východ) Jiří Lasovský, Jan Zelený, Jan Krásný 20882 bytových jednotek pro 69 tisíc obyvatel součástí je Sídliště Háje, Sídliště Opatov, Sídliště Litochleby
39. 1973–1977 Lhotka-Tempo B. Vinš 733 bytových jednotek pro 2400 obyvatel
40. 1973–1977 Podbělohorská S. Hubička 50 rodinných domků a 164 bytových jednotek pro 990 obyvatel mezi ulicemi Podbělohorská a zeleným pásem Petřín-Bílá hora
41. 1974–1983 Letňany G. Šindelka, A. Pešta 1470 bytových jednotek pro 4200 obyvatel
42. 1974–1983 Lhotka-Libuš Z. Průša 6871 bytových jednotek pro 20700 obyvatel; komplex vysoké školy Sboru národní bezpečnosti
43. 1974–1978 Vršovice 6. etapa (Vlasta)
44. 1976–1986 Čimice B. Stuchlý 2099 bytových jednotek pro 7000 obyvatel součást Severního Města
45. 1978–1982 Černý Most I Miroslav Vajzr 1784 bytových jednotek pro 5300 obyvatel
46. 1979–1987 Jihozápadní Město I Ivo Oberstein, Milan Klíma, Václav Valtr, E. Kosová 266 hektarů; 23070 bytových jednotek pro 79000 obyvatel součástí je Sídliště Stodůlky, Lužiny, Velká Ohrada, Nové Butovice, Dívčí Hrady
47. 1979–1983 Na Dědině K. Koucký 2823 bytových jednotek pro 8500 obyvatel
48. 1979–1982 Na Košíku (Košík) M. Blahut 1654 obytných jednotek pro 5000 obyvatel
49. 1979–1984 Písnice J. Hančl, A. Šulc 3358 bytových jednotek pro 10 tisíc obyvatel na sídliště navazoval komplex závodu Masného průmyslu
50. 1980–1985 Horní Měcholupy (Měcholupy-Petrovice) J. Šedivý, V. Tuček 6063 bytových jednotek pro 26 tisíc obyvatel
51. 1980–1986 Modřany-Komořany J. Kalous 9015 bytových jednotek pro 28500 obyvatel
52. 1980–1983 Řepy I, II P. Frolík, L. Kepka 6973 bytových jednotek pro 23 tisíc obyvatel
53. 1981–1986 Barrandov G. Čelechovský 8489 bytových jednotek pro 29700 obyvatel
54. 1981–1986 Jižní Město II (Jižní Město-západ) J. Zelený, Vítězslava Rothbauerová, J. Thomasová 9003 bytových jednotek pro 31 tisíc obyvatel součástí je Sídliště Horní Roztyly, Sídliště Chodov (původně Horní Kunratice), poslední etapa Flora podle původního projektu nepostavena
55. 1985–? Černý Most II projekt po pádu komunismu podle původních plánů nedokončen
56. 1985–1990[3] Poděbradská Ladislav Sosna, Ivan Hnízdil[4] projekt po pádu komunismu nedokončen, splynulo se sousedním sídlištěm, proto je označováno jako Lehovec
  1. MIKSÁNKOVÁ, Alexandra. Výstavba Prahy 1945–1980: skripta pro průvodce Prahou 2. díl. Praha: Pražská informační služba, 1981. 168 s. S. 77–78. 
  2. FLEGL, Michal. Praha. Průvodce Olympia. Praha: Olympia, 1990. 384 s. 
  3. REAL DESIGN architektonický atelier. Odborný profil. D.5-soubory staveb: sídliště Poděbradská v Praze 9. Ivan Hnízdil. arch.cz. 1999 - 2019. [cit: 2019-11-05]. Dostupné online.
  4. SVOBODA, Jan E.; NOLL, Jindřich. Praha 1945–2003: kapitoly z poválečné a současné architektury. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-304-6. S. 79. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]