Sebastiano Visconti Prasca
Sebastiano Visconti Prasca | |
---|---|
![]() | |
Narození | 27. února 1883 Řím |
Úmrtí | 25. února 1961 (ve věku 77 let) Monte Porzio Catone |
Povolání | voják |
Ocenění | bronzová medaile Za chrabrost velkodůstojník Řádu sv. Mořice a Lazara komandér Řádu italské koruny |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sebastiano Visconti Prasca (27. února 1883 – 25. února 1961)[1] byl italský generál.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze šlechtického rodu Visconti. Působil napřed jako vojenský atašé v Bělehradě v letech 1924-30. V roce 1934 stál v čele italské komise v Sársku, poté působil jako vojenský atašé v Paříži a v Berlíně. V roce 1938 převzal velení 2. rychlé divize Emanuele Filiberto Testa di Ferro. V době svého sárského působení vydal publikaci s výmluvným názvem Blesková válka, kde přesvědčivě razil teorii překvapivého, rychlého a rozhodujícího úderu, který sám o sobě rozhodne válku. Když na jaře 1940 převzal velení nad italskými jednotkami v Albánii, rozhodl se uvést svou teorii do praxe a přesvědčil Mussoliniho, aby mohl napadnout Řecko. Místo triumfu však útok skončil ostudným debaklem a jeho odvoláním.
Kuriozita
[editovat | editovat zdroj]Ironií osudu tak vešla blesková válka do všeobecného povědomí pod německým názvem Blitzkrieg zásluhou německé armády, která tuto teorii nezávisle na Italech uvedla v život, díky čemuž je většina laické veřejnosti dodnes přesvědčena, že vynálezci termínu blesková válka jsou Němci.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sebastiano Visconti Prasca na italské Wikipedii.
- ↑ MASSIGNANI, Alessandro. Visconti-Prasca, Sebastiano (1883–1961) [online]. ABC-Clio Schools [cit. 2016-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Sebastiano Visconti Prasca na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Maser, Werner. Porušení slova: Hitler, Stalin a druhá světová válka. Překlad Věra Galvánková. 1. vyd. Ostrava: OLDAG, 1996. 460 s. ISBN 80-85954-13-3.