Schwarzenberský most
| Schwarzenberský most | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Písek |
| Komunikace | železniční trať Tábor–Ražice |
| Doprava | železniční |
| Přes | Vltava a vodní nádrž Orlík |
| Projektant | Sudop Praha |
| Náklady na výstavbu | 684 milionů korun |
| Začátek výstavby | 2022 |
| Otevřen | 28. listopadu 2024 |
| Souřadnice | 49°22′53,85″ s. š., 14°15′9,09″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | obloukový |
| Materiál | železobeton |
| Délka | 316,3 m |
| Výška | 69 m |
| Volná výška | 35 m |
| Max. rozpětí | 156 m |
| Mapa | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schwarzenberský most je s rozpětím 156 m největším železobetonovým obloukovým mostem v Česku.[1][2] Dokončen byl roku 2024 a překonává řeku Vltavu v místě Orlické přehrady v okrese Písek, v Jihočeském kraji. Je součástí železniční tratě Tábor–Ražice spojující Tábor s Pískem a nachází se uprostřed pomyslné spojnice měst Tábor a Milevsko, od kterých je vzdálen 11 km. Leží mezi osadami Červený Újezdec na levém břehu a Červená na pravém břehu řeky.
Most je pojmenován po šlechtickém rodu Schwarzenbergů, který je s regionem spojen a po jehož pozemcích se stavbaři pohybovali.[2]
Původní most
[editovat | editovat zdroj]Most byl postaven v osové vzdálenosti 9 m severně vedle původního železničního příhradového mostu z roku 1889. Původní most se měl zbourat, neb v roce 2016 přišel o status kulturní památky, ale v roce 2021 byl opět prohlášen za kulturní památku a Správa železnic tak musela změnit plány.[1][3]
Most z roku 1889 nikdy neprošel žádnou větší rekonstrukcí. Při stavbě Orlické přehrady se pouze zpevnily pilíře, drobné opravné práce se provedly v 70. letech a v 80. letech 20. století se obnovil nátěr. Pro zchátralost mostu na něm byla omezena rychlost na 20 km/h a jeho stav fakticky neumožňoval provoz nákladních vlaků. Provoz na původním mostě skončil v srpnu roku 2024; v plánech je jeho převod na spolek Viadukt, který jej chce přebudovat na kulturní prostor a cyklostezku.[1][3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Projektová příprava mostu začala v září roku 2021, v prosinci 2021 začala příprava území a výstavba přístupových komunikací. Samotná stavba mostu byla zahájena na jaře roku 2022. Oblouková konstrukce se stavěla z obou břehů systémem letmé betonáže s postupným vyvěšováním.[4] Zatěžkávací zkouška mostu proběhla 20. listopadu 2024 a podílela se na ní lokomotiva řady 781, přezdívaná Sergej, o přibližné hmotnosti 110 tun a parní lokomotiva řady 475.1, přezdívaná Šlechtična, o přibližné hmotnosti 170 tun. Dále byly použity i speciální vozíky s panely. Slavnostní otevření mostu proběhlo 28. listopadu 2024 a první osobní vlaky projely po mostě následující den odpoledne. Most je připraven i na případnou budoucí elektrifikaci tratě.[1][2]
Technické údaje a popis
[editovat | editovat zdroj]Jednokolejný most vyprojektovaný společností Sudop Praha se nachází v km 41,791 na železniční trati Tábor–Ražice a umožňuje průjezd vlaků rychlostí 70 km/h po kolejovém průběžném loži.[5][6][7]
Celková délka mostu činí 316,3 m, délka přemostění je téměř 297 m.[6] Hlavní oblouk o rozpětí 156 m a vzepětím 34,7 m podpírá konstrukci, po níž vede jednokolejná trať ve výšce 35 m nad hladinou přehrady a 69 m ode dna.[2] Nosná konstrukce je tvořena parabolickým železobetonovým obloukem s průřezem šířky 5 m a s lineárně měnící se výškou podle toho, jak se zmenšuje tloušťka spodní a horní desky oblouku. Obloukem mostu prochází komora o světlé výšce 1,5 m a šířce 3,8 m, která umožňuje prohlídky a diagnostiku mostu zevnitř. Mostovku tvoří spojitá dvoutrámová konstrukce z předpjatého betonu o dvanácti polích.[4] Stavbu, jež si vyžádala přes 1100 tun ocelové výztuže a téměř 8000 kubíků betonu, provedla společnost Metrostav TBR za 684 milionů korun.[1][5][7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e ŠINDELÁŘ, Jan. Největší železobetonový oblouk je hotov. SŽ otevřela Schwarzenberský most přes Orlík. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2024-11-28 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d LUNDÁK, Petr; MAREK, Lukáš. Nový most přes Vltavu se otevírá. Dostal jméno Schwarzenberský. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2024-11-28 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. Stát proti státu. Železniční most přes Orlík se bourat nebude, je definitivně památkou. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2021-11-09 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b redakce. Obrazem: Na Orlíku se pracuje na založení nového železničního mostu. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2022-04-24 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b SVOBODOVÁ, Lenka. Rekordní most přes Orlík v provozu. Čtrnáctideník Metrostav [online]. Metrostav, 2024-12-02 [cit. 2024-12-02]. Roč. 36. Dostupné online.
- ↑ a b VAMPULOVÁ, Martina. Nevyhovující železniční most přes Orlík nahradí nový. Čtrnáctideník Metrostav [online]. Metrostav, 2022-04-12 [cit. 2024-12-02]. Roč. 34. Dostupné online.
- ↑ a b KOTRBOVÁ, Lucie. Práce jde od ruky. Největší železobetonový most v Česku překlenul Orlík. deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2023-12-20 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online.