Přeskočit na obsah

Service de documentation extérieure et de contre-espionnage

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Service de documentation extérieure et de contre-espionnage
NástupceDirection générale de la Sécurité extérieure
Vznik6. listopadu 1944
Zánik2. dubna 1982
Souřadnice48°52′28,2″ s. š., 2°24′25,52″ v. d.
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Service de documentation extérieure et de contre-espionnage (SDECE, česky Služba zahraniční dokumentace a kontrašpionáže) je bývalá francouzská tajná služba. Vznikla v roce 1945 jako nástupkyně DGER, zrušena byla v roce 1982.

Vznik

[editovat | editovat zdroj]

SDECE vznikla neoficiálně v srpnu 1945, oficiálně pak byla ustavena dekretem Ministerské rady 28. prosince 1945. Dekret byl vyhlášen 4. ledna 1946.

Posláním SDECE bylo vyhledávat v cizině veškeré zprávy a dokumentaci hodící se k informaci vlády a vyhledávat a ohlašovat příslušným úřadům agenty cizích mocností, jejichž činnost by mohla poškozovat národní obranu nebo bezpečnost státu. Poslání SDECE nepřipouští jakýkoliv průzkum týkající se území pod francouzskou svrchovaností.

Struktura SDECE

[editovat | editovat zdroj]
  • Služba 6 - dobrovolní informátoři
  • Služba 7 - nelegální operace
  • Služba 15 - spojení, šifrovací služba, administrativa
  • Služba 19 - školicí středisko
  • Služba 22 - centrální kartotéka, analýzy a třídění zpráv
  • Služba 23 - kontrašpionáž a ochrana SDECE před pronikáním agentů cizích rozvědek
  • Služba 25 - zpravodajská služba, speciální operace, politická akce
  • Služba 27 - oddělení zaměřené na uprchlíky z Východu
  • Služba 28 - výzkum, technické služby, odposlech
  • Služba 29 - úderná komanda, přepadové oddíly, polovojenské infiltrace, služba Akce, 11. úderný prapor.
  • ELA/56 - letecké spojení

V roce 1971 došlo k reorganizaci, při které se struktura SDECE změnila: SDECE byla nadále řízena Generálním ředitelem (Generální ředitelství). Pod GŘ spadaly:

  • Styky se zahraničím
  • Ředitelství zpravodajství (Technické prostředky, konvenční prostředky, Výhledové hodnocení orientace, Kontrašpionáž, Oddělení zvláštních operací)
  • Ředitelství infrastruktury a prostředků (Vojenský personál, Civilní personál, Finance, Vzdělávání, Materiál a Infrastruktura, Všeobecné služby)
  • Bezpečnost

Sféry zájmu

[editovat | editovat zdroj]

SCEDE se zaměřovala především na země v okruhu mocenských zájmů Francie a v oblastech, kde měla v minulosti své kolonie; Indočína, Alžírsko (po uznání nezávislosti v roce 1962 na aktivity Organizace tajné armády), střední Afrika. V době tzv. Studené války to byly i země východního bloku.

V období de Gaullovi snahy o velmocenskou nezávislost Francie se SCEDE snažila podkopat pozici USA a Velké Británie a podporovala francouzský separatismus v Québeku.

Operace

[editovat | editovat zdroj]
  • Druhá polovina 40. let 20. století - získávání bývalých nacistických vědců a špiónů do francouzských služeb
  • 1947 - podpora jihoamerických politiků stavějících se nepřátelsky proti americké přítomnosti v regionu ( Allende, Perón)
  • Válka v Indočíně - propagandistický a diverzní boj proti jednotkám Viet Minhu, vytváření vojenských jednotek z místního obyvatelstva (Seskupení smíšených výsadkových komand (GCMA))[1], dešifrování kódů.
  • 1956 - Suezská krize, zpravodajské pokrytí britsko-francouzsko-izraelské vojenské akce proti Egyptu, pokusy o zavraždění Násira[2]
  • 1958 - společně s čínskou rozvědkou Te Wu zmařila pokus CIA o svržení Norodoma Sihánuka v Kambodži[3]
  • Alžírská válka - získávání informací o alžírské Frontě národního osvobození (FNL), vyzbrojování protipovstaleckých skupin, dezinformační kampaně
    • Operace Modrota - prostřednictvím známých agentů pracujících pro FNL zasetí nedůvěry mezi vůdčí osobnosti FNL, operace byla úspěšná a měla za následek likvidaci až několika tisíc nevinných příslušníků FNL jejich vlastní kontrarozvědkou,
    • Operace Rudá ruka - likvidaci transportů zbraní určených pro FNL a zastrašování či přímou likvidaci obchodníků se zbraněmi (např. německý obchodník Georg Puchert byl zabit v roce 1959 nastraženou výbušninou či Marcel Leopold zabitý otrávenou šipkou v roce 1959 v Ženevě)[4].
  • 60. léta 20. století - boj proti dekolonizačním snahám v Africe či nastolování profrancouzských režimů (Guinea, Gabon, Republika Kongo, Kamerun, Nigérie)
  • 70. léta 20. století - organizování převratů v Africe (Čad, Angola, Guinea-Bissau (bývalá Portugalská Guinea, spolupráce s portugalskou tajnou službou PIDE), Středoafrická republika, Libye)

Aféry

[editovat | editovat zdroj]
  • Kšeftování s piastry (oficiální měnou platící na území obsazeném Viet Minhem, využívalo se rozdílných kurzů piastru a franku vůči dolaru ve Vietnamu a ve Francii)[5]
  • Obchod s opiem (získávání prostředků pro boj proti Viet Minhu)[6]
  • Aféra Ben Barka - v roce 1962 byl unesen a zavražděn marocký opoziční vůdce Ben Barka, SDECE se na této vraždě podílela. De Gaulle této aféry využil pro reorganizaci francouzských tajných služeb, SCEDE byla převedena pod kontrolu ministerstva obrany.
  • Podpora québeckých organizací usilujících o odtržení Québecku od Kanady[7].
  • Aféra Markovičová - SDECE byla obviněna, že někteří její agenti sbírali kompromitující materiály o manželce prezidenta Georgese Pompidoua. V rámci této aféry byla zavražděna jugoslávská osobní strážkyně A. Delona Markovičová (zároveň dobrovolná informátorka SDECE). Nový ředitel Marenches využil tuto aféru k čistce, při níž bylo řady SDECE nuceno opustit až 800 zaměstnanců. Tato doba je zároveň považována za začátek sbližování s CIA a odklon od gaullistického antiameikanismu[8].

Ředitelé

[editovat | editovat zdroj]

V čele SDECE stál generální ředitel

Zánik

[editovat | editovat zdroj]

SDECE byla 4. dubna 1982 oficiálně prezidentem Mitterrandem zrušena (pro neúspěšnost a nevalnou pověst) a nahrazena DGSE.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SDECE na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944 - 1984), str. 119-131
  2. ↑ Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944 - 1984), str. 153-155
  3. ↑ Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944 - 1984), str. 310
  4. ↑ Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944 - 1984), str. 215, 217
  5. ↑ Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944 - 1984), str. 116-118
  6. ↑ Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944 - 1984), str. 123-127
  7. ↑ Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944 - 1984), str. 311-313
  8. ↑ Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944 - 1984), str. 320-325

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Faligot Roger, Krop Pascal - "Bazén" (Francouzská tajná služba 1944–1984), vyd. Themis, 1998, ISBN 80-85821-53-2

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Service_de_documentation_extérieure_et_de_contre-espionnage&oldid=23593296“