Sergej Vladislav Petras

genmjr. Sergej Vladislav Petras
genmjr. Sergej Vladislav Petras
Narození	8. listopadu 1921; Moravská Ostrava; Československo
Úmrtí	27. července 1997 (ve věku 75 let); Praha nebo Mariánské Lázně
Povolání	voják
Zaměstnavatel	Československá armáda
Choť	Alexandra Ivanovna Kazková
Děti	Vladislav a Nina
Rodiče	Vladislav Petras, Marie Kuzněcová
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Vladislav Petras (7. listopadu 1921 Moravská Ostrava – 27. července 1997) byl československý generál, příslušník 1. československého armádního sboru.

Život

Před druhou světovou válkou

Sergej Vladislav Petras se narodil 7. listopadu 1921 v Moravské Ostravě v rodině úředníka a bývalého legionáře Vladislava Petrase^[1] a středoškolské pedagožky Marie, rozené Kuzněcové. V srpnu 1931 odjel s otcem do Sovětského svazu, kde dostudoval střední školu a začal pracovat jako grafik. Absolvoval též redaktorský kurz. Získal sovětské občanství a žil v Moskvě. V roce 1938 se oženil s Alexandrou Ivanovnou Kazkovou, manželům se v roce 1939 narodil syn Vladislav.

Druhá světová válka

Po napední Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu 1941 byl Sergej Vladislav Petras povolán do Rudé armády a od července 1941 se účastnil obrany Moskvy. Dne 13. února 1943 se přihlásil do nově vznikající československé jednotky v Buzuluku. Zúčastnil se bitvy u Sokolova, poté v Novochopjorsku absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze, následně se stal velitelem čety samopalníků při tankovém praporu. Zúčastnil se bitvy o Kyjev, Bílou Cerekev, od dubna 1944 již velel samopalnické rotě a v této pozici prošel Karpatsko-dukelskou operací, během které byl dvakrát lehce raněn. Zúčastnil se osvobozování Slovenska a u Bolatic byl během Ostravské operace těžce raněn. Dosáhl hodnosti nadporučíka.

Po druhé světové válce

Mezi červnem a zářím 1945 se Sergej Vladislav Petras účastnil zajišťování hranic na Těšínsku, kde došlo ke sporům s Polskem. Následně byl dlouhodobě hospitalizován s následky zranění utrpěných v závěru války. K 1. únoru 1948 byl ze zdravotních důvodů přeložen do výslužby a začal pracovat jako trafikant v Jablonci nad Nisou. V roce 1951 se mu narodila dcera Nina. V roce 1958 se navrátil do činné služby a stal se zástupcem československého vojenského přidělence v Bulharsku. V dubnu 1970 přešel na post vědeckého pracovníka Vojenského historického ústavu v Praze. K 7. prosinci 1976 odešel do zálohy. Byl činný v Československém svazu bojovníku za svobodu a v dalších spolcích, pořádal přednášky. V roce 1990 byl povýšen na generálmajora ve výslužbě. Zemřel 27. července 1997.

Publikační činnost

Sergej Vladislav Petras je autorem knihy Československé tankové vojsko v SSSR vydané v roce 1978 v nakladatelství Naše vojsko a spoluautorem díla Tanky míří k Ostravě vydaného v roce 1979.

Vyznamenání

1943 Leninův řád
1943 Řád Bohdana Chmelnického III. třídy
5x 1944 a 2x 1945 Československý válečný kříž 1939
1944 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí
1945 Řád Alexandra Něvského (Sovětský svaz)
1945 Medaile Za obranu Moskvy
1945 Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
1946 Řád partyzánské hvězdy III. třídy
1947 Československá medaile za zásluhy I. stupně
Medaile za odvahu
Sokolovská pamětní medaile
Řád Vítězného února
Řád rudé zástavy

Odkazy

Literatura

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 226.

Reference

↑ Detail legionáře Vladislava Petrase na stránkách Legie 100

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Petras na Wikimedia Commons
Petras, Sergej Vladislav na stránkách Válka.cz

[1] Detail legionáře Vladislava Petrase na stránkách Legie 100

[1]