Přeskočit na obsah

Seznam železničních stanic a zastávek v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento seznam pražských železničních stanic obsahuje všechny železniční stanice a zastávky na území města Prahy.

Praha hlavní nádraží - secesní Fantova budova
Praha hlavní nádraží

Významná centrální a přestupní nádraží

[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky podle tratí

[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky jsou uváděny ve směru z centra.

Trať č. 011 (směr Kolín)

[editovat | editovat zdroj]

Nové spojení, dříve též Pražská spojovací dráha

Železniční trať Praha – Česká Třebová, dříve Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy

Zrušené:

  • Praha-Hrabovka mezi horním libeňským nádražím a hlavním nebo Masarykovým nádražím před rozvětvením tratí (1922–1941; 1872–1919 konečná Pražské spojovací dráhy)[4][5]
  • Praha-Karlín zastávka, od 1. května 1899 v provozu pod názvem Karlín (Karolinenthal), od 4. května 1942 Praha-Karlín, zrušena roku 1957, v místech dnešního libeňského zhlaví Masarykova nádraží.[6][7][8]
  • Praha-Hloubětín (1882–1976)[9][10]
  • Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]

Trať č. 070 (směr Turnov)

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha–Turnov, bývalá Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, později Česká severní dráha

Zrušené:

  • Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]
  • Rokytka - odbočka mezi Vítkovem a Vysočany v letech 1980-2008, zrušena nebyla, ale napojení na Vysočany je od roku 2008 zahrnuto do nové odbočky Balabenka

Trať č. 090 (směr Kralupy nad Vltavou)

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha–Děčín, bývalá Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy

Nádraží Praha-Bubeneč

Zrušené:

Trať č. 120 (směr Hostivice, Kladno)

[editovat | editovat zdroj]
stanice Praha-Dejvice

Železniční trať Praha–Rakovník, bývalá Buštěhradská dráha

Zrušené:

Trať č. 122 (směr Hostivice, Rudná u Prahy)

[editovat | editovat zdroj]

Pražský Semmering, odbočka Buštěhradské dráhy

Zrušené:

  • Praha-Hlubočepy (1928–1989, v roce 2007 byla vydána změna územního plánu na obnovení zastávky[17])
  • Praha-Konvářka (1928–1989)[18][19]
  • Praha-Stodůlky pův. zastávka (pův. název Cibulka, 1872–1877, obnovena 1928, roku 1938 přejmenována na Stodůlky, přesunuta v r. 1989)

Trať č. 171 (směr Beroun)

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Plzeň, bývalá Česká západní dráha (a část Pražské spojovací dráhy)

Zrušené:

  • Praha-Královské Vinohrady, zřízena 1. října 1888 současně se zahájením osobní dopravy na Pražské spojovací dráze, zrušena byla s otevřením druhého vinohradského tunelu 1. listopadu 1944.[20][21] Společná pro pražskou spojovací dráhu a dráhu císaře Františka Josefa
  • Chuchle, v původním umístění v Malé Chuchli, později přemístěno do Velké Chuchle a následně přejmenováno

Trať č. 173 (směr Rudná u Prahy, Beroun)

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun, bývalá Pražsko-duchcovská dráha (PDE)

Zrušené:

  • Praha-Klukovice (1933–1942)[10][23]
  • Praha-Hlubočepy (1873-2015), původní nádraží bylo v roce 2015 uzavřeno a nahrazeno novou zastávkou stejného jména, která leží uprostřed zástavby poblíž autobusové zastávky. Bývalé nádraží nyní slouží jako výhybna.[22]

Trať č. 210 (směr Vrané nad Vltavou)

[editovat | editovat zdroj]

Tzv. Posázavský pacifik

Zrušené:

Vlečka Braník – Podolí

[editovat | editovat zdroj]

Vlečka z nádraží Braník k podolské cementárně existovala v letech 1899–1945, osobní dopravě sloužila v letech 1919–1922[30]

Trať č. 221 (směr Benešov u Prahy)

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – České Budějovice, bývalá Dráha císaře Františka Josefa

Zrušené:

Trať č. 231 (směr Lysá nad Labem)

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín, bývalá Rakouská severozápadní dráha (směr Nymburk)

Nejnovějsí pražská zastávka – Praha-Rajská zahrada

Zrušené:

  • Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]
  • Rokytka - odbočka mezi Vítkovem a Vysočany v letech 1980-2008, zrušena nebyla, ale napojení na Vysočany je od roku 2008 zahrnuto do nové odbočky Balabenka

Zrušený úsek:

Jiné dopravny bez osobní dopravy

[editovat | editovat zdroj]

(Seznam nemusí být kompletní.)

ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Žižkovské Nákladové nádraží

Do budoucna zamýšlené zastávky a stanice

[editovat | editovat zdroj]

Ve výstavbě

[editovat | editovat zdroj]

Ve výhledu

[editovat | editovat zdroj]
  • Praha-Výtoň (nad zastávkou MHD Výtoň)[36][37][3]
  • Praha-Hlubočepy zastávka (mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Žvahov)[17]
  • Praha-Konvářka (mezi stanicemi Praha-Žvahov a Praha-Jinonice)[38]
  • Praha-Radotín sídliště (mezi stanicemi Praha-Radotín a Černošice)[37][3]
  • Praha-Depo Hostivař u stejnojmenné stanice metra[37] (těsně na jih od nádraží Praha-Malešice)
  • Praha-Jahodnice (mezi stanicemi Praha-Depo Hostivař a Praha-Dolní Počernice)[39][3]
  • Praha-Karlín (na trati z Masarykova nádraží do Libně nebo Vysočan)[37]
  • Praha-Třeboradice (mezi stanicemi Praha-Čakovice a Hovorčovice)[37][3]
  • Kbely-Mladoboleslavská a Kbely-Jilemnická
  • Praha-Rokytka (U Kříže) (mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha-Holešovice)[40][3]
  • Praha-Dlouhá míle (na nové odbočce k letišti)[35][3]
  • Praha letiště (na uvažovaném zakončení nové traťové větve)[35][3]
  • Praha-Spořilov[3]
  • Praha-Ve Studeném[3]
  • Praha-Čakovice sídliště (zámecký park) (na vlečce do cukrovaru Čakovice)[41]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ivan Skulina: Nový řídicí vůz se představil na strojírenském veletrhu v Brně, týdeník Železničář. Zpráva o společné tiskové konferenci Českých drah a Pars nova a. s. v Brně 2. října 2007. Zmínka o marketingovém názvu holešovického nádraží je v závěru článku
  2. ↑ Jan Lipold: Skandály z nádraží Franze Kafky, Týden, 5. 12. 2007
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l Železnice v PID - 2. díl. ČasoPID. Únor 2015, s. 18–20. Rozhovor s specialistou ROPID pro oblast železnice Ing. Václavem Haasem. Dostupné online.  Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ Železniční stanice Praha-Hrabovka[nedostupný zdroj]
  5. ↑ Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002; České dráhy, Praha 2002
  6. ↑ Milan Polák: Praha a železnice – Nádraží, nádražíčka a zastávky, Milpo media, 2005, ISBN 80-903481-3-0, str. 153
  7. ↑ Železniční stanice Praha-Karlín[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  8. ↑ Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002, České dráhy, Praha 2002
  9. ↑ Železniční stanice Praha-Hloubětín[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  10. ↑ a b c d e f g h Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002, České dráhy, Praha 2002
  11. ↑ a b c Nové spojení - harmonogram. janeba.net [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/prazskou-mhd-cekaji-zmeny-nove-zastavky-budou-i-pro-vlaky/r~a2e2d7222f6111e48975002590604f2e/
  13. ↑ Železniční stanice Praha-Stromovka[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  14. ↑ Železniční stanice Praha-Podbaba[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  15. ↑ Železniční stanice Praha-Liboc[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  16. ↑ Praha-Bubny Vltavská. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1848/07, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
  18. ↑ Železniční stanice Praha-Konvářka[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  19. ↑ Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002; České dráhy, Praha 2002.
  20. ↑ Spanilá jízda Eugena Brikciuse dnes zamíří do Grébovky Archivováno 4. 10. 2008 na Wayback Machine., tisková zpráva města Prahy, 19. 9. 2006
  21. ↑ Železniční stanice Praha-Vinohrady[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  22. ↑ a b DOLÍNEK, Petr. Nová železniční zastávka Praha-Hlubočepy [online]. Praha: Magistrát Hlavního města Prahy, 2015-08-19 [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-26. 
  23. ↑ železniční stanice Praha-Klukovice[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  24. ↑ a b Bohdalecký tunel, web Bohdalec
  25. ↑ Železniční stanice Praha-Michle[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  26. ↑ Milan Polák: Praha a železnice, Milpo Media, Praha 2005
  27. ↑ Kateřina Bečková: Zmizelá Praha. Dodatky II - Historická předměstí a okraje města - pravý břeh Vltavy, Praha 2003, snímky z roku 1925, číslo 142 a 144
  28. ↑ Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (eds.): Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, VCPD ČVUT, Praha 2007, s. 191
  29. ↑ Železniční stanice Praha-Spořilov[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  30. ↑ Praha-Braník - Praha Podolí cementárna; Atlas drah
  31. ↑ Železniční stanice Praha-Braník přístav[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  32. ↑ Železniční stanice Praha-Podolí cementárna[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  33. ↑ SŮRA, Jan. Nové vysočanské nádraží, zastávka Rajská zahrada. V Praze příští rok začne další velká stavba [online]. Zdopravy.cz, 2019-12-07 [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ Správa železnic do roku 2022 otevře 10 nových zastávek a jednu stanici. Podívejte se, kde mají vzniknout. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b c Přípravná dokumentace Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I.etapa [online]. Správa železniční dopravní cesty, nedatováno [cit. 2015-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05. 
  36. ↑ BRENDLOVÁ, Eva. Vlak pokračuje ve směru Praha-Výtoň. Nová zastávka je v územním plánu. IDnes [online]. 2013-04-30 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c d e DRÁPAL, Filip. Koncepce pražské příměstské dopravy. In: 17. konference Železniční dopravní cesta. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05. Archivováno 5. 2. 2015 na Wayback Machine.
  38. ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1851, dostupné online
  39. ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1849/07, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
  40. ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1315/06, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
  41. ↑ ČTK. Čakovice chtějí zprovoznit bývalou vlečku. prazsky.denik.cz. 2016-09-20. Dostupné online [cit. 2019-05-10]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice centrum – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová
Železniční trať Praha–Turnov
Železniční trať Praha–Děčín
> Praha-Holešovice Stromovka – Výh Praha-Bubeneč – Praha-Podbaba – Praha-Sedlec – Roztoky u Prahy – Roztoky-Žalov – Úholičky – Řež – Libčice nad Vltavou-Letky – Libčice nad Vltavou – Dolany nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou – Nelahozeves zámek – Nelahozeves – Nové Ouholice – Mlčechvosty – Vraňany – Cítov – Dolní Beřkovice – Horní Počaply – Hněvice – Záluží – Dobříň – Roudnice nad Labem – Hrobce – Oleško – Hrdly – Bohušovice nad Ohří – Nové Kopisty – Lukavec – Lovosice – Lovosice město – Malé Žernoseky – Litochovice nad Labem – Prackovice nad Labem – Dolní Zálezly – Ústí nad Labem jih – Ústí nad Labem hlavní nádraží – Ústí nad Labem sever – Neštěmice – Mojžíř – Neštědice – Povrly – Povrly-Roztoky – Dobkovice – Choratice – Vilsnice – Děčín hlavní nádraží
Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov
Lužná u Rakovníka – Rakovník
Železniční trať Praha–Plzeň
Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš
Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany
Vrané nad Vltavou – Dobříš
Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_železničních_stanic_a_zastávek_v_Praze&oldid=24312614“