Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě
Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě uvádí posloupnost premonstrátů, kteří od založení Želivského kláštera v roce 1139 vykonávali funkci opata.
Do vymření kláštera roku 1567
[editovat | editovat zdroj]- 1149–1184 bl. Gottschalk
- 1184–1189/1193 Otto
- ?–1200 Haštal (Castulus)
- cca 1210 Marsilius I.
- 1219–1221 Vilém
- 1233–1236 Heřman
- 1243 Ambrož
- 1257–1262/1272 Marsilius II.
- 1276–1293 Jakub
- 1303–1311 Thilman I.
- 1323 Dětřich
- 1330–1346 Stibor I.
- 1348 Thilman II.
- 1352 Bertold
- 1354–1358 Bernard
- 1359/1360–1371 Bohuslav
- 1372–1400 Jindřich
- 1400–1405 Stibor II.
- 1406–1419/1422 Petr Kopanina
- 1422–1430/1432 Drslav I.
- 1432/1434–1437 Stibor III.
- 1437–1443 Drslav II.
- 1443–1447 Marek
- 1447–1452 Jan I.
- 1452–1456 Petr II.
- 1456–1467 Jan II.
- 1467–1468 Martin I.
- 1468–1489 Václav
- 1490–1500 Petr III.
- 1502–1518 Wolfgang
- 1518–1530 Bartoloměj
- 1530–1547 Ondřej, současně probošt v Nové Říši
- 1547–1567 Martin Stralický († 20. 9. 1567 Jihlava)
Král Jiří z Poděbrad dal roku 1468 želivský klášter do zástavy rodu Trčků, kteří jej krátce na to vojensky obsadili a kanovníky vyhnali. Řeholníkům zůstal jediný majetek: patronátní právo a příjmy jihlavského kostela sv. Jakuba. Na jihlavské faře také přebývali.
Titulární opati (1567–1643)
[editovat | editovat zdroj]Smrtí opata Martina Stralického želivská kanonie zcela vymřela, rod Trčků z Lípy získal do dědičného vlastnictví želivský klášter. Titul opata želivského i s jihlavskou farou získal od císaře Maxmiliána II. zábrdovický opat Kašpar Schönauer, aby mohl opravit zábrdovický klášter. Roku 1589 Jan Lohelius dosáhl, že Želiv připadl klášteru strahovskému. Kašpar z Questenberka roku 1623 odkoupil Želiv pro Strahov a v roce 1629 tam ustanovil administrátora; klášter začal být znovu osazován a opravován. Záhy vyplatil Strahovu náklady spojené se získáním želivských statků, takže roku 1643 mohl být Želiv uznán za samostatný klášter.
- 1568–1589 Kašpar Schönauer
- 1589–1612 Jan Lohelius
- 1612–1640 Kašpar z Questenberka
- 1629–1639 Jan Václav Althaus, ustanovený administrátor ze Strahova
- 1640–1643 Kryšpín Fuk z Hradiště
- 1639–1643 Štěpán Magni, ustanovený administrátor ze Strahova, r. 1643 opat želivský
Obnovený klášter (po roce 1643)
[editovat | editovat zdroj]Až do roku 1661 dosazoval želivské opaty Strahov, v roce 1661 byl zvolen první opat z řad želivských kanovníků, Siard Falco.
- 1643–1649 Štěpán Magni
- 1649–1653 Norbert Amoenus z Amelunxen, pak opat strahovský
- 1653–1660 Vít Rössler
- 1661–1677 Siard Falco
- 1678–1695 Milo Strobl
- 1695–1698 Candidus Švenda
- 1698–1702 Zikmund Bernbach
- 1703–1725 Jeroným Václav Hlina
- 1725–1752 Daniel Antonín Schindler († 9. 6. 1754)
- 1752–1774 Arnošt Morávek
- 1774–1792 Gabriel Fliegel
- 1792–1806 Zikmund Hemerka
- 1807–1830 Vojtěch Fähnrich
- 1830–1848 Ignác Jan Sekoušek († 9. 6. 1856)
- 1848–1857 Alois Růžička, převor de regimine
- 1857–1890 Norbert Sychrava
- 1890–1903 Ferdinand Jan Bursík
- 1903–1921 Salesius Josef Roubíček
- 1922–1947 Bedřich Václav Vavroušek
- 1948–1999 Bohumil Vít Tajovský
- 1999–2013 Bronislav Ignác Kramár, rezignoval ze zdravotních důvodů († 20. 6. 2020) [1]
- 2013–2022 Jaroslav Jáchym Šimek
- 2022– Tadeáš Róbert Spišák
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zemřel emeritní želivský opat Bronislav Ignác Kramár, tisková zpráva na webu cirkev.cz, 20. 6. 2020
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Buben Milan, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II/1 řeholní kanovníci, Praha, Libri 2003, ISBN 80-7277-086-1, s. 91–100.