Seznam obětí komunistického teroru v Československu z řad katolických duchovních a řeholníků

Zde je seznam katolických duchovních, řeholníků a řeholnic, kteří zemřeli v důsledku komunistického teroru či s jeho významným přispěním. Seznam není kompletní.

Seznam

Jméno	Postavení	Datum úmrtí	Teror a úmrtí
Vojtěch Basovník	kněz, salesián	17. března 1955	zemřel na následky zanedbání lékařské péče^[1]
Tomáš Beránek	kněz, děkan ve Vodňanech	3. prosince 1954	zemřel ve vězení
Barbora Florina Boenighová	řeholnice, vincentka	31. ledna 1956	zemřela ve vězení
Silvestr Braito	kněz, dominikán	25. září 1962	zemřel na následky předchozího věznění
Emil Brůna	kněz	5. července 1951	záhadné úmrtí
František Bučil	kněz	30. prosince 1955	zemřel ve vězeňské nemocnici
Jan Bula	kněz	20. května 1952	justiční vražda
Bohumír Bunža	kněz	17. října 1950	zemřel na následky mučení při výsleších
Bohumil Burian	kněz, farář ve Velkém Meziříčí	29. dubna 1958	zemřel po výslechu církevním tajemníkem
Bohuslav Burian	kněz	29. dubna 1959	zemřel ve vězení v důsledku mučení a neposkytnutí lékařské péče
Michal Buzalka	biskup trnavský	7. prosince 1961	zemřel v internaci
Přemysl Coufal	tajný kněz	23/24. dubna 1981	zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Josef Čihák	kněz	18. února 1960	zemřel ve vězeňské nemocnici
Stanislaus Dostál	kněz, člen Řádu Německých rytířů, farář v Dolní Loučce	26. srpna 1949	zavražděn agenty StB
Václav Drbola	kněz	3. srpna 1951	justiční vražda
Andrej Gerát	kněz	4. července 1954	zemřel ve vězeňském oddělení fakultní nemocnice v Brně
bl. Pavel Peter Gojdič	řeckokatolický biskup, eparcha prešovský	17. července 1960	zemřel ve vězení
Josef Faustín Hartl	milosrdný bratr	leden 1952	zemřel ve vězeňské nemocnici
Cypriána Františka Hlavínová	představená Chudých školských sester	23. listopadu 1950	zemřela ve vězeňské nemocnici
bl. Vasiľ Hopko	řeckokatolický biskup, pomocný biskup prešovský	23. července 1976	zemřel na následky předchozího věznění
Josef Chadraba	kněz	16. dubna 1956	zemřel ve vězení
Štefan Ivančo	řeckokatolický kněz	28. prosince 1951	zemřel v důsledku pobytu ve vyšetřovací vazbě a následně v TNP
Josef Jakubec	kněz	27. června 1955	zemřel ve vězení
Bohuslav Stanislav Jarolímek	kněz, premonstrát, opat strahovského kláštera	31. ledna 1951	zemřel ve vězeňské nemocnici
Adolf Kajpr	kněz, jezuita	17. září 1959	zemřel ve vězení v důsledku odepření lékařské péče
Josef Kašík	kněz, salesián	12. prosince 1957	zemřel na následky zranění ze stavby Křímovské přehrady
Marie Helena Knajblová	řeholnice, představená bruntálského domu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské	13. února 1961	zemřela na následky předchozího krutého věznění
Augustin Komanec	kněz	25. března 1953	ve vězeňské nemocnici
František Tomáš Koseček	františkán	30. prosince 1956	zemřel na následky věznění
Josef Koutný	kněz	28. dubna 1951	údajně sebevražda, pravděpodobně umučen při výslechu
Pavel Kovács	kněz	1. května 1949	zemřel na následky mučení
Josef Kuška	kněz	25. ledna 1953	zemřel na následky mučení
Albín Jaroslav Kvita	kněz	10. září 1961	zemřel na následky věznění
Mikuláš Jozef Lexmann	kněz, dominikán	17. července 1952	zemřel v důsledku krutého zacházení
Ladislav Marek Matisko	salvatorián	10. prosince 1957	úraz na nucených pracích
Ferdinand Nesrovnal	kněz	30. května 1952	zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Josef Novotný	kněz	25. července 1951	záhadné úmrtí
Pavel Opavský	kněz, jezuita	25. srpna 1952	zemřel na infarkt na nucených pracích
František Pařil	kněz	3. srpna 1951	justiční vražda
Alfonz Paulen	kněz	10. dubna 1954	zemřel ve vězení v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Miron Petrašovič	řeckokatolický kněz	9. srpna 1959	zemřel v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Štefan Polák	kněz	1987	zavražděn^[2]
Miroslav Půlkrábek	kněz, řeckokatolický redemptorista	30. července 1950	nehoda na nucených pracích
Augustín Raška	kněz	27. července 1953	zemřel v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Jaroslav Rusnák	kněz	...	záhadné úmrtí^[3]
Vojtěch Rygal	kněz	27. března 1948	zavražděn pohraničníky
Pavel Říha	kněz	29. září 1956	zemřel ve vězení
bl. Zdenka Cecília Schelingová	řeholnice, milosrdná sestra svatého Kříže	31. července 1955	zemřela krátce po propuštění na následky mučení a odepření lékařské péče
Stanislav Schneeweis	kněz	30. prosince 1962	zemřel na následky věznění
Franz Sitte	kněz	8. ledna 1960	záhadně zemřel ve vězení
Barbora Kristína Ševčenková	řeholnice, milosrdná sestra svatého Kříže	12. dubna 1958	zemřela na následky zanedbání lékařské péče
Václav Celestin Šulc	kněz, provinciál Milosrdných bratří	2. květen 1951	zemřel ve vazbě v nemocnici
Ambrož Jaroslav Tobola	kněz	14. března 1953	zemřel ve vězení
Josef Toufar	kněz	25. února 1950	zemřel na následky mučení ve vyšetřovací vazbě
Ján Tóth	kněz	1950	zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Štěpán kardinál Trochta	biskup litoměřický, kardinál, salesián	6. dubna 1974	„uřván k smrti“ církevním tajemníkem
bl. Metoděj Dominik Trčka	kněz, redemptorista	23. března 1959	zemřel ve vězení
Antonín Vysloužil	kněz, čestný konzistorní rada	9. prosince 1945	zavražděn^[4]
Antonín Zgarbík	kněz, jezuita	22. ledna 1965	zemřel ve vězení v důsledku neposkytnutí lékařské péče

Odkazy

Reference

↑ viz Historická penalogie 2/2005, dostupné: http://ad.vscr.cz/news_files/HP2.5.pdf Archivováno 17. 6. 2009 na Wayback Machine. (navštíveno 14. 1. 2008)
↑ Bývalý agent StB a nadšený vlastenecký kněz byl zavražděn krátce poté, co se veřejně vyznal ze svých selhání. Před smrtí si stěžoval na neustálé sledování fary ze strany StB, jakož i telefonáty, v nichž mu příslušníci StB vyhrožovali smrtí, viz Tomáš Benedikt Zbranek: Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 2007, str. 47; dostupné: http://is.muni.cz/th/64242/ff_m (navštíveno 18. 12. 2008)
↑ Bývalý agent StB a nadšený vlastenecký kněz záhadně zemřel krátce poté, co se veřejně vyznal ze svých selhání. Vzhledem k vyšetřování úmrtí StB a mimořádným opatřením, které tato provedla, aby na veřejnost nepronikly žádné podrobnosti o farářově úmrtí (pouze její prohlášení, že se farář udusil, když se ucpal komín), se předpokládá, že šlo o jí zinscenovanou vraždu. viz Tomáš Benedikt Zbranek: Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 2007, str. 33; dostupné: http://is.muni.cz/th/64242/ff_m (navštíveno 18. 12. 2008)
↑ Jaroslav Pospíšil: Hyeny, 5. doplněné vydání, Lípa, Vizovice 2002; ISBN 80-86093-67-0

Literatura

Václav Vaško: Dům na skále 1-4

Související články

[1] viz Historická penalogie 2/2005, dostupné: http://ad.vscr.cz/news_files/HP2.5.pdf Archivováno 17. 6. 2009 na Wayback Machine. (navštíveno 14. 1. 2008)

[2] Bývalý agent StB a nadšený vlastenecký kněz byl zavražděn krátce poté, co se veřejně vyznal ze svých selhání. Před smrtí si stěžoval na neustálé sledování fary ze strany StB, jakož i telefonáty, v nichž mu příslušníci StB vyhrožovali smrtí, viz Tomáš Benedikt Zbranek: Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 2007, str. 47; dostupné: http://is.muni.cz/th/64242/ff_m (navštíveno 18. 12. 2008)

[3] Bývalý agent StB a nadšený vlastenecký kněz záhadně zemřel krátce poté, co se veřejně vyznal ze svých selhání. Vzhledem k vyšetřování úmrtí StB a mimořádným opatřením, které tato provedla, aby na veřejnost nepronikly žádné podrobnosti o farářově úmrtí (pouze její prohlášení, že se farář udusil, když se ucpal komín), se předpokládá, že šlo o jí zinscenovanou vraždu. viz Tomáš Benedikt Zbranek: Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 2007, str. 33; dostupné: http://is.muni.cz/th/64242/ff_m (navštíveno 18. 12. 2008)

[4] Jaroslav Pospíšil: Hyeny, 5. doplněné vydání, Lípa, Vizovice 2002; ISBN 80-86093-67-0

[1]

[2]

[3]

[4]