Sebevraždy v Řecku
Řecko není považováno za zemi s vysokým stupněm sebevražd. Podle výzkumu, provedeného WHO v roce 2012, bylo v Evropě zemí s nejmenším počtem sebevražd na 100 tisíc obyvatel.[1] Míra sebevražd v Řecku patří také k nejnižším na světě, což je připisováno různým faktorům, jako je mentalita řecké společnosti a klima.
K sebevraždám docházelo častěji v dřívějších obdobích řecké historie, například během řecké občanské války v roce 1946, kdy mnoho lidí přišlo o své příbuzné.[2] Existují také případy, jako byl Dimitris Christoulas nebo 45letý učitel Savvas Metoikidis, jejichž sebevražda byla formou protestu proti současné ekonomické situaci v Řecku.
Některé zdroje nicméně naznačují, že počet sebevražd může být podhodnocen, protože sebevraždy mohou být někdy rodinnými příslušníky tajeny z náboženských nebo jiných důvodů.[3]
Rok | Počet |
---|---|
1999 | 381 |
2000 | 382 |
2001 | 334 |
2002 | 323 |
2003 | 375 |
2004 | 353 |
2005 | 400 |
2006 | 402 |
2007 | 328 |
2008 | 373 |
2009 | 391 |
2010 | 377 |
2011 | 477 |
2012 | 508 |
2013 | 533 |
2014 | 565 |
2015 | 529 |
2016 | 484 |
2017 | 465 |
2018 | 567 |
2019 | 530 |
Sebevraždy podle regionu a metod[editovat | editovat zdroj]
Regionem s nejvyšší mírou sebevražd v Řecku je Kréta, následovaná Thesálií a Attikou na druhém a třetím místě.
Nejčastějšími sebevražednými metodami jsou oběšení a skok z výšky.[5]
Pohlaví a věk[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako v případě mnoha jiných zemí je podíl sebevražd mužů (76 %) vyšší než žen (24 %).
Věkové skupiny s nejvyšším množstvím sebevražd jsou lidé ve věku 60–64 let, 80 let a více.[6]
Mezi sebevraždy mladých lidí patří smrt 20leté judistky Eleni Ioannou v roce 2004 a smrt 25letého fotbalisty Giannise Koskiniatise v roce 2008. V roce 2012 spáchala sebevraždu také 36letá žena skokem z balkonu v 6. patře v městské části Pangrati v Athénách.[7]
Řecká intervenční horká linka k prevenci sebevražd[editovat | editovat zdroj]
V Řecku existuje organizace, která se snaží předcházet sebevraždám. Lidem, kteří uvažují o sebevraždě nebo znají někoho, kdo trpí těžkou depresí, doporučuje, aby zavolali na telefonní číslo 1018.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suicide in Greece na anglické Wikipedii.
- ↑ Suicide rates by country in Europe [online]. [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ENIMEROSI24. «Η αυτοκτονία δεν είναι θυσία» [online]. 2012-04-23 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ archive.ph. archive.ph [online]. [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-14.
- ↑ Zdroje: Hellenic Statistical Authority z let 1999—2016, Divize informatiky Helénské policie z let 2017—2018
- ↑ NEWSROOM. Αυξάνονται οι αυτοκτονίες στην Ελλάδα: Οι θλιβεροί αριθμοί. CNN.gr [online]. 2020-09-10 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ Παρατηρητήριο Αυτοκτονιών: Ιούνιος 2020 [online]. 2020-07-14 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Έδωσε τέλος στην ζωή της πέφτοντας από τον 6ο όροφο πολυκατοικίας στο Παγκράτι [online]. 2012-11-15 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ BLICCATHEMES. Suicide Help - Γραμμή παρέμβασης για την αυτοκτονία 1018. Suicide Help - Γραμμή παρέμβασης για την αυτοκτονία 1018 - Κλίμακα [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. (anglicky)