Přeskočit na obsah

Seznam křížových cest v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento seznam obsahuje zejména křížové cesty tvořené sestavou kapliček či jiných podobných artefaktů v exteriéru, na kopcích, poutních místech a podobně. Jinak jsou křížové cesty tvořené obrazy, reliéfy, mozaikami apod. běžnou součástí interiéru katolických kostelů.

Křížové cesty

[editovat | editovat zdroj]

Sedm zastavení bolesti Panny Marie

[editovat | editovat zdroj]

Křížová cesta jako soubor 7 vyobrazení, sedm zastavení bolesti Panny Marie, spojený s pobožností Sedmi bolestí Panny Marie nebo pobožností Pašijové cesty

Moderní a netradiční křížové cesty

[editovat | editovat zdroj]
  • Bolestné kameny v Píseckých horách, 14 zastavení křížové cesty moderního člověka
  • křížová cesta k Protržené přehradě Desná v Jizerských horách, 12 dřevěných soch z několika ročníků Dřevosochání v Desné, vztažených k někdejší tragédii.
  • Křížová cesta (Šarovy), 14 stejných číslovaných siluetových betonových křížů a dvě „kaple“ z válcovaných plechových plátů
  • Křížová cesta 21. století (Kuks), „Příběh utrpení a nadějí člověka“, soubor soch, moderní reakce na neuskutečněný záměr hraběte Šporka
  • Křížová cesta ke svobodě, Jáchymov. 16 kamenných plastik připomíná utrpení politických vězňů v uranových dolech.
  • Křížová cesta v Bukovanech (okres Hodonín), soubor 14 netradičních betonových artefaktů, velmi abstraktní zpracování tradičních 14 zastavení křížové cesty
  • Meditační křížová cesta v Jiřicích u Moravských Budějovic, 14 zastavení se 17 obrazy Bedřišky Znojemské, výjevy ze současného světa odkazující k tradiční křížové cestě
  • pískovcová křížová cesta od akademického sochaře Romana Podrázského v rámci Památníku obětem zla – Meditační zahrady v Plzni
  • Sudecká křížová cesta ([1]) u Bílé Vody, 14 zastavení, kterými jsou kachle vsazené do dřevěných sloupků, symbolicky vyjadřují vztah člověka a krajiny a dotýkají se poválečného vysídlení původních obyvatel.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]