Přeskočit na obsah

Sedlarevo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sedlarevo
Седларево
Sallarevë
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 229 m n. m.
Časové pásmo+1
StátSeverní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický regionPoložský
OpštinaŽelino
Sedlarevo
Sedlarevo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,7 km²
Počet obyvatel419 (2021)
Hustota zalidnění14,1 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba044
PSČ1218
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedlarevo (makedonsky: Седларево, albánsky: Sallarevë) je vesnice v Severní Makedonii. Nachází se v opštině Želino v Položském regionu.

Sedlarevo se nachází v jihovýchodní části opštiny Želino, v bezprostřední blízkosti řeky Treska, na svahu hory Suva Gora. Obec je hornatá a leží v nadmořské výšce 1 240 metrů. Od města Tetovo je vzdálená 30 km.

Katastr vesnice činí 29,7 km2. Nejvíce zde převažují pastviny o rozloze 948 ha, dále lesy o rozloze 730 ha a orná půda o rozloze 350 ha.

Vesnice je velmi stará, pod stejným názvem je zmiňována již ve spisech ze 14. století, kdy její značnou část vlastnil jistý Izák. Ten odkázal svůj majetek kostelu sv. Matky Boží v Tetovu a darovací listinu potvrdil srbský král Štěpán Dušan. V roce 1348 daroval král Štěpán Dušan klášteru Chilandar. V 15. století je vesnice uváděna jako vesnice Humasah Sultan, manželky Mustafy Paši. Zde však není známo, zda se jedná o Sedlarce nebo Gorno Svilare u Skopje.

Další zmínky o vesnici pochází z osmanských listin z let 1467/68, podle kterých zde žilo 6 křesťanských rodin produkujících obiloviny a chovajících prasata. V roce 1544 je zmiňováno 28 křesťanských rodin makedonské národnosti a v roce 1568 je jich už 33. V letech 1544-68 tato vesnice spolu s Šiševo, Kondovo, Glumovo a Kalugjernica patřily manželce Mustafy Paši a dceři sultána Bajezida II.

Stáří obce potvrzují i archeologické nálezy. V okolí obce byly nalezeny pozůstatky kostela, hřbitova a zbytky domů původní osady. V roce 1914 byly provedeny vykopávky na hřbitově, během niž byly nalezeny kosti, šperky a zbytky zdí. Severně od obce se ve středověku nacházela vesnička Krušica, která patřila klášteru sv. Ondřeje.

Dnešní muslimské obyvatelstvo zde má mladší tradici, přistěhovalo se až v 19. století. Původní makedonské křesťanské obyvatelstvo se vystěhovala a vesnice je až do dnešních dnů bydlištěm Albánců. Název vesnice zůstal stejný.

Podle záznamů Vasila Kančova zde v roce 1900 žilo 330 křesťanů makedonské národnosti a 106 muslimů albánské národnosti.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2021 žije ve vesnici 419 obyvatel, z většiny albánské národnosti.

Vývoj počtu obyvatel v letech
Rok 1900 1929 1948 1953 1961 1971 1981 1994 2002 2021
Obyvatelstvo 436 350 711 762 868 1098 1269 1508 1611 419

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Седларево na makedonské Wikipedii.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]