Přeskočit na obsah

Seznam nejvyšších chrámových věží a zvonic v Evropě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento seznam zahrnuje 45 nejvyšších věží a zvonic v Evropě. „Starý kontinent“ je nesmírně bohatý na věže či zvonice všech slohů a rozměrů, které často dotvářejí panorama měst, jako je slavný "Steffl", věž vídeňské katedrály sv. Štěpána (Stephansdom), Katedrála svatého Petra v Kolíně nad Rýnem, nebo jako nejvyšší gotická věž kamenná na světě při velechrámu v německém Ulmu.

Nejvyšší dosud stojící historická věž v Evropě je na štrasburské katedrále Panny Marie.

Následující seznam zahrnuje prvních dvaačtyřicet věží podle výšky. Do pořadí nejsou zahrnuty kupole (pro představu, bazilika svatého Petra dosahuje výše 136 metrů). Zmiňme ještě nedostavěnou věž barcelonské katedrály Svaté Rodiny, která se svou předpokládanou výškou 172 metrů, má být nejvyšší v Evropě.

Seznam věží

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Obrázek Název Éra výstavby Výška v metrech Místo
1. Zvonice ulmského chrámu 1377 a dokončena v roce 1890 161,53 m[1] Ulm Německo
2. Dvě zvonice katedrály v Kolíně nad Rýnem 1248 a dokončené v roce 1880 157,38 m[2] Kolín nad Rýnem Německo
3. Věž nad křížením katedrály Notre-Dame 1540, přestavěna v roce 1822 151 m[3] Rouen Francie
4. Zvonice kostela svatého Mikuláše 1822 147,3 m[4] Hamburk Německo
5. Zvonice katedrály Notre-Dame 1439 142 m[5] Štrasburk Francie
6. Zvonice baziliky Panny Marie Královny ve Starém Lichni 2004 141,5 m[6] Stará Licheň Polsko
7. Zvonice katedrály svatého Štěpána 1137-47, dokončena v roce 1433 136,44 m[7] Vídeň Rakousko
8. Zvonice linecké katedrály 19. století, 1924 134,8 m[8] Linec Rakousko
9. Zvonice kostela svatého Michaela 1786 132 m[9] Hamburk Německo
10. Zvonice kostel svatého Martina 1432-1500 130,60 m[10] Landshut Německo
11. Zvonice kostela sv. Jakuba Staršího 1438 a přestavěna v roce 1962-63 125,42 m [11] Hamburk Německo
12. Dvě zvonice kostela Panny Marie 1350 124,95 m[12] Lübeck Německo
13. Zvonice kostela svatého Olava 1549-1625 a částečně přestavěna v roce 1842 124 m [13] Tallinn Estonsko
14. Zvonice kostela svatého Petra 1409, dokončena v roce 1746 123,25 m[14] Riga Lotyšsko
15. Zvonice katedrály v Salisbury 1220-1330 123,14 m[15] Salisbury Spojené království
16. Zvonice kostela svatého Petra 1516 a 1878 123 m [16] Hamburk Německo
17. Zvonice katedrály Panny Marie 1521 123 m[17] Antverpy Belgie
18. Zvonice katedrály svatých Petra a Pavla 1713 122,50 m[18] Petrohrad Rusko
19. Zvonice kostela Panny Marie (Vrouwekerk) 1465 122 m [19] Brugy Belgie
20. Dvě zvonice katedrály v Uppsale 1435, dokončené v roce 1892 118,70 m[20] Uppsala Švédsko
21. Zvonice zvěřínské katedrály 1892 117,50 m[21] Zvěřín Německo
22. Zvonice kostela svatého Petra 1577 117,22 m[22] Rostoky Německo
23. Farní zvonice svaté Kateřiny 1256 a dokončena v roce 1657 116,70 m[11] Hamburk Německo
24. Zvonice katedrály Panny Marie 1330 116 m[23] Freiburg im Breisgau Německo
25. Nová zvonice katedrály Notre-Dame 1134-50, dokončena v letech 1506-13 115,18 m[24] Chartres Francie
26. Zvonice katedrály Sagrada Família 1920 115 m Barcelona Španělsko
27. Věž nové radnice věž je pozůstatkem středověkého Pleissenburgu, na jehož místě byla v letech 1899-1905 vystavěna nová radnice. 114,7 m[25] Lipsko Německo
28. Dvě zvonice katedrály 1230 114,67 m[11] Lübeck Německo
29. Věž baziliky svatého Michaela 15. století a dokončena v roce 1869 114,60 m[26] Bordeaux Francie
30. Zvonice kostela svatého Ondřeje 1503 a dokončena v roce 1890 114,50 m[27] Hildesheim Německo
31. Zvonice katedrály v Morteglianu 1955 113,20 m[28] Mortegliano Itálie
32. Zvonice utrechtské katedrály sv. Martina 1382 112,32 m[29] Utrecht Nizozemsko
33. Zvonice kostela sv. Jakuba 1434 a dokončeno v roce 1658 112,04 m[11] Lübeck Německo
34. Věž městské radnice 1886-97 112 m[30] Hamburk Německo
35. Zvonice katedrály svatého Petra vztyčena v roce 1888 z vůle císaře Viléma II. 112 m[31] Šlesvik Německo
36. Torrazzo di Cremona 13. století a dokončeno v roce 1309 111,12 m[32][33][34][35]. Cremona Itálie
37. Zvonice katedrály sv. Jakuba 1503 a přestavěná v roce 2008 110,18 m[36] Štětín Polsko
38. Zvonice Nové katedrály 1733 110 m[37] Salamanca Španělsko
39. Farní zvonice kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 1881-87 109,60 m[38] Štýrský Hradec Rakousko
40. Zvonice Nového kostela (Nieuwe Kerk) 1496 108,75 m[39] Delft Nizozemsko
41. Farní zvonice kostela svatého Jana 1408 108,71 m[40] Lüneburg Německo
42. Vrcholek Milánské katedrály 1386-1892 108,5 m [41] Milán Itálie
43. Zvonice kostela svatého Petra 1170-1290, vrchol věže po druhé světové válce byl opraven v roce 1963 108,22 m[11] Lübeck Německo
44. Dvě věže záhřebské katedrály 1880 108 m [42][43] Záhřeb Chorvatsko
45. Zvonice katedrály 1877-86 107 m [44] Linköping Švédsko
46.(?) Věž katedrály sv. Bartoloměje 1342-1884 102,6 m Plzeň Česko
47.(?) Věže katedrály sv. Václava 1100-1892 100,65 m Olomouc Česko
48.(?) Věž chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha 930-1929 96,6 m [45] Praha Česko


Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ (německy) Oficiální stránky ulmského chrámu Archivováno 21. 8. 2014 na Wayback Machine. 21. srpna 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ (německy) Oficiální stránky katedrály v Kolíně nad Rýnem Archivováno 3. 7. 2014 na Wayback Machine.
  3. ↑ (francouzsky) Oficiální stránky katedrály v Rouenu
  4. ↑ (německy) Oficiální stránky u svatého Mikuláše Archivováno 30. 8. 2012 na Wayback Machine. 30. srpna 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. ↑ (francouzsky) Oficiální stránky štrasburské katedrály Archivováno 13. 9. 2011 na Wayback Machine. 13. září 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. ↑ (polsky) Oficiální stránky licheňské baziliky Archivováno 7. 6. 2012 na Wayback Machine.
  7. ↑ (německy) Oficiální stránky katedrály sv. Štěpána
  8. ↑ (německy) Oficiální stránky katedrály v Linci Archivováno 12. 1. 2011 na Wayback Machine.
  9. ↑ (německy) Oficiální stránky města Hamburk
  10. ↑ (německy) Oficiální stránky kostela svatého Martina Archivováno 18. 3. 2018 na Wayback Machine.
  11. ↑ a b c d e ALPERS, Else; RUDORFF, Ernst; BORN, Walter. 1840 - 1916; [Urheber der Heimatschutzidee; zur Geschichte der Umweltforschung]. Hildesheim: Lax, 1979. ISBN 3-7848-7010-4. 
  12. ↑ (německy) Oficiální stránky Marienkirche Archivováno 16. 3. 2013 na Wayback Machine.
  13. ↑ (anglicky) Oficiální stránky Turistické kanceláře v Tallinu
  14. ↑ (lotyšsky) Oficiální stránky kostela svatého Petra Archivováno 28. 1. 2018 na Wayback Machine.
  15. ↑ (anglicky) Oficiální stránky katedrály v Salisbury Archivováno 12. 5. 2013 na Wayback Machine.
  16. ↑ (německy) Oficiální stránky kostela svatého Petra Archivováno 12. 5. 2012 na Wayback Machine.
  17. ↑ Oficiální stránky anverpské katedrály
  18. ↑ (rusky) Stránky města Petrohradu (Stankt-Petěrburgu)
  19. ↑ (nizozemsky) Oficiální stránky kostela Panny Marie Archivováno 28. 12. 2012 na Wayback Machine.
  20. ↑ (anglicky) Stránky Švédského turismu Archivováno 30. 6. 2008 na Wayback Machine.
  21. ↑ (německy) Oficiální stránky zvěřínské katedrály
  22. ↑ (německy) Oficiální stránky rostocké katedrály
  23. ↑ (německy) Oficiální stránky freiburské katedrály Panny Marie Archivováno 30. 12. 2014 na Wayback Machine.
  24. ↑ Guida "Parigi e dintorni" Touring Club Italiano
  25. ↑ (německy) Oficiální stránky města Lipska Archivováno 6. 2. 2012 na Wayback Machine.
  26. ↑ (francouzsky) Oficiální stránky města Bordeaux
  27. ↑ (německy) Oficiální stránky kostela svatého Ondřeje Archivováno 2. 12. 2017 na Wayback Machine.
  28. ↑ Proloco v Morteglianu Archivováno 10. 7. 2010 na Wayback Machine. URL ze 17/09/2009
  29. ↑ Oficiální stránky utrechtské katedrály. www.domtoren.nl [online]. [cit. 2018-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-27. 
  30. ↑ (německy) Oficiální stránky hamburské radnice Archivováno 31. 7. 2012 na Wayback Machine.
  31. ↑ (německy) Oficiální stránky katedrály ve Šlesviku Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
  32. ↑ Oficiální stránky města Cremona Archivováno 6. 4. 2013 na Wayback Machine. 6 aprile 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  33. ↑ (anglicky)Documento ufficiale dello Studio condotto dal Politecnico di Milano Archivováno 5. 10. 2013 na Wayback Machine. 5 ottobre 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  34. ↑ Rivista ufficiale del Politecnico di Milano Archivováno 5. 10. 2013 na Wayback Machine. 5 ottobre 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  35. ↑ Guida Verde Michelin. viaggi.michelin.it [online]. [cit. 2018-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 
  36. ↑ (polsky) Paweł Knap, Andrzej Kraśnicki, Artur Rasmus: Katedra: historia kościoła św. Jakuba w Szczecinie, Szczecin 2008, ISBN 978-83-924983-5-3.
  37. ↑ "Spagna", Guida T.C.I. 1996
  38. ↑ (německy) Oficiální stránky Herz-Jesu-Kirche Archivováno 4. 6. 2012 na Wayback Machine.
  39. ↑ (nizozemsky) Oficiální stránky Nieuwe Kerk Archivováno 24. 7. 2011 na Wayback Machine.
  40. ↑ (německy) Oficiální stránky Johanniskirche
  41. ↑ [AA. VV., Milano, Touring Club Italiano, Milano 1998, ISBN 88-365-1249-6..]
  42. ↑ Sito croatia.hr
  43. ↑ (chorvatsky) Sito glas-koncilia.hr
  44. ↑ Oficiální stránky katedrály Archivováno 9. 11. 2014 na Wayback Machine. 9 novembre 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  45. ↑ Oficiální stránky katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • CAMPANILI più alti d'ITALIA (Seznam nejvyšších zvonic Itálie) [online]. Itálie: Campanologia. Dostupné online. (italsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_nejvyšších_chrámových_věží_a_zvonic_v_Evropě&oldid=22925010“