Satu Mare

Satu Mare
	Zleva doprava: Hotel Dacia, požární věž, palác Vécsey (Muzeum umění), reformovaný kostel, římskokatolická katedrála
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	47°47′32″ s. š., 22°52′53″ v. d.
Nadmořská výška	127 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Rumunsko
Župa	Satu Mare
	Satu Mare
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	150,3 km²
Počet obyvatel	102 441 (2011)
Hustota zalidnění	681,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Costel Dorel Coica
Oficiální web	www.satu-mare.ro
E-mail	primaria@primariasm.ro
Telefonní předvolba	(+40) 02 61
PSČ	440xxx
Označení vozidel	SM
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Satu Mare (maďarsky Szatmárnémeti, německy Sathmar, v překladu Velká Vesnice) je rumunské město na severozápadě země a správní město stejnojmenné župy, 10 km od maďarských a 18 km od ukrajinských hranic na řece Szamos. Kulturní, průmyslové a obchodním centrum severozápadního Rumunska. Žije zde přibližně 92 tisíc^[1] obyvatel a město tak patří mezi 20 největších rumunských měst.

Historie

Město je poprvé doloženo v roce 1006. Ve 13. století bylo uherským králem povýšeno na svobodné královské město, osídlili ho němečtí kolonisté. V roce 1703 kompletně celé město vyhořelo. Roku 1711 zde byl uzavřen tzv. Satmárský mír mezi Habsburky a odbojnými maďarskými stavy, v roce 1804 tu pak vzniklo i biskupství. Od roku 1918 je součástí Rumunska, ačkoliv spadal dříve celá staletí pod Uhersko. Mezi lety 1940–1944 ho Vídeňskou arbitráží získalo Maďarsko, během této doby bylo ale okolo 18 000 Židů odsud deportováno do koncentračních táborů. Po pádu komunismu v zemi v 90. letech byly zavřeny mnohé podniky a ze Satu Mare tak odešlo až 20 000 lidí. Dnes je Satu Mare dynamicky se rozvíjejícím městem s mnoha průmyslovými odvětvími. 14 km jižně od města je mezinárodní letiště, které bylo otevřeno v roce 1936. Každý rok si město připomíná 14. květen, den, kdy v roce 1970 povodeň zničila jeho velkou část.

Obyvatelstvo

Podle sčítání obyvatel v roce 2011 žilo ve městě 55 904 (58,9 %) Rumunů, 35 723 (37,6 %) Maďarů, 1 278 (1,3 %) Romů a 164 (0,2 %) Ukrajinců. Dle náboženství se 48,9 % obyvatel hlásilo k rumunské pravoslavné církvi, 19,8 % k římskokatolické církvi, 19,3 % k reformované církvi a 8 % k řeckokatolické církvi.

Pamětihodnosti

Administrativní palác, 97 metrů vysoká budova, čtvrtá nejvyšší v Rumunsku, postavená v letech 1972–1984 ve stylu brutalismu. Stavba má tři malé věže symbolizující tři hlavní etnika v župě Satu Mare: Rumuny, Němce a Maďary. Hlavní a nejvyšší věž pak tyto tři spojuje. Z vrcholu paláce je dobrý výhled po městě a okolí.
Pomník Kapitolská vlčice připomínající latinský původ Rumunů
Řetězový kostel na náměstí Păcii je reformovaný kostel z let 1793–1802. Název získal dle řetězu, kterým je kostel obklopen. Ve věži je zavěšen nejstarší zvon ve městě z roku 1633.
Hotel Dacia z počátku 20. století byl postaven na místě dřívější radnice v secesním slohu.
Synagoga z konce 19. století postavená v maurském slohu
Požární věž z roku 1904 vysoká 47 metrů dnes slouží jako vyhlídka pro turisty.

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie Satu Mare na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Satu Mare na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[9acf9c848482bb2e5efc03856417a87e6828bb45-1] rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

[1]

Města a obce župy Satu Mare

města	Ardud • Carei • Livada • Negrești-Oaș • Satu Mare (hlavní město) • Tășnad

obce	Acâș • Agriș • Andrid • Apa • Bătarci • Beltiug • Berveni • Bixad • Bârsău • Bogdand • Botiz • Călinești-Oaș • Cămărzana • Cămin • Căpleni • Căuaș • Cehal • Certeze • Ciumești • Craidorolț • Crucișor • Culciu • Doba • Dorolț • Foieni • Gherța Mică • Halmeu • Hodod • Homoroade • Lazuri • Medieșu Aurit • Micula • Moftin • Odoreu • Orașu Nou • Păulești • Petrești • Pir • Pișcolt • Pomi • Porumbești • Racșa • Sanislău • Santău • Săcășeni • Săuca • Socond • Supur • Tarna Mare • Terebești • Tiream • Târșolț • Turț • Turulung • Urziceni • Valea Vinului • Vetiș • Viile Satu Mare • Vama

Města v Rumunsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Bukurešť

250 000+	Kluž • Temešvár • Jasy • Constanța • Craiova • Brašov

100 000+	Galați • Ploješť • Oradea • Brăila • Arad • Pitești • Sibiu • Bacău • Târgu Mureș • Baia Mare • Buzău • Botoșani • Satu Mare

75 000+	Râmnicu Vâlcea • Drobeta-Turnu Severin • Sučava • Piatra Neamț • Târgu Jiu • Târgoviște • Focșani • Bistrița

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)