Přeskočit na obsah

Severská detektivka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Komentář: revidovat překlad

Severská detektivka (též severské krimi nebo severské noir) je literární a filmový žánr detektivní a kriminální fikce, která je často psaná z pohledu policie a odehrává se buď ve Skandinávii, nebo šířeji v severských zemích. Jazyk je obvykle prostý a úmyslně se vyhýbá metaforám. Prostředí, ve kterém se děj odehrává, často zahrnuje bezútěšné krajiny a atmosféra je temná a morálně složitá. Žánr popisuje napětí mezi zdánlivě klidným (až strnulým) a nevýrazným sociálním klimatem v severských zemích a vraždami, nenávistí k ženám, znásilněními a rasismem, které se vyskytují pod povrchem. To je v kontrastu s idylickým popisem krajiny a prostředí anglického venkova, který se často vyskytuje v britských detektivkách, které se soustřeďují na otázku „Kdo to spáchal?“. V severských detektivních románech se často vyskytují ženy jako hlavní postavy. Popularita žánru se rozšířila na film a televizi, např. dánský televizní seriál Zločin (někdy též pod názvem Vražda, dánsky Forbrydelsen) nebo dánsko-švédský seriál Most (dánsky Broen, švédsky Bron).[1][2][3]

Přehled

[editovat | editovat zdroj]
Kolekce „Nordic Noir“ v helsinské knihovně.

Švédská autorská dvojice Maj Sjöwallová – Per Wahlöö je popisována jako „pár, který vynalezl severskou detektivku“ [4] (samotní autoři v Roseanně, prvním románu z desetidílné série, použili podtitul roman om ett brott, tedy román o zločinu) a jsou uváděni jako jeden z hlavních inspirací pro významného norského spisovatele Jo Nesbø.[5] Další významný švédský spisovatel detektivních románů Henning Mankell ve své předmluvě k románu Roseanna poznamenává, že jejich série deseti románů o zločinu s hlavní postavou Martinem Beckem „se výrazně odchýlila od předchozích trendů v žánru“ a stali se průkopníky nového stylu: „Byli ovlivněni a inspirování americkým spisovatelem Ed McBainen. Uvědomili si, že zde bylo obrovské neprozkoumané území, na kterém kriminální román mohl vytvořit rámec pro příběhy obsahující sociální kritiku.“[6] Kerstin Bergman poznamenává, že „to, co způsobilo, že romány autorská dvojice Sjöwallová – tak vyčnívají nad předchozími krimi romány – a co je učinilo tak vlivnými v následujících desetiletích– bylo především vědomé zahrnutí kritického pohledu na švédskou společnost.“[7]

Bergman rovněž tvrdí, že „trvalo však až do slavné trilogie Milénium Stiega Larssona (2005–07), kdy se švédská kriminální literatura stala skutečně celosvětovým fenoménem.“[8] Avšak britský autor Barry Forshaw (píšící encyklopedie a knihy o žánru), tvrdí, že dánský spisovatel Peter Høeg se díky svému románu z roku 1992 Cit slečny Smilly pro sníh stal mimořádně vlivným a opravdovým tvůrcem „skandinávské nové vlny“ a zahájil současný boom skandinávské krimi literatury tím, že umístil děj do Kodaně a Grónska.[9]

Jeden z kritiků v článku z roku 2011 míní, že „severská krimi literatura má vyšší prestiž ... než britská a americké produkce obdobného žánru“.[10] Článek v britském týdeníku Economist z roku 2010 zkoumající příčiny takové úspěšnosti severské literatury uvádí, že jazyk, hlavní postavy a prostředí jsou tři hlavní složky žánru, který se vyznačuje prostým, přímým stylem bez metafor.[11]

Článek v americkém deníku The Wall Street Journal uvádí, že romány se často zaměřují na policejní postupy a popisují monotónní, dennodenní práci policie, i když ne vždy je zahrnuto současné vyšetřování několika zločinů.[12] Mezi příklady žánru severské krimi patří trilogie Millennium Stiega Larssona,[13] detektivní série s postavou Kurta Wallandera od Henninga Mankella a desetidílná série románů o zločinu s hlavním hrdinou Martinem Beckem autorské dvojice Maj Sjöwallová – Per Wahlöö.[14]

Termín „Nordic noir“ byl poprvé použit na katedře skandinavistiky University College of London a významně se rozšířil v britských médiích poté, co BBC vysílala dokumentární pořad nazvaný Nordic Noir: the Story of Scandinavian Crime Fiction.[15] Britský deník The Guardian také použil termín Nordic Noir, když psal o dánském televizním seriálu Zločin.[15] [16] Tento termín je tak považován za vhodné označení pro fenomén, který zahrnuje rysy, které jsou společné dílům pocházejícím ze severského prostředí.[15]

Autoři severské detektivky

[editovat | editovat zdroj]

Mezi autory, kteří přispěli k vytvoření a rozšíření žánrů severský detektivka, patří (autoři jsou řazeny dle zemí a v rámci země abecedně):[9]

Finsko
Island
Dánsko
Norsko
Švédsko

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nordic noir na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Zločin / Vražda / Forbrydelsen (TV seriál, 2007) : ČSFD.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Most / Bron (TV seriál, 2011): ČSFD.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ 7 severských krimi seriálů, které si nesmíte nechat utéct. Voyo [online]. 2022-8-18 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ KERRIDGE, Jake. The couple who invented Nordic Noir. The Sunday Telegraph. 19 July 2015. Dostupné online [cit. 2015-09-13]. 
  5. ↑ Per Wahlöö - Salomonsson Agency [online]. [cit. 2015-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06. 
  6. ↑ Mankell, Henning (2006). Introduction to Roseanna. HarperCollins. ISBN 0-00-743911-3
  7. ↑ Bergman, Kerstin (2014). Swedish Crime Fiction: The Making of Nordic Noir. Mimesis International. ISBN 978-88-575-1983-8
  8. ↑ Bergman, Kerstin (2014). Swedish Crime Fiction: The Making of Nordic Noir. Mimesis International. ISBN 978-88-575-1983-8.
  9. ↑ a b FORSHAW, Barry. Nordic Noir. [s.l.]: Pocket Essentials, 2013. ISBN 978-1-84243-987-6. 
  10. ↑ FORSHAW, Barry. New stars of Nordic noir: Norway's authors discuss their country's crime wave. The Independent. July 8, 2011. Dostupné online [cit. 5 September 2011]. 
  11. ↑ Scandinavian crime fiction – Inspector Norse – Why are Nordic detective novels so successful?. The Economist. March 11, 2010. Dostupné online [cit. 5 September 2011]. 
  12. ↑ MILLER, Laura. The Strange Case of the Nordic Detectives. The Wall Street Journal. January 15, 2010. Dostupné online [cit. 5 September 2011]. 
  13. ↑ Nordic Noir: The Story of Scandinavian Crime Fiction. BBC. August 21, 2011. Dostupné online [cit. 5 September 2011]. 
  14. ↑ Nordic Noir and the Welfare State. The New York Times. March 19, 2010. Dostupné online [cit. 5 September 2011]. 
  15. ↑ a b c GARCIA, Alberto. Emotions in Contemporary TV Series. New York: Palgrave Macmillan, 2016. ISBN 9781349849369. S. 138. 
  16. ↑ FROST, Vicky. The Return of The Killing. The Guardian. 2011-11-03. Dostupné online [cit. 2019-01-18]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Severská_detektivka&oldid=22813948“