Přeskočit na obsah

Setkání s Rámou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Setkání s Rámou
AutorArthur C. Clarke
Původní názevRendezvous with Rama, Rendez-vous avec Rama, Incontro con Rama (Complete Novel) a 宇宙のランデヴー
PřekladatelZdeněk Volný
IlustrátorMiroslav Jiránek
ZeměSpojené království
Jazykangličtina
EdiceOmnia
CyklusRáma
Žánrvědecká fikce
OceněníCena Nebula za nejlepší novelu (1974 a 1973)
BSFA Award for Best Novel (1973)
Památeční cena Johna W. Campbella za nejlepší sci-fi román (1974)
Locus Award for Best Novel (1974)
Cena Hugo za nejlepší román (1974)
… více na Wikidatech
Datum vydáníčerven 1973
Český vydavatelSvoboda
Česky vydáno1984
Náklad130 000
Předchozí a následující dílo
Návrat Rámy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Setkání s Rámou (anglicky Rendezvous with Rama) je vědeckofantastický román Arthura C. Clarka vydaný roku 1973.[1] Jedná se o první díl knižní série Ráma o mimozemské kosmické lodi prolétávající Sluneční soustavou. V Československu byl vydán poprvé v roce 1984 nakladatelstvím Svoboda.

Tento román byl oceněn cenou Hugo, cenou Locus, cenou Jupiter a cenou Campbell[2][3] (v roce 1974) a cenou Nebula[4] (1973) v kategorii nejlepší román. Je považován za klasický sci-fi román a jedno ze základních děl v bibliografii A. C. Clarka.

Obsah románu

[editovat | editovat zdroj]
Grafické ztvárnění interiéru mimozemské kosmické lodi Ráma.

Po zničení severní Itálie dopadem meteoritu 11. září 2077 je zřízena Vesmírná ochrana, která má za úkol monitorovat létající objekty Sluneční soustavy.

Roku 2131 je za oběžnou dráhou Jupitera zpozorován objekt, později pojmenovaný Ráma. Automatická sonda Síta následně zjistila, že se jedná o dutý rotující válec délky 50 a průměru 20 kilometrů. Rámu se vydává prozkoumat nejbližší loď – Endeavour. Po přistání na ose válce a vstupu dovnitř nejsou zjištěny žádné známky života, i přes dýchatelný vzduch uvnitř. Je zjištěno, že z osy válce vede směrem k plášti trojice schodišť (symetricky po 120°). Kromě nezvyklých objektů, připomínajících města, je také objeveno moře – jakožto prstenec zmrzlé vody asi uprostřed délky válce, držený u stěn odstředivou silou.

Průzkum začíná a mezitím se Ráma dostává blíže ke Slunci. Tím pádem také stoupá teplota nad bod mrazu a postupně taje Válcové moře. Ve stejnou dobu se rozzáří, do té doby neidentifikovatelné, příkopy, táhnoucí se podélně v pravidelných rozestupech po plášti válce. Astronauti mohou teprve nyní docenit monumentálnost interiéru Rámy.

Kapalné moře, bohaté na organické sloučeniny a kovy, nyní i dostatečně osvětleno, začíná hrát podstatnou roli v Rámově „ekosystému“. Vzniklé řasy zdvojnásobí množství kyslíku a zvýší vlhkost vzduchu. Teorie, že je Ráma mrtvá loď, už není pravděpodobná.

Posádka zažívá doslova šok, když se začnou po planině pohybovat živé bytosti. Jak vzápětí zjistí, jsou to jen biologičtí roboti, účelově navržení, aby vykonávali údržbu lodi.

Mezitím ale Ráma několikrát změní směr letu. Fakt, že je loď řízena bytostí nebo programem, je neoddiskutovatelný. Strach lidí spolu s xenofobií se začíná projevovat. Kolonie na Merkuru, bez vědomí Organizace spojených planet, posílá k Rámovi střelu s jadernou hlavicí. Posádka Endeavouru využije zpoždění rádiového spojení mezi střelou a Merkurem a deaktivuje ji.

Ráma se ale blíží k periheliu a Endeavour jej musí opustit. Ráma provede poslední korekci dráhy – přímo skrz Sluneční koronu. Získává tak rychlost i energii a pak opouští Sluneční soustavu.

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]
  1. NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav, jr. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995. ISBN 80-85390-33-7. Kapitola Arthur Charles Clarke, s. 219. 
  2. 1974 Award Winners & Nominees [online]. (Worlds Without End). Dostupné online. 
  3. Jupiter Awards [online]. [cit. 2013-02-13]. (The LOCUS Index to SF Awards). Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-08. 
  4. 1973 Award Winners & Nominees [online]. (Worlds Without End). Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]