Schwarzlose vz. 1907/1912
Schwarzlose vz. 1907/1912 | |
---|---|
Kulomet Schwarzlose vz. 07/12 | |
Typ | těžký kulomet |
Místo původu | Rakousko-Uhersko |
Historie služby | |
Ve službě | Rakousko-Uhersko |
Války | První světová válka |
Historie výroby | |
Konstruktér | Andreas Wilhelm Schwarzlose |
Navrženo | 1902 |
Výrobce | Waffenfabrik Steyr |
Varianty | vz. 07, vz. 08, vz. 07/12, vz. 08/12, vz. 12, vz. 07/16 |
Základní údaje | |
Hmotnost | 39,7 kg (s podstavcem), 17,2 kg bez vody, oleje a podstavce |
Délka | 1067 mm |
Délka hlavně | 526 mm (hlaveň) |
Typ náboje | 8 × 50 mm R Mannlicher |
Princip střelby | neuzamčený zpožděný |
Kadence | 400 ran/min |
Úsťová rychlost | 620 m/s |
Zásobování municí | plátěný pás s 250 náboji |
Schwarzlose vz. 1907/1912 je těžký kulomet používaný ozbrojenými složkami rakousko-uherské armády jako standardní zbraň během první světové války.
Technický popis
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o první rakousko-uherský kulomet domácího původu. Na počátku 20. století jej sestrojil německý konstruktér Andreas Schwarzlose a vyráběla jej rakouská zbrojovka Waffenfabrik Steyr. Modely 07, 08 i 12 se lišily jen v detailech a v roce 1914 se ve výzbroji objevovaly rovněž modely 07/12, 08/12 a 12. Pro výzbroj letadel byl vyvinut i vzor 07/16. Kulomet fungoval na principu neuzamčeného závěru, jehož otevírání bylo zpožděno soustavou pák. Výhodou tohoto řešení oproti kulometům systému Maxim bylo, že se nepohybovala hlaveň uvnitř chladiče s vodou a tudíž nebylo potřeba řešit těsnění pohybujících se částí a zbraň tak mohla být jednodušší. Vodou chlazená zbraň byla zásobována náboji na textilním pásu, které bylo před zasunutím do komory třeba přimazávat olejem, k tomuto účelu byl ve zbrani automatický vstřikovač oleje. Kvůli krátké hlavni a využití standardních rakousko-uherských nábojů ráže 8 mm docházelo u ústí zbraně při střelbě k značnému záblesku. Proto byla hlaveň kulometu doplňována charakteristickým dlouhým trychtýřovitým tlumičem výšlehu.
Nasazení
[editovat | editovat zdroj]Kromě Rakousko-Uherska využívaly kulomety Schwarzlose též armády Srbska, Bulharska, Rumunska a Osmanské říše. V meziválečném období používaly upravené varianty této zbraně i armády Nizozemska, Švédska a Československa (upravený vzor 1924). Díky vysoké kvalitě a spolehlivosti byl kulomet navzdory svým nedostatkům a zastarávající konstrukci využíván také v průběhu druhé světové války v řadách italské, maďarské, jugoslávské i německé armády.[1][2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kulometná pozice během tažení v Rumunsku, rok 1916
-
Kulomet Schwarzlose vz. 07/12 používaný při protivzdušné obraně
-
Rakousko-uherští vojáci na východní frontě nedaleko Lvova
-
Kulomet Schwarzlose připevněný na motocyklu
-
Kulomet v zákopu připravený pro protivzdušnou obranu
-
Britský voják se zabaveným kulometem Schwarzlose nedaleko Gazy, mezi 1945 a 1947
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]- Těžký kulomet vz. 24
- Kulomet Maxim (1883)
- Maxim (kulomet, 1910)
- MG 08
- Browning M1917
- Vickers (kulomet)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHANT, Christopher. Pěchotní zbraně : více než 250 nejlepších pěchotních zbraní světa. Praha: Naše Vojsko, 2005. 256 s. ISBN 80-206-0781-1.
- DOLÍNEK, Vladimír, a kol. Zbraně I. a II. světové války. Praha: Aventinum, 2007. 256 s. ISBN 80-86858-25-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Schwarzlose vz. 1907/1912 na Wikimedia Commons
- vhu.cz - kulomet Schwarzlose