Přeskočit na obsah

Semjon Kožin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Semjon Kožin
Fotografie, 2013
Fotografie, 2013
Narození11. března 1979 (45 let)
Moskva Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Národnostruská
Alma materFine Arts Academy in Moscow
Moskevské akademické umělecké lyceum
Povolánímalíř, ilustrátor
Hnutírealismus
Webová stránkakozhinart.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Semjon Leonidovič Kožin rusky Семён Леонидович Кожин (* 11. března 1979 Moskva, Sovětský svaz) je ruský malíř. V současné době žije a pracuje v Moskvě.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. března 1979 v Moskvě. Jeho otec Leonid Arkadjevič Kožin byl inženýr, matka Irina Michajlovna Kožina (rozená Dajšutova) byla učitelkou anglického jazyka. V letech 1986–1988 hrál několikrát ve vedlejších rolích, konkrétně ve filmovém studiu Maxima Gorkého. V letech 1988–1990 studoval na střední škole a zároveň i v Krasnopresněnské umělecké škole v Moskvě. V roce 1990 nastoupil na Moskevské akademické a umělecké lyceum. Spolu se spolužáky jezdil kvůli plenérům po Rusku, navštívil Velikije Luki, Rjazaň a Solovki. Ve své diplomové práci vytvořil sérii ilustrací k „Celé ruské historii“. V roce 1997 pokračoval ve studiu malířství na Ruské akademii malby, sochařství a architektury. V roce 2001 dostal za úkol namalovat malý obraz s námětem svátku. Namaloval dvě varianty kompozice „Maslenica a Svátek vyprovázení zimy“. V roce 2002 studoval v dílně krajinomalby pod vedením Alexandra Pavloviče Afonina. V roce 2003 obhájil diplom spolu s obrazem „Klášter Ferapontov“. Od roku 2000 se aktivně zúčastňuje výstav, kde prezentuje krajiny, zátiší, věnuje se žánrové a historické malbě. Při své tvorbě používá akvarelovou, akrylovou, olejovou techniku a techniku kvaše a tempery. V letech 2001–2002 několikrát vycestoval do Anglie, aby se tam věnoval malbě. Namaloval sérii obrazů s námětem anglické vesnice Haddenham (Buckinghamshire). V roce 2004 ilustroval akrylovou technikou biografickou knihu pro děti o významném italském tenoristovi Lucianu Pavarottim. Tato kniha byla vydána v Jižní Koreji. Vytvořil také sérii kreseb na motivy pohádek bratří GrimmůNa vlásku“ a „Jeníček a Mařenka“.

V letech 2005–2015 znovu cestoval po Rusku. Navštívil Tverskou a Kalužskou oblast, Zlatý kruh Ruska a Ural. V těchto letech také navštívil mnoho zahraničních zemí. Namaloval sérii obrazů o Anglii, Maltě, Irsku, Švýcarsku, Řecku, Turecku, Španělsku, Itálii a další země. Hlavní místo v jeho tvorbě znovu zaujímají krajinomalby, ve kterých převládá působivá kresba a zároveň tenká barevná škála fialových a modrých odstínů. Mezi mnohými obrazy Moskvy, Petrohradu a Kolomenskoje, žánrovými a historickými obrazy, etudami, které malíř nakreslil v letech 2000–2015, se nachází taková díla jako např.: „Granátová ulička“, „Ruský hon“, „Nový Albion, Francis Drake a jeho loď Zlatá laň“, Svátek vyprovázení zimy“, „Starý dub v Kolomenském“, „Sváteční věštění“, „Myslivkyně“, „Pohled na mrakodrap v Moskvě“ a další. Rád maluje večerní krajinu. Mezi nejznámější jeho obrazy s večerní krajinou patří, „Novoroční večer. Jelisejevský obchod“, „Chrám Vasila Blaženého“, „Tower Bridge“, „Wellingtonův oblouk“ a další. Kromě městských motivů maluje i tradiční motivy krajinomalby. Vzhledem k velké vnímavosti k proměnlivé kráse přírody maluje různé odstíny její nálady, jako například v obrazech „Babiččina zahrada“, „Prosinec“ a „Bodrum“.

V roce 2003 navštívil výstavu „Poezie pravdy“ v Ashmoleanově muzeu v Oxfordu, na které byly představeny akvarely. Po návratu z Velké Británie, zkusil také tuto techniku a namaloval sérii akvarelů. Poté sám nakreslil technikou akvarelu obrazy „Malta“, „Pohoří Connemara“, „Opatství Notley“ a další. Při práci použil techniku suchého i mokrého štětce. V letech 2000–2006 se věnoval malbě zátiší. Snažil se používat techniku vlámských malířů tím, že zátiší maloval na dřevěné desky. V tomto období vznikly obrazy „Zátiší s humrem“, „Zátiší s lasturami“, „Zátiší s květinami a Imitace Vlámského malířství“. Stejně jako se v těchto letech věnoval zátiší, tak se věnoval i historické malbě. Vytvořil sérii skic a obrazů věnovaných vlastenecké válce roku 1812. Mezi obrazy v této sérii patří „Poslední rozloučení s A. A. Tučkovem“, „Rubikon“, „Přechod oddílu Denise Davydova přes řeku“ a „Útěk Napoleona před kozáky“. V letech 2002–2005 byly tyto obrazy k vidění na výstavě sdružení Primavera v Centrálním domě umělců. Tyto práce autora proslavily.

Je experimentátor, co se týče malířské techniky. V letech 2006–2015 byly jeho práce představeny na výstavách a aukcích ruského malířství v Spojených státech amerických, Švýcarsku, Velké Británii a Irsku. Jeho díla se nachází v muzeích i osobních sbírkách v Rusku, Anglii, Švýcarsku, USA, Číně atd.

  • 2001 – Tvůrčí cesta do Anglie. Výstava v Haddenhamu, Buckinghamshiru.
  • 2002 – Kolektivní výstava tvůrčího spolku Primavera v Centrálním domě umělců.
  • 2003 – Výstava „Fresh art“ v Londýně. Účast na výstavě „Všichni jsme tak trochu koně“, která byla organizovaná galerií Na Staromenetnom (На Старомонетном) v Moskvě.
  • 2004 – Výstava „Zima, zima, všude kolem zima“ v galerii Na Staromenetnom. Vystavoval zde sérii obrazů, zachycujících Moskvu. Obrazy byly určeny do interiérů banky. Výstava „Energie květin“ v galerii Collyer-Bristow v Londýně.
  • 2005 – Kolektivní výstava uměleckého spolku „Primavera“ v Centrálním domě umělců. Výstava „Současné ruské malířství“ v galerii Collyer-Bristow v Londýně. Výstava „Ruské tradice“ v Ruském restaurátorském centru. Výstava „Období roku“ v galerii Na Staromonetnom. Výstava „Ruské tradice“ ve Washingtonu v USA. Výstava „Nové ruské malířství“ v galerii Oriel v Dublinu v Irsku.
  • 2006 – Výstava „Současné ruské malířství“ v Carlton Hotelu ve městě St. Moritz ve Švýcarsku. Výstava „Londýn-Paříž-New York“ v galerii Collyer-Bristow v Londýně.
  • 2007 – Výstava „20 let Akademie“ v Centrálním výstavním sálu Manež. Výstava byla věnována 20. výročí Ruské akademie malby, sochařství a architektury. Výstava „Cyklus života“ organizovaná Bash Creation Art v kryptě kostela St. Pancras Parish v Londýně. Oficiální výstava „Sport 2007“ v galerii Art Olimp v paviloně „Kultura“ Ruského výstavního centra. Výstava „Oslavy hlavního města“ v moskevském komplexu Gostinyj dvor. Výstava „Master 2007“ v Ruském výstavním centru. Výstava „Ruský zázrak“ v Ruském výstavním centru.
  • 2008 – Výstava „Poezie pravdy“ v galerii Les Oreades v Centrálním domě umělců. Výstava ve firmě RAO „Jednotné energetické sítě Ruska“ za podpory Ruského fondu kultury. Výstava „Evropa na jaře“ v galerii Oriel ve městě Dublin v Irsku. Účast na aukci č. 11 „Ruská žánrová malba 20. století“. Organizátorem byla Ruská galerie umění v Moskvě. Vernisáž na Puškinském nábřeží, která byla organizovaná za podpory Sportovní marketingové společnosti JSA v rámci Moskevské mezinárodní regaty. Aukce č. 72 „Současní realističtí malíři“ v galerii Sovkom (11. září 2008). Výstava mladých malířů krajinomaleb v galerii N-prospect v Petrohradu.
  • 2009 – Výstava „Současné ruské malířství“ v galerii Oriel v Dublinu v Irsku. Výstava „Tradice současnosti“ v rámci projektu „Hra v tvorbě“ v galerii Šaljapin v Moskvě. Mezinárodní výstava severovýchodního asijského malířství, fotografií, sochařství a kaligrafie (výstava se konala v Číně ve městě Čchang-čchun od 31. srpna do 15. září 2009 za podpory Altajského svazu sběratelů). Vlastní výstava „Hra v tvorbě“ v budově nakladatelství Izvestija v Moskvě. Účast na 6. mezinárodní výstavě současného umění „RUSSIAN ART WEEK/Týden ruského umění“, která proběhla ve dvou městech – v Moskvě a Petrohradě. Výstava mladých realistických malířů „Přitažlivost realismu“ v galerii Izmajlovo v Moskvě.
  • 2008–2009 – Účast na řadě výstav galerii Jelena v Moskvě.
  • 2010 – Účast v dobročinné aukci na podporu obětem teroristického útoku v moskevském metru 29. května na stránkách Investice do umění.
  • 2012 – Vlastní výstava „Viditelné obrazy“ ve výstavním sálu Ruského aukčního domu v komplexu Gostinyj dvor v Moskvě.
  • 2015 – Výstava „Krymské příběhy“ za účasti uměleckého sdružení Noví peredvižnici v Centrálním domě architektů. Osobní výstava v Kolomenskoje, v moskevském státním muzeu v přírodě.

Jeho práce se nacházejí ve sbírce muzeí

[editovat | editovat zdroj]
  • Muzejní fond Moskevského akademického výtvarného lycea, Moskva
  • Muzeum ruské akademie malby, sochařství a architektury, Moskva
  • Kalužské oblastní umělecké muzeum, Kaluga
  • Kozelské oblastní muzeum, Kozelsk
  • Muzeum současné historie Ruska, Moskva
  • Moskevské státní sdružení muzeí v přírodě Kolomenskoje – Izmajlovo – Lefortovo – Ljublino, Moskva
  • Malojaroslavecké vojensko-historické muzeum roku 1812, Malojaroslavec
  • Muzeum Moskvy, Moskva
  • Dům Muravjovych-Apostolových, Moskva
  • Surgutské umělecké muzeum, Surgut
  • Savická obrazová galerie, Penza
Rozjímavá nálada, dar lyričnosti, mistrnost při používání různých způsobů kresby, vytříbený cit barvy, to vše vyčleňuje tohoto umělce z řady malířů a dělá jeho díla živými a viditelnými v nejednoznačném rozporuplném kontextu současného umění.

Tair Salachov

Má překrásné rozložení barev. Zajímavě přemýšlí o kompozici, což se odráží i na viditelnosti samotných barev. Z plátna je potřeba cítit, že tvoří plastický, malířský, kompoziční obraz. A jemu se to daří.

Pogodin Vladimir

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 2011 – „Tvůrce, a ne řemeslník“ («Творец — не ремесленник») – dokumentární film o díle Semjona Kožina (režisér Vladislav Artamonov)
  • 2015 – Lidé, kteří udělali zemi kulatou («Люди, сделавшие землю круглой») (malíř)

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Simon Kozhin na anglické Wikipedii a Кожин, Семён Леонидович na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]